VYBERTE SI REGION

Léčba duševních nemocí? Jsou třeba léky, důvěra i reforma

Praha - Jedna velká nemocnice a spousta nerovnoměrně rozptýlených služeb. Tak zhruba vypadá péče o pacienty s duševním onemocněním v Praze. Změnu k lepšímu by měla přinést připravovaná reforma ministerstva zdravotnictví. Pacienti i odborníci na ni čekají léta. Vznik komunitních center, která jsou její součástí, proto v metropoli odstartovali bez ní.

22.1.2016
SDÍLEJ:

Bohnická nemocnice má tisícovku lůžek. Podle odborníků by mnoha nemocným pomohla spíše než hospitalizace domácí péče terénních pracovníků. Připravovaná vládní reforma proto počítá se vznikem komunitních center duševního zdraví.Foto: ČTK/Vít Šimánek

Trendem moderní psychiatrické léčby je poskytovat pomoc pacientům přímo v jejich místě bydliště. Připravovaná reforma počítá se vznikem center duševního zdraví. Jedno takové založilo před dvěma měsíci vedení Psychiatrické nemocnice Bohnice a organizace Fokus Praha. Centrum duševního zdraví pro Prahu 8 chce nabídnout kvalitnější péči i bojovat proti stigmatizaci pacientů s duševní nemocí.

Centrum je v několika ohledech inovativní. Pacientům s těžkou duševní nemocí, jako je schizofrenie či bipolární porucha, nabízí jak zdravotnickou, tak sociální péči.

„Snažíme se jedna ku jedné spojit zdravotní a sociální péči o klienty, což je v Česku setrvalý problém. Část služeb poskytuje ministerstvo práce a sociálních věcí a část ministerstvo zdravotnictví. Jednotlivé služby spolu nekomunikují, jsou neprůchozí a nejde je propojit," vysvětlila jedno z úskalí současného systému Blanka Novotná, vedoucí psychiatrických sester Centra duševního zdraví pro Prahu 8.

Terénní práce a důvěra

Spojení zdravotních a sociálních pracovníků do jednoho týmu se během krátkého působení centra osvědčilo. „Vidíme posuny v rámci týmu. Je mnohem snazší domluva sociálního pracovníka a zdravotní sestry u pacienta, o kterého se i dříve starali oba. Tím, že byli každý někde jinde, byla domluva složitější," uvedla Novotná s tím, že na další hodnocení je ještě brzy.

V centru působí kromě psychiatra a psychologa, také peer asistentka, čili pracovnice s vlastní zkušeností s duševní nemocí. Základ týmu tvoří terénní sociální pracovníci a psychiatrické sestry. V současné době má centrum kolem jedné stovky klientů, se kterými jsou jeho pracovníci v intenzivním kontaktu.

Služeb centra využívá i Břetislav Košťál. „Mám svoji klíčovou pracovnici psychiatrickou sestru Yvetu, na níž se obracím a s níž si domlouvám schůzky. Samozřejmě, že ne vždy má Yveta službu. V takovém případě se mohu s důvěrou obrátit na její kolegy a kolegyně," popsal fungování centra Košťál.

Předcházení krizových situací

Právě navázání důvěry mezi klienty a pracovníky centra je klíčovým prvkem k předcházení krizových situací. „V případě, že se klient přestane cítit dobře, přijde za pracovníky dříve a je ochotný situaci také dříve řešit. Zatímco, když je před ním vidina nemocnice, kde ví, že by mohl zůstat dlouho a na kterou může mít špatné vzpomínky, tak si to často dlouho rozmýšlí, odkládá a jeho psychický stav se mezi tím může podstatně zhoršit," popsala výhody terénní práce a asertivního přístupu centra Novotná.

Cílem Centra duševního zdraví není pacienty s duševní nemocí vyléčit, ale pomáhat jim jejich nemoc zvládat. „Naším cílem je pomoci pacientům dosáhnout co nejlepšího fungování v životě, co nejpodobnějšího běžnému životu a naplnit základní životní role," vysvětlila Blanka Novotná. Terénní pracovníci tak s klienty řeší nejen léčbu, ale i úřední věci, pomáhají jim najít a udržet si bydlení, či obstarat vhodnou práci.

„Práce je zároveň klíčovou náplní každého člověka, je zdrojem různých pocitů a má vliv na naše sebehodnocení," dodala Novotná s tím, že braní léků samo o sobě kvalitu života s duševní nemocí nezaručí.

Stigma nebezpečných jedinců

Vyrovnat se s vážným duševním onemocněním je složité. Situaci navíc pacientům stěžují postoje okolí. Ve společnosti přežívá řada mýtů a polopravd. Pacienti si tak životem nesou stigma nebezpečných jedinců a bláznů. „Hrozně málo lidí má představu o tom, co nemoc obnáší. Nejvíce jsou vidět nejdramatičtější záležitosti. Jinak je to pro lidi neznámá věc," popsala Novotná.

Sami nemocní se tak často reakcí svého okolí bojí a jejich psychický stav se zhoršuje. Společenský strach je přitom nepřiměřený. „Podle statistik a studií je četnost násilných trestných činů mezi lidmi s duševním onemocněním o něco nižší, než ve zbytku populace. Pravděpodobnost, že vás napadne váš soused je skoro stejná, ať bude duševně nemocný, nebo nebude," vysvětlila Novotná.

Stigmatizaci pacientů nahrává i současný zdravotnický systém, kdy jsou lidé s duševní nemocí zavíráni do velkých nemocnic a izolováni od zbytku společnosti. V některých případech je hospitalizace nutná, jindy může být prospěšnější právě pomoc v domácím prostředí. Podle zkušeností Blanky Novotné zkracuje terénní pomoc nemocným délku jejich hospitalizace.

Nedostatek komunitního bydlení

Centrum duševního zdraví pro Prahu 8 je spojením zdravotnických služeb bohnické nemocnice a sociálních služeb Fokusu Praha prvním zařízením svého druhu v Praze. Podobné komunitní centrum funguje v Podskalí a další se rýsují na Břevnově a Praze 4, 10 a 11. Podle připravované reformy by mělo fungovat jedno centrum na sto tisíc obyvatel. Praha by jich proto měla mít až patnáct. Kdy se tak stane, není jisté.

Podle ředitele organizace Fokus Praha Pavla Nováka kopíruje situace v metropoli stav v celé České republice. Místo podpory komunitních center zde funguje jedna velká nemocnice s více než tisícovkou lůžek. Sociální i zdravotnické služby jsou v Praze dostupné. Problém je podle Nováka v jejich nerovnoměrném rozptýlení a nedostatku komunitního bydlení.

„Je tu poměrně široká nabídka sociálních služeb, i když není ve svém objemu dostačující, navíc je nerovnoměrně rozptýlená po Praze, což je dáno různou vstřícností jednotlivých městských částí. Problematičtější než ve zbytku republiky je v Praze řešení bydlení. Nedostatek nabídky sociálních bytů či komunitního bydlení vede ve větší míře k bezdomovectví lidí s duševním onemocněním," popsal situaci Novák.

Čtěte také: Psychiatrička Vašková: Duševní nemoci nejsou strašák, dají se léčit

Autor: Václava Burdová

22.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Havlovo výročí připomene festival, koncert i veřejné shromáždění

Praha - Letošní dvojí jubileum bývalého českého prezidenta Václava Havla si lidé i řada institucí připomíná celý rok. Oslavy nedožitých osmdesátin a připomínky pátého výročí Havlova úmrtí vyvrcholí koncem roku. V narozeninový den 5. října se uskuteční shromáždění na Václavském náměstí. O deset dní později přijde do pražské Lucerny Havlovi k nedožitému jubileu popřát 80 gratulantů.

Špatné ovzduší loni zahubilo 5540 Čechů

Celkem 5540 předčasných úmrtí si v loňském roce vyžádalo nadměrné znečištění ovzduší v České republice. Jde o odhad, který bere v úvahu objem emisí zdraví škodlivých látek – jemných prachových částic (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorného benzo(a)pyrenu a dalších. Problém se týká hlavně severovýchodní Moravy a středního Polabí, nejmenší znečištění naopak má Jihomoravský a Karlovarský kraj.

AKTUALIZOVÁNO
Oslavy svátku sv.Václava.

Z Hradu vyrazilo svatováclavské procesí s reliéfem Panny Marie

Praha/FOTOGALERIE/ - Prahou prošlo procesí poutníků s kopií kovového reliéfu Panny Marie, takzvaným palladiem země české. Z Hradu mířilo přes další pražské kostely na Václavské náměstí, zastavilo se i u Sněmovny a magistrátu. Procesí předznamenalo středeční Národní svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi, která se tradičně koná při příležitosti svátku svatého Václava.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies