VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lékaři z Motola operovali šetrně tam, kde to nemělo být možné

Praha - Lékaři motolské nemocnice operovali vrozenou srdeční vadu šetrnou katetrizační metodou v místě, kde se před tím považoval za možný jen velký chirurgický zákrok. Pacientka ale klasickou operaci odmítla, takže chirurgové museli na přelomu srpna a září roku 2014 sáhnout k nestandardnímu řešení. Jeho výsledky na čtvrtečním setkání s novináři představil Josef Veselka, přednosta Kardiologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

8.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Jiří Sejkora

Pacientka měla defekt síňového septa, tedy vrozené porušení přepážky mezi levou a pravou srdeční síní. Jde o nejčastější srdeční vadu, která se projevuje až v dospělosti.

V dětství není odhalitelná běžným poslechem a mladého člověka nijak neomezuje. První příznaky se obvykle projeví ve čtvrté dekádě života. Kvůli poruše srdečního rytmu lidé pociťují bušení srdce nebo nepravidelnosti pulsu, mohou mít také dechové obtíže a otoky nohou.

Výkon bez anestezie

U jednoduchých případů už není poměrně dlouho nutné, aby pacienti podstupovali několikahodinovou srdeční operace vyžadující napojení na mimotělní oběh. Od konce 90. let umějí lékaři uzavírat otvor takzvaným okludérem, což jsou dva disky spojené krčkem. Každý z nich je na jedné straně přepážky.

Umisťují se do srdce prostřednictvím sondy zavedené v třísle do stehenní žíly. „Je to výkon bez jakékoliv anestezie. Člověk totiž nemá v srdci receptory, které by zaznamenávaly bolest, takže žádnou necítí. Průměrně tento výkon trvá 15 minut. V Motole jsme jich na septu síní provedli asi 300," řekl Veselka.

Tvrdohlavá pacientka

Případ třiasedmdesátileté lékařky Evy Charvátové byl unikátní nejen tím, že jí byly voperovány hned tři tyto záplaty. Jeden z otvorů byl totiž mimo střední část přepážky, kde se nachází tři čtvrtiny defektů. „Dosud se mělo za to, že když není defekt umístěn ve střední části, tak je nutná kardiochirurgická operace," uvedl lékař.

Tvrdohlavost pacientky, která klasickou operaci z osobních důvodů odmítla, vyústila v unikátní zákrok. „Kdyby se takzvaně nesekla, tak bychom se báli to udělat. A nyní se zjistilo, že to může být technicky možné," dodal Veselka.

Náročný zákrok

Výkon byl náročnější než standardní zákroky, trval tři hodiny. Pacientce, která problémy způsobené vrozenou srdeční vadou začala pociťovat až několik měsíců před zákrokem, se po něm ulevilo. „Řekla jsem panu profesorovi, že je mi o 75 procent lépe než před operací," řekla novinářům. Trápily ji pocity dušnosti, bylo jí na omdlení a hodně jí otékaly nohy.

Pokud je tato srdeční vada u dospělých diagnostikována včas, neznamená pro pacienta v dalším životě žádné omezení kromě několikaměsíčního užívání léků proti srážení krve. Pokud by otvor nebyl uzavřen a část krve by stále proudila jinudy, než má, zkrátila by se tím délka života pacienta, dodal lékař.

Autor: ČTK

8.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení