Shromáždění se konalo v předvečer výročí uchopení moci komunisty v někdejším Československu v únoru 1948. „Měli bychom si vzít ponaučení z toho, jak tehdy občané lehkovážně svěřili své osudy politikům, kteří je jak bájné sirény lákali chytlavými melodiemi, které však zdaleka nevedly k oněm jásavým světlým zítřkům," uvedl předseda Akademie věd ČR a možný prezidentský kandidát Jiří Drahoš.

Čtěte také: Komunismus je ostuda lidstva, znělo na Staroměstském náměstí

Ministr Herman si posteskl nad relativizací komunistických zločinů

Současníci podle něj řeší podobné dilema, jak čelit pokušení autoritářských řešení, skrytých v lákavém populistickém obalu. „Národ, který zapomíná vlastní minulost, nemá žádnou budoucnost," varoval Drahoš. Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) si posteskl nad relativizací komunistických zločinů. „Nesmíme připustit - a je to jenom na nás - aby komunisté mohli znovu devastovat tuto zemi," prohlásil.

Předseda vláda a ČSSD Bohuslav Sobotka před týdnem označil za přežité usnesení, které zakazuje sociálním demokratům spolupráci s extrémními stranami včetně KSČM na vládní úrovni. Prezident Miloš Zeman následně nevyloučil, že by jmenoval vládu i se zástupci komunistů.

Československo se prakticky dostalo do područí Sovětského svazu 

Za komunistické éry bylo v někdejším Československu popraveno 250 lidí, různých rozsudků však padlo přes 200 tisíc a dalších několik tisíc lidí zemřelo ve věznicích. Řada lidí také zahynula, když se pokoušela uprchnout přes státní hranice. Počty emigrantů se blíží ke 200 tisícům.

Únorový převrat 1948, komunisty nazývaný Vítězný únor, bylo převzetí moci komunistickou stranou po vyprovokované vládní krizi. Prezident Edvard Beneš přijal 25. února 1948 demisi 12 nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se prakticky dostalo do područí Sovětského svazu. Tato etapa skončila až na podzim 1989.