VYBERTE SI REGION

Letecký meteorolog Petr Dvořák: Praha má specifické počasí

Praha /ROZHOVOR/ - Počasí měřil už jako malý. Nyní spravuje vlastní webové stránky, kde vede meteorologický deník. Chvíli to vypadalo, že dá před studiem počasí přednost letectví. Nakonec obě své vášně skloubil do jedné. S leteckým meteorologem Petrem Dvořákem jsme se bavili nejenom o specifikách pražského počasí a měření rekordů v Klementinu.

9.1.2016
SDÍLEJ:

Petr Dvořák, mluvčí Českého hydrometeorolo­gického ústavu (ČHMÚ)Autor: archiv ČHMÚ

Co všechno ovlivňuje, jaké bude v Praze počasí? Má v tomto ohledu Praha svá specifika?

Praha je velmi specifická. Leží v poměrně členitém reliéfu, centrum se nachází v rozlehlé kotlině, která má své mikroklima. Město má také svůj tepelný ostrov, který vzniká vlivem mnoha betonových nebo asfaltových ploch, hlubokých kaňonů ulic, apod. Významný vliv má velká řeka zásobující vzduch vlhkostí a přinášející svůj osobitý tepelný režim. Krom toho všeho leží Praha v malé nadmořské výšce. Pražáci se mohou těšit ze zelených stromů s listím ještě v listopadu nebo i v prosinci. Jaro sem přichází dřív než ve výše položených regionech. Je tu poněkud jiný režim srážek, jiné větrné poměry, zkrátka, velkoměsto je na počasí v mnoha ohledech dost odlišné třeba od krajiny typu Českomoravská vysočina.

Jaké jsou dosavadní pražské rekordy, co se týče počasí?

To vám neřeknu, protože v Praze jsou jen čtyři profesionální meteorologické stanice umístěné v lokalitách nevhodných pro lovce rekordů. Praha-Libuš leží skoro v městské přírodě a lesoparku, Praha-Karlov je na střeše budovy a zejména v rozpáleném létě nepovažujeme její teplotní hodnoty za vhodné k prezentaci rekordů. Klementinum je zajímavé především svou dlouhou historickou řadou měření, ale nikoliv správným umístěním stanice. No a Praha-Ruzyně je už v podstatě mimo vliv města. Podobně je na tom vojenská stanice Praha-Kbely. Zajímavá měřicí lokalita by byla například na Václavském náměstí, kde jsou v létě teploty zřejmě vyšší, než na jmenovaných stanicích.

Meteorologové sledují počasí v Praze dlouhodobě a velmi podrobně už několik století. Jak se měnilo a dá se v něm pozorovat určitý vývoj?

Zhruba od počátku 20. století je patrný dlouhodobý nárůst teploty vzduchu. Jednak to souvisí s celosvětovým rostoucím trendem, jednak se také rozrůstá samotná Praha a zesiluje její tepelný ostrov. Výkyvy jsou ovšem běžným průvodním jevem dlouhodobého trendu, můžeme tak najít několikaleté chladnější i teplejší epizody. Dlouhodobě teplota v Praze (a nejen tam) roste.

V Praze často slýcháme o rekordech z Klementina, kde se teplota měří už od roku 1775. Je pravda, že zde rekordy padají nejčastěji? A proč se měří právě tam?

Rekordy padají na všech možných stanicích, nejen v Klementinu. Ty klementinské ale mají svou cenu v tom, že když už tady padne rekordní hodnota, znamená to, že překonává řadu za dobrých 240 let, což už něco znamená. Čím je delší doba měření stanice, tím cennější jsou její rekordy. V Klementinu byla založena astronomická a pak také meteorologická observatoř. Už o dvě stě let dříve tu byla založena jezuitská kolej, bylo to vlastně centrum vědění a vzdělání, tudíž bylo vhodné mít observatoř „při ruce". Umístění teploměru není z dnešního hlediska správné, ale musí být zachováno kvůli kontinuitě měření.

Teploty v meteorologických stanicích, jako je právě Klementinum, se stále měří „postaru" pomocí rtuťových teploměrů. Jak taková měření probíhají?

