VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Loreta na Hradčanech se chlubí nejkrásnější zvonkohrou

Praha 1 - Kdysi žila na Novém Světě chudá vdova, která měla tolik dětí, kolik bylo zvonků na Loretě. Schovávala pro ně stříbrňáky, dar od jejich kmotřenky, který měly dostat, až dorostou. Prahu však postihl mor a vdově začalo umírat jedno dítě po druhém.

13.6.2009 1
SDÍLEJ:

Podle italského vzoru architekta Donata Bramanteho se stavěla Loreta i v jiných katolických zemích, u nás zejména po porážce na Bílé Hoře roku 1620.Foto: Jiří Koťátko

Matka vždy vzala jeden peníz na vypravení pohřbu a ještě zbylo na zvonění umíráčku jedním z loretánských zvonů. Když takto vyprovodila své poslední dítě, onemocněla sama. Posteskla si jen, že už nemá nikoho, kdo by se na poslední cestě postaral o ni, a v tu chvíli se rozezněly všechny zvonky krásnou melodií. Vdova se zaposlouchala do zvuků, které jí připomínaly hlásky jejích dětí a s klidem a mírem ve tváři zemřela.

Tak líčí pověst o vzniku zvonkohry ve věži pražské Lorety Jan Neruda. Skutečnost je, jak už to bývá, mnohem méně prozaická.

Zvonkohra je umístěna ve věži z roku 1693. Zkonstruoval ji hodinář Petr Neumann roku 1694, zvonky odlil amsterdamský zvonař Claudius Fremy. Zvonkohru financoval a Loretě daroval malostranský obchodník Eberhard z Glauchova. Zvony jsou nehybné, rozeznívají je kladívka, která uvádějí do pohybu údery na klaviaturu.

Sedmadvacet z třiceti zvonků zní v rozsahu dvě a čtvrt oktávy, ke třem nejmenším není zavedena mechanika. Zvonkohra se poprvé rozezněla 15. srpna 1695. Má dva systémy, jeden ovládá hodinový stroj a každou celou hodinu automaticky hraje mariánskou píseň Tisíckrát pozdravujem Tebe, druhý systém je ovládán hudebníkem, který může hrát různé skladby ovšem v omezeném rozsahu oktáv. Zvonky rekonstruovala v 90. letech 20. století dílna mistra Manouška ze Zbraslavi. Zvonkohra zní každou celou hodinu od 8 do 18 hodin.

Název Loreta pochází od italského poutního místa, kde se nachází Santa Casa, Svatá chýše, původně domek, obývaný Pannou Marií v Nazaretu v Palestině, kde jí údajně archanděl Gabriel zvěstoval, že se stane Matkou Boží. Později se stal zázrak a chýše byla anděly přenesena do Itálie do vavřínového háje. Vavřín se latinsky řekne laurus, odtud název Loreta.

Podle italského vzoru architekta Donata Bramanteho se stavěla Loreta i v jiných katolických zemích, u nás zejména po porážce na Bílé Hoře roku 1620. Vzorem pro pražskou Loretu byla Svatá chýše v Mikulově, postavená kardinálem Diettrichsteinem, kterou obdivovala při své návštěvě hraběnka Kateřina Benigna z Lobkovic. Na stavbu pražské Lorety věnovala pozemky Lobkoviců, duchovní správu budoucí svatyně svěřila kapucínům a z Vídně povolala ke stavbě stavitele Giovanniho Battistu Orsiho. Po jeho smrti pokračoval Andrea Allio. Stavba započala roku 1626, svatyni vysvětil v roce 1631 kardinál Harrach, potom byla ještě mnoho let dostavována.

Svatá chýše, pod níž je krypta rodiny Lobkoviců zřízená hraběnkou Lobkovicovou, se nachází uprostřed nádvoří, obklopeného šesti kaplemi. Chýši zdobí mramorové reliéfy Giovanniho Bartolommea Comety, který napodobil Sansovinovy originály. Jeden z reliéfů připomíná legendu o přenesení domku.

Z ambitových kaplí je nejznámější kaple Panny Marie Bolestné, v níž je na hlavním oltáři nejstarší sousoší celého areálu, gotická Pieta z první poloviny 15. století. Na bočním oltáři je zde ukřižovaná sv. Starosta s plnovousem, o níž praví pověst, že si plnovous vymodlila, aby se nelíbila pohanovi, kterému ji otec určil za ženu. Otec ji za to ukřižoval.

Loretánský poklad

Kateřina Lobkovicová věnovala Loretě jmění, které vytvořilo základ Loretánského pokladu. Poklad tvoří převážně monstrance, kalichy, oltáříky, miniatury a další votivní dary. Nejznámějším předmětem je diamantová monstrance zvaná Pražské slunce. Hraběnka Ludmila Kolovratová dostala od svého třetího o 35 let mladšího ženicha k sňatku šest a půl tisíce diamantů a určila ve své závěti, že z nich má být vyrobena monstrance pro Loretu. Pozlacená stříbrná monstrance váží 12 kg. Druhý nejbohatší kus pokladu je Prstenová monstrance, vyzdobená šperky odkázanými Panně Marii Loretánské s téměř 500 diamanty, 200 rubíny, smaragdy, perlami a třinácti osmihrannými kamejemi s portréty habsburských panovníků.

Otevřeno úterý – neděle 9 – 12.15 a 13 – 16.30.

Vstupné: dospělí a důchodci 110 Kč, studenti 90 Kč.

Loretánská barokní zvonkohra hraje každou celou hodinu od 9 do 18 hodin tříminutovou melodii mariánské písně Tisíckrát pozdravujeme Tebe, každou neděli od 12 hodin koncert zvonkohry v podání Radka Rejška.

Autor: Jan Piroch

13.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete.
AUTOMIX.CZ
54

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

O šikovné české ručičky je opět zájem. Opravny jsou zpět

Praha - Opravny a opravárny zažívají velký návrat. Recyklace odpadů se stala pro lidi přirozeností, nyní začínají přemýšlet, jak množství odpadu minimalizovat. Vyhledáním opraváře šetří nejen přírodu, ale někdy i peníze. 

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Praha – Neúnavná občanská iniciativa může slavit úspěchy. Ve Staré Krči se právě díky úsilí místních podařilo prosadit zřízení nového přístřešku u autobusové zastávky Nad Havlem. Radní Prahy 4 pro oblast územního rozvoje Alžběta Rejchrtová (Trojkoalice/Zelení) v té souvislosti ocenila roli aktivních občanů v čele s Vladimírem Hroudou.

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Senát dnes vzal na vědomí stanovisko své volební komise, že Srp jako bývalý člen předlistopadové komunistické strany nesplňuje zákonnou podmínku spolehlivosti. O Srpově nominaci do rady tak horní komora ani nerozhodovala. Srp se jednání Senátu nezúčastnil.

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení