Jednání předchází Zemanově účasti na Čínském investičním fóru, které se v Praze koná. Čínskou delegaci, kterou povede člen politbyra Komunistické strany Číny Liou Jün-šan. „Jednání předchází účasti pana prezidenta na China Investment Forum 2017. Debata bude zaměřena na ekonomická témata,“ napsal Ovčáček.

Zeman měl v předchozích dvou týdnech dovolenou, kvůli které se nezúčastnil jednání zemí střední a východní Evropy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Varšavě. Jeho schůzka s čínskou delegací je prvním oficiálním programem po skončení dovolené.

Miloš Zeman a Si Ťin-pching
Zeman v Číně: Obchod je hlavní, čínská kořalka mi nechutná

Po schůzce s čínskou delegací se Zeman zúčastní také zahájení slavnostního galavečera, který se koná při příležitosti Čínského investičního fóra. To bude na Pražském hradě zasedat v úterý a ve středu a budou se na něm projednávat konkrétní projekty, na nichž by mohli spolupracovat představitelé Číny a 16 zemí střední a východní Evropy.

Fórum navazuje na projekt nové Hedvábné stezky. Tato čínská iniciativa si klade za cíl zlepšit dopravní propojení mezi Asií, Evropou i Afrikou a tím zlepšit i vzájemnou obchodní a ekonomickou spolupráci. Pro její realizaci bude nutná rozsáhlá obnova infrastruktury v řadě zemí. Má být rozdělena na dvě části, a to na pozemní a námořní koridor. V rámci projektu budou budovány moderní železniční tratě nebo přístavy. Kritici se však obávají toho, že se Peking rozsáhlými investicemi pokusí koupit vliv v rozvojových zemích.

Nová hedvábná stezka
Nová hedvábná stezka Zemana fascinuje, Čínu posiluje

Na rozdíl od roku minulého, kdy čínští investoři uskutečnili v tuzemsku poměrně mnoho velkých akvizic, jsou v roce 2017 zatím investičně střídmější, uvedl senior konzultant pro fúze a akvizice společnosti EY. Žádná investice porovnatelná s koupí podílu v J&T, Florentinu nebo TSS Cargo se letos neuskutečnila. Vysvětlení se podle něj nabízí minimálně dvě. Zajímavých podniků na prodej, které velikostně splňují čínská kritéria, není neomezený počet a čínská vláda zároveň stanovila určitá omezení pro akvizice v zahraničí, která se už stihla projevit, podotkl.

„Čínské investice jsou v ČR přeceňované a z různých důvodů se jim dostává nepoměrně více mediální pozornosti. Zatím jsou ale spíše malé,“ řekl předseda Sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek. Na druhou stranu jsou podle něj důležité a čínský megaprojekt nové Hedvábné stezky je realitou a jedním z nejvýznamnějších investičních počinů spojujících Euroasii, který potrvá příštích několik dekád. „Nelze a bylo by zpozdilé tento projekt ignorovat a nesnažit na něm vzájemně výhodné participovat,“ dodal.

Fotografie Liou Siao-po na plakátě. Ilustrační foto
Čína odmítá zahraniční kritiku ohledně úmrtí disidenta

Zeman letos při návštěvě Číny projekt Hedvábné stezky označil za fascinující a ambiciózní. Dlouhodobě také podporuje rozšíření obchodu s Čínou a vstup čínských investic do Česka. Prezident ale čelí kritice nevládních organizací kvůli tomu, že při jednání s čínskými představiteli dává přednost ekonomickým tématům před otázkou lidských práv. Někteří komentátoři kritizovali Pražský hrad za to, že se nevyjádřil k úmrtí vězněného čínského disidenta a nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa, který minulý týden zemřel ve věku 61 let.

Čínský disident Liou Siao-po na plakátě.
Čínského disidenta zpopelnili, obřad si pohlídali agenti

Lidé před čínskou ambasádou vzpomínali na Lioua Siao-poa
Asi čtyři desítky lidí dnes uctilo památku držitele Nobelovy ceny, který obdivoval Václava Havla a české disidenty. „Dnes ráno jsme dostali vzkaz od jednoho z přátel jeho vdovy, že je velká radost, že se tato akce koná v zemi Václava Havla, která mu byla velmi drahá,“ řekla v projevu jedna z pořadatelek. Podle ní je ale vdova po zesnulém disidentovi stále v domácím vězení.

Od roku 2009 si odpykával jedenáctiletý trest vězení za podvracení státní moci. V Chartě 08 volal po respektování lidských práv a zavedení pluralitního systému. Nositelem Nobelovy ceny se stal v roce 2010.

Liou byl koncem června propuštěn z vězení po diagnóze rakoviny jater v konečném stádiu. Zemřel v nemocnici v severovýchodní Číně. Jeho tělo bylo zpopelněno, urnu pak pozůstalí vhodili do moře.

Liouova žena a další příbuzní byli doposud pod přísným dohledem čínských bezpečnostních orgánů a prakticky odříznuti od kontaktu s vnějším světem. Západní státy naléhají na Čínu, aby nechala vdovu po Liouovi trpící depresí odcestovat do zahraničí. Podle vyjádření čínských úřadů „je volná“.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zaslal před několika dny vdově po Liouovi kondolenci, čínský disident podle něj zasvětil svůj život prosazování a ochraně hodnot demokracie, lidských práv a spravedlnosti. Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek v reakci na úmrtí Lioua vyzval vedení Sněmovny, aby zrušilo plánovanou cestu skupiny poslanců do Číny. Prezident Miloš Zeman se k úmrtí vězněného disidenta nevyjádřil. V úterý přijme na Hradě čínskou delegaci, kterou povede člen politbyra Komunistické strany Číny. Zeman dlouhodobě podporuje rozšíření obchodu s Čínou a vstup čínských investic do Česka. Čelí ale kritice nevládních organizací kvůli tomu, že při jednání s čínskými představiteli dává přednost ekonomickým tématům před otázkou lidských práv.

Ačkoli nad Liouovou smrtí truchlil svět, čínské sdělovací prostředky se jí téměř nevěnovaly. Státní list Global Times dnes napsal, že Západ „dělá z Lioua boha“, přičemž šlo o “zločince“, který byl „paranoidní, naivní a arogantní“.