Rtuťové teploměry jsou dokonce na všech meteorologických stanicích, ale jsou tu jen jako záloha a pro kontrolu. Jinak se jimi už neměří, dokonce ani v Klementinu. V budkách a radiačních krytech jsou čidla elektronických teploměrů, která jsou přesně kalibrována a dávají shodné výsledky se rtuťovými přístroji. Je digitální doba a pokrok se nevyhýbá ani historickému Klementinu. Data jsou sbírána každých deset minut a odesílána do databáze v ČHMÚ, odtud putují také do celého světa, protože meteorologické služby si data vzájemně vyměňují. Je asi jasné, že atmosféra nemá žádné hranice a bez znalosti dat z ostatního světa by se počasí ani nedalo sledovat a předpovídat.

Co všechno kromě teploty meteorologové měří?

Vedle teploty jsou sledovány mnohé další prvky, jako tlak vzduchu, vlhkost, úhrny srážek, přízemní teplota, někdy teplota v různých hloubkách pod povrchem, výpar vody, samozřejmě rychlost a směr větru, dohlednost, typ počasí, druhy oblaků. V Klementinu se měří jen teplota vzduchu, ostatní prvky pokrývá měření z jiných pražských stanic.

Meteorologii jste vystudoval a věnujete se jí profesionálně. Co vás osobně na počasí nejvíce fascinuje?

Na počasí mne fascinuje… počasí. Jsou lovci bouřek, extrémních mrazů, někoho zajímají námrazové jevy nebo fotografování oblačnosti. Mne zajímá od všeho něco. Počasí je vždy komplexní souhrn mnoha projevů a prvků, mezi kterými jsou zajímavé souvislosti a vazby.

Věnoval jste se měření počasí už v dětství? Měl jste například svou meteorologickou stanici?

To ano. Už jako dítě jsem si vedl záznamy o počasí, dneska to dělám vlastně také, na svých internetových stránkách jsem si loni v létě zavedl něco jako meteorologický deník. Jako teenager jsem si vyrobil meteorogickou budku a sehnal si termograf, dokonce jsem si někde sehnal i rtuť a vyrobil rtuťový barometr. Zuby ani vlasy mi zatím ještě nevypadaly. Dneska mám za oknem IP teploměr, který mi každou minutu pošle na server hodnotu teploty a rosného bodu, tak si mohu vypočítávat zajímavé statistiky těchto prvků. Jsem ale pracovně dost vytížen a nemohu se těmto aktivitám věnovat až tolik, kolik bych chtěl.

V Českém hydrometeorologickém ústavu působíte také jako letecký meteorolog. O co všechno se letecký meteorolog stará?

Letecká meteorologie je trochu odlišná od běžného předpovídání počasí. Letečtí meteorologové vytvářejí předpovědi pro velká dopravní letiště, zabývají se takovými jevy jako je námraza nebo turbulence, poskytují data o výškovém větru, teplotě, výskytu bouřek a dalších nebezpečných jevů. Obtížným úkolem je například předpověď dohlednosti při mlze, kdy se může stát, že dohlednost je tak nízká, že letadla nesmějí přistávat a většinou vyčkávají v prostoru na zlepšení podmínek, případně divertují na náhradní letiště. Meteorologové jsou přitom ve stresujících podmínkách, protože ostatní uživatelé se na základě předpovědí musejí rozhodovat, co udělat.

Pracujete na Letišti Václava Havla v Ruzyni. Komplikuje zde počasí dopravu často, nebo je spíše přívětivé?

Na letišti se vyskytují typické evropské povětrnostní jevy, například bouřky, které částečně provoz letiště komplikují. Silné sněžení kontaminuje provozní plochy, údržba potřebuje vědět, jak rychle bude sníh přibývat, aby podle toho dimenzovala úklid. Namrzlá dráha může úplně znemožnit vzlety a přistání. Velkým problémem jsou namrzající srážky — když padá déšť nebo mrholení na podchlazené povrchy, kde se rychle tvoří ledovka. To známe i ze silniční dopravy. Jenže jak uchránit povrch letadel? Ne všechna se vejdou do hangárů.

Jak se taková situace řeší?

