„Pokud se onemocnění neléčí, průměrné přežití může být necelé tři roky. Zákeřné je v tom, že příznaky jako dušnost mohou být způsobeny řadou jiných, běžnějších chorob. Toto poměrně vzácné onemocnění se nejčastěji vyskytuje u žen mladšího až středního věku," sdělil přednosta Kliniky kardiologie IKEM Josef Kautzner.
Lékaři se proto rozhodli, že Aleně Pokorné zkusí pomoci metodou, kterou dosud ve střední a východní Evropě nikdo nepoužil - speciální katetr, tedy řiditelnou hadičku jí zavedli do centrálního žilního řečiště místo vpichem v oblasti krku žílou na paži. Oproti dosud užívanému systému jde o metodu, která je pro organismus šetrnější, a navíc není nutné katetr tak často měnit.
Úlevná metoda
„Pro mě je to opravdu velká úleva. Nic mě nebolí, nic mě neobtěžuje, v ničem mě to neomezuje. Jsem nadšená, že si dojdu, kam potřebuji. Donedávna jsem totiž třeba na kole ujela sotva 50 metrů a dál to prostě nešlo," říká Alena Pokorná.
Zatímco u klasického postupu pacient musí na sál a je kontrolován rentgenem, novinka se zavádí přímo na lůžku a o navedení katetru žílami do srdce se postará speciální navigační systém. „Při dobré ošetřovatelské péči může být systém zavedený až rok, což oproti třem až čtyřem týdnům v případě toho dosud užívaného znamená mnohem větší komfort pro nemocného. Pořizovací cena novinky je sice přibližně 5000 korun, ale vzhledem k 1500 vynaloženým každý měsíc v případě klasického katetru je úspora značná," vysvětluje výhody Hikmet Al-Hiti, lékař, který se o pacienty s plicní arteriální hypertenzí stará.
Odborníci chtějí použití novinky rozšířit i pro další nemoci - do budoucna by měl nový katetr pomoci lidem se syndromem krátkého střeva, závislým na umělé výživě. Právě pro ně také IKEM brzy spustí program transplantací tenkého střeva. „Stejně tak bychom rádi katetr zaváděli i pacientům se srdeční podporou, kteří musí být pod stálým dohledem a časté výměny jsou pro ně velmi nekomfortní," doplňuje ředitel IKEM Aleš Herman.