Záhy poté se přihlásil na Akademii výtvarných umění ke studiu malby. Věnoval se především krajinomalbě, která se stala jeho celoživotní vášní. Dokonce ihned po studiu, v roce 1923, složil učitelské zkoušky. Nic tak nebránilo, aby se věnoval malování a výuce dalších žáků.

Architekti - vila Fišerka, na Pahoubce, obytný dům, Cukrovarnická, Lopatecká.
Architekt, jehož domy vyzařují vnitřní klid a solidnost

Nakonec se rozhodl studium ještě prodloužit. V roce 1924 nastupuje do ateliéru tehdy již slavného architekta Josefa Gočára. Zdržel se zde tři roky. Již v té době se zajímá o funkcionalistickou architekturu, kterou neúnavně propagovali členové německého Bauhausu. Po dokončení školy Ladislav Žák hodně cestuje, sbírá zkušenosti a inspiraci. Kromě Bauhasu navštívil napřiklad Francii či Holandsko.

Byl bytostným funkcionalistou 

Svou vlastní kariéru zahajuje až počátkem třicátých let. Od počátku tíhne k levicovému myšlení, ztotožňuje se i s ideou bydlení v kolektivních domech. Paradoxně je ale autorem několika dechberoucích funkcionalistických vil slavných osobností. Jeho styl nevznikal postupně jako u jiných architektů. Ladislav Žák byl bytostným funkcionalistou okamžitě. Žákova práce patří k vrcholu československé architektury ve třicátých letech.

Profesně sice navrhoval luxusní bydlení, v soukromí se ale nadále zabýval posláním architektury a jejím programem pro obyčejné lidi. Svou oblibu v malbě krajin přetavil do neustálého zkoumání prostředí, ve kterém se nacházel, a jeho vztahu k architektuře a lidem. Všechny tyto aspekty se mu podařilo propojit v jeho první realizaci po druhé světové válce.

Strahovský stadion.
Alois Dryák, architekt největšího stadionu na světě

Na pomníku pracoval již během války 

Dostal nelehký úkol pietně upravit nacisty vypálenou vesnici Ležáky. Žák nechává v Ležácích na návštěvníka dopadnout tíhu místa. V krajině jsou na zelených zatravněných plochách umístěny pomníky z bloku kamene s křížovými průhledy. Na holé pláni jsou široko daleko jedinými solitéry.

Jednoduchost řešení a historie místa v sobě mísí bolestnou naléhavost s čistotou a pietním klidem. Na pomníku začal Žák pracoval již po skončení války, nakonec se jeho realizace protáhla až do roku 1962. Ke konci na něm ale Žák z politických důvodů již nepracoval. Symbolicky se stal zároveň jeho posledním stavebním projektem.

Po stopách architekta Linharta: Gymnázium na Evropské ul. (dříve Gymnázium Edvarda Beneše)
Poznejme strohé i elegantní stavby architekta Evžena Linharta

Žák se stal nepohodlným oponenetem a kritikem 

Od architektury postupně přešel do teoretické roviny. V roce 1947 vydal knihu Obytná krajina, která studuje vztah architektury a člověka. Zde reflektuje důležitost krajiny a její zachování, přiklání se k ohleduplnému zacházení s naším prostředím. Bohužel v době socialistického plánování a tlaku na industrializaci vesnického i městského prostředí toto hledisko nebylo vítané. Ladislav Žák se tak stává nepohodlným oponentem a kritikem. Jako takový již nedostává prostor k architektonické tvorbě a publikuje již pouze sporadicky. Další knihu nevydal. Díky svým přátelům alespoň nadále vyučuje na Akademii výtvarných umění.

Ve volném čase maluje, vydává se na cesty po přírodě svým automobilem či se schází k debatám s přáteli, filozofickým i jiným. Ladislav Žák po sobě zanechal velký odkaz, byť počet architektonických realizací, které vytvořil, nepřesáhl ani desítku.

Život Ladislava ŽákaNarodil se v roce v roce 1900 v Praze.
Vystudoval architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze.
Kromě architektury a psaní knih také navrhoval nábytek.
Ve 30. letech kritizoval Josefa Gočára za stavbu obchodního domu Baťa v Celetné ulici. Podle Žáka byla málo odvážná.
Zemřel v roce 1973.

Článek vznikl ve spolupráci s projektem: Praha Neznámá