Matěj Stropnický: Z nádraží se postupně stává středisko živé protestní kultury

Ministr kultury Jiří Besser minulou středu rozhodl o vrácení případu žižkovského nákladového nádraží k opětnému posouzení památkové komisi ministerstva. Zdá se, že se věc vrací na začátek. Je tomu tak podle vašeho názoru, nebo jde o proslulý Cimrmanův krok stranou?
Myslím, že je to – obrazně řečeno – lepší, než klackem mezi oči. Ministr neměl po zjištěných pochybeních svého úřadu jinou možnost, než věc vrátit památkové komisi. Podle mne ale nyní může následovat jediné: komise odstraní procedurální pochybení a znovu nádraží kulturní památkou vyhlásí. Celá procedura se tak může opakovat a to bude trvat. Podstatné je, že ve věci samé ministr nerozhodl.

Společnost Sekyra Group rozhodnutí ministra hned uvítala, jakoby už měla výhru ve své kapse. Jak budete reagovat vy? Myslím sdružení Tady není developerovo.
Vyhráno nemá ani nádraží, ani pan Sekyra. V prostoru je zatím živo, například tuto sobotu se přímo v areálu konala akce Veřejný zájem za účasti předních aktivistických umělců, například skupin Rafani nebo Guma Guar, část performance byla v noci přímo na nástupišti. Z místa se postupně stává nejen kulturní památka, ale středisko živé protestní kultury, což vítám. Nádraží se tím stává symbolem boje za veřejný prostor. Sdružení Tady není developerovo chystá na začátek června výstavu hrozících developerských projektů na území Prahy 3 a na září odborný workshop na téma Co s nádražím? Nyní probíhá zapracovávání připomínek došlých ke konceptu územního plánu. Poté, co Útvar rozvoje hlavního města připomínky žižkovské ODS navrhující zbourání budovy a výstavbu Jarovské spojky zapracuje (a to je pravděpodobné), půjde koncept do magistrátního výboru pro územní rozvoj. V tom má většinu magistrátní koalice ODS a ČSSD. Jenže žižkovská sociální demokracie zbourání budovy odmítá a nelze očekávat, že by ODS na magistrátu vypomohla opoziční TOP 09. Takže pokud ČSSD dodrží sliby ze své volební kampaně a TOP 09 svou opoziční roli, zbourání nádraží výborem nemůže projít. Na tom bude třeba nyní pracovat.

Ve čtvrtek ministr Besser rozhodl o další konfliktní kauze: vyslovil souhlas se zbouráním domu na nároží Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Jde o dům v městské památkové rezervaci, který je navíc ve velmi dobrém stavu. Ministr tvrdí, že nechce další soudy o odškodné. Jenže je to precedent: nyní mohou přijít další společnosti s nápadem na zbourání dalších objektů a z Václavského náměstí se stane Manhattan.
Tady je situace mnohem pokročilejší a odpor proti zbourání se probouzí pozdě, takže si ministr víc dovolí. Dům už podle mého názoru může zachránit jedině přímá akce na jeho obranu. Budou o tom jednat zástupci Klubu Za starou Prahu a Prague Watch, kam za naše sdružení také dorazím. Pokud se rozhodneme pro pokus o záchranu, bude třeba jednat okamžitě. Pikantní je, že historik architektury Zdeněk Lukeš, který například nákladové nádraží hájí, vypracoval u tohoto objektu komentář k návrhu na demolici, v němž upozorňuje, že dům nemá žádnou architektonickou hodnotu a je tedy legitimní jej nahradit novou architekturou. To by snad byla i pravda za předpokladu, že by hodnota té nové architektury převyšovala tu původní. Jenže studie Chapman Taylor je klasická developerská nuda: ocel a sklo jakých je na tisíc.

Ministrovo rozhodnutí o domě na Václavském náměstí a jeho načasování tak trochu budí dojem, že by mohlo jít o přípravu cesty k obdobnému rozhodnutí v případě žižkovského nádraží. Máte týž dojem?
Ta situace není stejná. V neprospěch domu na nároží Václavského náměstí mluví to, že není třeba změna územního plánu, není kulturní památkou, ani nemá šanci jí být prohlášen, čímž je věc pro demoliční četu velmi usnadněná. Jedinou jeho výhodou proti nádraží je fakt, že stojí v památkové rezervaci. Je to prostě tak, že na státní ochranu památek není spolehnutí a v ohrožení mají šanci na záchranu jen ty, za které se postaví veřejnost. Čím hlučněji, tím lépe.

Podpoří vaše iniciativa (sdružení TND) snahu o zachování historických památek a vzhledu města i v jiných částech metropole, než je Praha 3.
Narážíme na kapacitní omezení. Sdružení Tady není developerovo vzniklo s rozsahem působnosti limitovaným na Prahu 3 a i zde máme spoustu práce: vedle nádraží se věnujeme chystané stavbě paláce Crystal na Vinohradské třídě, stále hrozící stavbě komplexu ústupového bydlení o třech stech bytech v parku na Pražačce, chystanému projektu firmy Ortenaria Central park II na úpatí Parukářky a nákupnímu centru Victoria Center vedle fotbalového stadionu v Seifertově ulici. Když se k nám přidají lidé z jiných městských částí, budeme se věnovat i dalším. Jde nám nejen o památky, ale o to hájit veřejný prostor proti stavbám, které vznikají jen pro zisk developerů. Těch už mají všichni plné zuby.

Čtěte také:
Žižkovské nákladové nádraží čeká na ortel
Revitalizace za půl miliardy budí u obyvatel domu rozpaky