Podle výstrah meteorologů musejí technici začít chemicky ošetřovat venku stojící letadla, aby nezamrzla. Další komplikaci přinášejí mlhy, protože i když jsou letadla v dnešní době vybavena přesnými a dobrými přístroji, je nutno přistávat při určité minimální dohlednosti. Pokud je dohlednost nebo výška oblačnosti nad dráhou podlimitní, musí se provoz letiště omezit. Mlhy a nízká oblačnost je pro ruzyňské letiště typická pro zimní část roku, nejeden meteorolog z toho má vrásky na čele. S nadsázkou říkám, že od října do března bychom měli mít placenou celozávodní dovolenou, jinak máme nervy nadranc.

Sám létáte a vyučujete v letecké škole. Létání a počasí spolu úzce souvisí. Přivedl vás zájem o počasí k létání?

Dneska už nelétám, ale když jsem končil základní školu a uvažoval o budoucí profesi, váhal jsem mezi kariérou dopravního pilota a kariérou meteorologa. V naší době však bylo téměř nemožné se k profesionálnímu létání dostat.

Co byste pro to musel udělat?

Musel bych nejspíš létat v armádě a odtud přejít do civilu k aerolinkám. Zdravotně jsem vyhovoval, jenže jsem moc vysoký a do stíhačky bych se nevešel. A i tak mne meteorologie lákala o kousek víc, než letecká profese. Létání jsem se tak věnoval od 16 let jen jako hobby, a musím potvrdit, že propojení leteckých zkušeností a studia meteorologie je skutečně správná kombinace. Tyto zkušenosti se vzájemně podporují — meteorologii jsem bohatě využil při létání, a létání dodneška zúročuji při předpovídání počasí.

Je to běžná kombinace?

Létajících meteorologů je víc: mediálně známá moderátorka Alena Zárybnická je bývalá plachtařka, kolega z konkurenční meteorologické instituce Jan Horák je plachtař a ve sportovním letectví známá osobnost a třeba Jacek Kerum z Ústavu fyziky atmosféry je rovněž velmi zkušený pilot kluzáků.

Petr Dvořák- narodil se 13. prosince 1966
- po absolvování gymnázia v Novém Strašecí vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze
- od roku 1991 pracuje jako letecký meteorolog v Českém hydrometeorologickém ústavu, od roku 2010 zde působí také jako mluvčí pro úsek meteorologie a klimatologie
- spravuje vlastní webové stránky o počasí jasno.cz a vyučuje leteckou meteorologii

Čtěte také: Meteorolog Petr Dvořák: Předpovědět ledovku je velmi obtížné

Autor: Václava Burdová

9.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Stát podruhé obere vlastníky půdy

Okradl je za komunistů, teď je oškube znovu. Za pozemky, které stát lidem kdysi sebral, jim nedá náhradní, ale jen směšně málo peněz. Půda prý došla, dozvídáme se poté, co statisíce hektarů od státu lacino získali zemědělci a překupníci. Na restituce je přitom pozemků ještě dost. Stát si chce ale půdu zcizenou vlastníkům za bývalého režimu nechat, aby měl rezervu pro své plány. Třeba na budování nových přehrad.

Požár kulis způsobil škodu produkční firmě, nikoli Barrandovu

Praha - Páteční požár filmových kulis pro seriál Knightfall nezpůsobil škodu společnosti Barrandov Studio. Ta pouze stavěla dekorace historické Paříže. Škoda vznikla společnosti Stillking Films, která pro Američany zajišťovala produkci v Česku a pozemky sousedící se studii na Barrandově si pronajala. V pondělí to uvedl obchodní ředitel společnosti Barrandov Studio Petr Tichý. Oheň podle odhadů způsobil škodu až 100 milionů korun. Příčinu požáru odhalí až odborná znalecká zkoumání.

Vlastimil Harapes vstoupil do Síně slávy Národního divadla

Praha - U příležitosti nové divadelní sezony byl v pondělí do Síně slávy Národního divadla uveden tanečník Vlastimil Harapes. Cenu mu před hledištěm plným kolegů divadelníků předal ředitel první české scény Jan Burian. Ocenění pro umělce do 35 let za mimořádný umělecký přínos si odnesli tři zástupci jednotlivých uměleckých souborů. Národní divadlo do nové sezony vstupuje mimo jiné bez budovy Státní opery, která se začne opravovat, ale se ziskem nových prostor a slibem zvýšení mezd.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies