Zástupci městských samospráv jsou kvůli údajné přílišné obecnosti plánu vesměs bezradní. O to více pak tápou samotní obyvatelé metropole. Kritika prší ze všech stran. „Dostali jsme příliš málo času projednat zásadní i celoměstsky významné změny nejen s odborníky, ale také s veřejností. Magistrát hodlá rozvoj města autoritativně diktovat," ozývá se v nejrůznějších obměnách z většiny pražských radnic. Některé budou požadovat, nebo už žádají delší lhůtu pro vyjádření.

Dostanou městské části více času?

„Není možno spláchnout takovou závažnou věc jako je územní plán za třicet dnů jako vyhlášku o psích exkrementech," komentoval situaci už minulý týden pro Českou televizi starosta jedničky Oldřich Lomecký. Místostarosta čtyřky Jiří Bodenlos pochybuje, že když se nestihly vyjádřit radnice, stihne to laická veřejnost. „Ani my jsme se nestačili dotázat na názor odborníků či veřejnosti," konstatoval. Praha 10, respektive její mistostarostka Ivana Cabrnochová už v prvním dubnovém týdnu varovala, že nestihne představit změny, související s metropolitním územním plánem ani v komisi územního rozvoje, v radě, ani v zastupitelstvu, o jakémkoliv zapojení veřejnosti nemluvě. Třicetidenní lhůtu radnice desítky označila za ultimativní a požádala o její prodloužení na šedesát dní.

První náměstek primátora Tomáš Hudeček, odpovědny za územní plánování ale zdůraznil, že třicetidenní lhůta je stanovena zákonem. „Jinou lhůtu nebylo možno radnicím dát. Připomínkami, které přijdou po jejím uplynutí, se vůbec nesmíme zabývat," uvedl Hudeček na konci minulého týdne. Vedle toho opakovaně obhajoval právě to, co radnice povětšinou kritizují tedy zjednodušení, respektive zobecnění územního plánu, kdy má být stanovena vesměs jen maximální zátěž území. „Právě toto bude zásadním protikorupčním opatřením," ujistil Hudeček. Nový územní plán složený ze dvou vrstev z metropolitního a lokálního plánu prý aspiruje na daleko přísnější a efektivnější regulaci území „nikoliv barvičkami a velkým množstvím kategorií jako doposud, ale přehlednosti a slovy." Nastanou developerům krušné časy?

Podle radnic právě naopak. Zatím nejhlasitěji tuto obavu minulý týden vyjádřila Praha 4, když mimořádná schůze jejího zastupitelstva jednomyslně odmítla dvouvrstvý plán, v němž postrádá zejména regulativy výstavby. „Požadujeme územní plán, který bude v souladu se stavebním řádem a bude jasně definovat regulativy výstavby již v hlavním výkresu, jako je tomu dnes," stojí mimo jiné v usnesení zastupitelstva Prahy 4.

„Územní plán rozhodne o vzhledu a funkci města na celou další generaci a bez regulativů bude jen bezzubým cárem papíru," argumentoval opoziční zastupitel Prahy 4 za Podolí Petr Štěpánek. „Prosadili jsme požadavek na procesní práva a účast veřejnosti již při pořizování územního plánu, aby mohly být zapracovány konkrétní požadavky obyvatel namísto současného pasivního připomínkování již hotového návrhu," doplnila zastupitelka Prahy 4 za Braník Iva Kotvová.

V zastupitelstvu Prahy 4 prý převládla obava z toho, že stavební regulativy mají být stanoveny až v druhé vrstvě územního plánu, tedy v tak zvaných lokalitách. V rozporu s opakovaným ujištěním náměstka Hudečka jsou přesvědčení, že v drtivé části města by tak nový územní plán určil pouze zastavitelné a nezastavitelné území s tím, že v zastavitelném by se až do přijetí plánu pro lokality mohlo stavět prakticky cokoliv bez omezení. Přestože magistrát tvrdí, že nic takového nehrozí, protože jak metropolitní, tak lokální vrstva mají být schváleny současně, „čtyřkoví" zastupitelé už vypočítávají, jaké lokality by se mohly ocitnout v ohrožení předimenzovanou developerskou činností.

Kdo má území ochránit? Úřady

„Jde například o Kavčí Hory, Starý Braník, nebo koupaliště Lhotka," uvádějí. „V případě vysokokapacitních komunikací jako je Spořilovská, Jižní spojka, nebo Vídeňská ulice se definice v novém územním plánu změní na dopravu a zmizí vymezení izolační zeleně. Vlastník tak bude moci tyto komunikace jakkoli rozšiřovat aniž by byl povinen udržovat izolační zeleň, což povede ke zhoršení již tak špatné situace podél těchto komunikací," obává se zastupitel Štěpánek.

Naproti tomu Praha 9 je v otázce nového územního plánu „s výhradami" poněkud optimističtější. Vidí v něm prý příležitost ovlivnit plány developerů a přinutit je k budování občanské vybavenosti. „Rozsáhlá území v Praze 9, konkrétně v okolí ulic Kolbenova a Poděbradská jsou ve vlastnictví developerů, kteří zde chtějí stavět obytné domy. V současnosti nemají povinnost zabývat se hlouběji infrastrukturou. Hrozí tedy situace, kdy pro nově vybudovanou obytnou oblast může scházet občanská vybavenost, hlavně školy," uvádí pro příklad radnice Prahy 9.

Podle tamního místostarosty Marka Doležala se to může díky novému územnímu plánu změnit. Ovšem i z devítky, stejně jako z ostatních městských částí připutovala v minulých dnech na magistrát řada připomínek, požadujících především konkretizaci údajně příliš obecného dokumentu.

Praha 3 už avizovala, že chce magistrátu navrhnout opětovné zvýšení počtu kategorií územního členění. „Stavební úřady rozhodují podle principu co není zakázáno, je povoleno. Proto je nutné vybrané prostory jako je zeleň nebo veřejné vybavení v územním plánu pečlivě vymezit a ochránit. Zadání metropolitního plánu je v tom zcela nedostatečné," vysvětluje místostarosta Prahy 3 Ondřej Rut.

Náměstek Hudeček ale už dříve ve svém internetovém blogu připomněl, že územní plán má sice jasně definovat využití území, jeho „ochranná" funkce je ale sporná.

„Územní plán je nástroj v rukou institucí, není to živá instituce sama. Je třeba se podívat do minulosti. Co územní plán od roku 1999 sám o sobě ochránil? Nic dle potřeby byl měněn. Sebelepší územní plán nezastoupí rozhodování lidí v úřadech. O tom, co kde skutečně bude stát, ze zákona rozhodoval, rozhoduje a bude rozhodovat příslušný stavební úřad. Územní plán je dnes naopak bohužel zneužíván jako alibi negativních rozhodnutí stavebních úřadů, které se mimo jiné odvolávají na územní plán, který však zároveň podléhal tisícům změn a úprav včetně těch na objednávku," vysvětluje Pražanům ve svém blogu Hudeček.