VYBERTE SI REGION

Lidé na Malvazinkách se zapojí do územního plánování

Praha - Některé městské části by rády v budoucnu vytvořily na svých rozvojových územích takzvané regulační plány. Tento nástroj představuje jakési rozšíření územního plánu, který stanovuje pouze základní způsoby využití ploch, například pro obytnou zástavbu, průmyslové plochy či zeleň.

20.1.2016
SDÍLEJ:

V lokalitě bývalého hřiště na Malvazinkách v Praze měl vyrůst developerský projekt, z plánu však sešlo. Nyní se připravuje studie, na jejímž základě by radnice pětky ráda využití prostranství regulovala tak, aby co nejvíce vyhovovalo místním obyvatelům.Foto: www.pratelemalvazinek.cz

Regulační plán může pro dané území stanovit podrobnější závazná pravidla, například velikosti jednotlivých pozemků, podobu staveb, rozmístění komunikací a inženýrských sítí a podobně.

Ve výsledku tak tyto plány mohou představovat užitečný nástroj, jak například skloubit zájem veřejnosti a soukromých investorů. Regulační plány může vydávat magistrát na podnět zastupitelstva městských částí, tento nástroj se však v České republice příliš nevyužívá a v Praze téměř vůbec. V současnosti platí na území hlavního města pouze jeden takovýto plán, a to na Starém Městě.

Radnice mohou pouze podat podnět

„Podle zákona regulační plány můžou a mají vznikat, idea byla, že půjde o třetí detailní stupeň územního plánu. V Praze se projednal jenom jeden a pak se od něho ustoupilo," vysvětlil Martin Skalský ze sdružení Arnika, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá.

Právě kvůli nechuti magistrátu k vytváření plánů se tak v poslední době iniciativy v této oblasti začínají zhošťovat městské části. Ty však mohou vytvoření regulačního plánu na svém území pouze navrhnout a pokusit se dojednat s městem.

„Některé městské části projevují zájem o pořízení regulačních plánů na svých územích, avšak samostatně si je pořídit nemohou. Do budoucna lze doufat, že bude prolomena nechuť k jejich pořizování a věříme, že se prokáže, že pořídit regulační plán v Praze lze, třeba pro velmi omezené území s jednotným vlastnictvím a jednoduchými podmínkami, kde je riziko neúspěšného projednání nízké," uvedl mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje Adam Švejda.

Příkladem poměrně omezeného a vlastnicky jednoduchého území je případ lokality mezi ulicemi Na pláni a K Vodojemu v oblasti Malvazinek na Praze 5. V minulosti tam společnost Geosan chtěla postavit projekt, ale díky pochybení ze strany firmy nakonec pozemek připadl zpátky páté městské části. Proti záměru dlouhodobě protestovali i místní ze sdružení Přátelé Malvazinek.

Příprava územní studie

Na podnět tohoto sdružení nyní radnice páté městské části organizuje přípravu územní studie, která by měla určit budoucí směřování plácku, který si místní mezitím zvykli využívat ke svým komunitním akcím. Na základě této studie chce pětka následně předložit magistrátu žádost o vytvoření regulačního plánu, který by závazně určil, jak bude lokace v budoucnu vypadat.

„Místní obyvatelé si zvykli na území pořádat řadu komunitních akcí a stalo se pro ně celkem důležitým veřejným prostranstvím, proto je jasné, že zastavění celé lokality nepřipadá v úvahu," uvedl architekt Petr Klápště, který funguje jako facilitátor mezi městskou částí, veřejností a dalšími zainteresovanými subjekty.

Další směřování dotčené lokality by měl podle jeho slov určit soutěžní workshop, který počítá se zapojením veřejnosti na takzvaných participativních setkáních. Místní lidé tak budou mít přímý vliv na podobu konečné studie, a nepřímo i na případný regulační plán, během jehož zpracování má studie sloužit jako podklad.

Iniciativa k celému procesu vzešla právě od sdružení Přátelé Malvazinek. To se pokusilo tento postup prosadit už u minulého vedení radnice, neuspělo však. „Minulé vedení radnice plán odmítlo, maximálně byli ochotni připustit zástupce Přátel Malvazinek k uzavřeným jednáním, ale přímou participaci veřejnosti nechtěli. Po volbách se sdružení ozvalo znovu a tentokrát už byli vyslyšeni," vysvětlil Klápště.

Vlastní sportovní či kulturní aktivity

Jak uvedl předseda Přátel Malvazinek Martin Lepšík, místní by rádi lokalitu i v budoucnu využívali k pořádání vlastních akcí. „Loni v červnu jsme na plácku uspořádali den dětí, kde děti měly připravené různé akce a hry. Byli bychom rádi, aby lokalita byla i v budoucnu využívána lidmi z okolí a aby tam byly možnosti, kde by se lidé potkávali a mohli provozovat například sportovní či kulturní aktivity," vysvětlil.

Právě zohlednění zájmů místních obyvatel je jedním z hlavních smyslů celé územní studie. Druhým je právě příprava na vytvoření regulačního plánu. „Teď je primární fáze v participaci občanů, kdy je cíl, aby výsledná studie revitalizace lokality jednak splňovala požadavky obyvatel a jednak byla právě podkladem pro regulační plán," vysvětlil místostarosta pětky Lukáš Budín.

V současnosti je celý proces soutěžního workshopu dočasně pozastaven. „Současná situace je taková, že soutěž jsme přerušili, abychom ji konzultovali například s Českou komorou architektů. Ač se nejedná o klasickou soutěž, ale soutěžní workshop, nechceme, aby někdo řekl, že postupujeme netransparentně," vysvětlil Budín.

Podle něj je škoda, že se regulační plány v Praze využívají minimálně. „Říká se, že jejich příprava je složitá, ale já si myslím, že až tak složitá zase není," zakončil.

Regulační plán chtějí i na Praze 11

Navrhnout magistrátu vytvoření regulačního plánu se chystá také Praha 11, a to v lokalitě Opatov - Na Jelenách na Jižním Městě. I v této oblasti měl v minulosti vzniknout komplex novostaveb, proti kterému se postavili místní obyvatelé i současné vedení radnice, tehdy ještě v opozici. Stát tu měly administrativní budovy, plánovány byly restaurace, obchody nebo byty.

Nyní chce vedení městské části zabránit další možné necitlivé výstavbě, k čemuž má sloužit právě regulační plán. „Regulační plán by měl především zabránit bezohlednému individuálnímu, nesourodému a nekoordinovanému plánování využití řešeného území," uvedl mluvčí jedenácté městské části Miroslav Dvořák.

Zastupitelstvo již schválilo zaslání podnětu na magistrát. „Po vyhotovení bude pracovní verze interně projednána, schválena a následně projednána s dotčenými osobami a subjekty," uvedl Dvořák.

Po zapracování připomínek hotový návrh projedná opět zastupitelstvo a v případě schválení jej odešle na magistrát. To by mělo být podle mluvčího ještě letos. Poté musí pořízení plánu ještě schválit zastupitelstvo hlavního města.

Podobně jako v případě Malvazinek tak existuje spousta neznámých, které by se mohly postavit plánu do cesty, jak ostatně potvrdil i Dvořák. „Vzhledem k náročnosti postupu nelze předjímat výsledek procesu ani čas jeho ukončení," zakončil.

Čtěte také: Primář z Malvazinek: Snažíme se vracet pacienty zpátky do života

Autor: Petr Schreib

20.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Divadelník Jiří Suchý oslaví své pětaosmdesátiny na jevišti

Praha – Mládí odchází a přichází střední věk, komentuje s humorem oblíbený herec, režisér, básník, textař, skladatel, spisovatel, zpěvák, hudebník, grafik a principál divadla Semafor Jiří Suchý své pětaosmdesátiny, které oslaví 1. října. Už to, kolika profesemi se zabývá, nasvědčuje, že na nudu nemá čas.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Ústav pro jazyk český změní šéfa, Oliva ho asi zcela opustí

Praha - Ústav pro jazyk český (ÚJČ) Akademie věd ČR bude mít od začátku října po mnoha letech nového ředitele. Stane se jím sedmatřicetiletý lingvista Martin Prošek, který doposud v ústavu působil jako vědecký pracovník. Prošek bude příští týden jmenován do funkce na dalších pět let. Do konkurzu se přihlásil jako jediný kandidát. Vystřídá tak známého jazykovědce Karla Olivu, jenž ústav vedl více než 13 let a o funkci se tedy už dále nemohl ucházet. Prošek se s Olivou zatím nedohodl na dalším působení, a tak Oliva, přestože nechce, zřejmě z ústavu odejde.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies