Pod psychickým nátlakem nakonec smlouvu podepsala. Služby se po čase ukázaly jako velmi nevýhodné, jenže na odstoupení od smlouvy bylo už pozdě. Paní Jana tak zbytečně přišla o tisíce korun. Takový případ ale není ojedinělý, policie jich eviduje desítky. Proto už mnoho obcí a měst v Česku podomní prodej zcela zakázalo, nikoli však Praha.

Trpělivost nakonec došla radním v Praze 7, kteří se obrátili na magistrát s žádostí o novelizaci Nařízení číslo 9/2011, kterým se vydává tržní řád. V novele chtějí prosadit zákaz takového druhu podnikání na svém území. „Naším zájmem je ochrana obyvatel před nekalými a agresivními obchodními praktikami," říká radní pro kulturu a rozvoj podnikání na Praze 7 Hana Třeštíková.

Podle radní Prahy 7 Hany Třeštíkové má přitom podomní prodej často nátlakový a obtěžující charakter a poškozuje spotřebitele. Ta se problematice už delší dobu věnuje a stojí jako producentka i za úspěšným dokumentem Šmejdi, který poprvé veřejně upozornil na otřesné způsoby některých obchodníků zejména při předváděcích akcích.

Hlavní město ústy své mluvčí Petry Hrubé Pražskému deníku potvrdilo, že žádost skutečně přišla. Podle ní se magistrát problémem už zabývá déle a byl dokonce několikrát řešen i na společných poradách živnostenských úřadů. Je tak velmi pravděpodobné, že k úpravě nařízení nakonec dojde. „V připravované novele tržního řádu je navrženo zakázat podomní prodej. Zákaz by měl být plošný, návrh novely bude teprve rozesílán do připomínkového řízení," prozradila mluvčí.

Podle Hrubé byl tento návrh připraven ještě dříve, než se ozvali z radnice Prahy 7, proto by se měl týkat celého území metropole. Zákaz by se měl dotknout všech obchodníků, kteří bez předchozí objednávky nabízí dům od domu zboží všeho druhu, od zdravotních potřeb, přes věci do domácnosti, až po dodávky energie nebo služby mobilního operátora.

Termín zatím není neznámý

Vzhledem k tomu, že chystaná novela tržního řádu ještě není ani v připomínkovém řízení, nechce magistrát mluvit o termínech, kdy by měla vejít v platnost. V něm se pak budou moci k návrhům vyjádřit také i další městské části. A mnohým se tento plán líbí.

„Budeme při novelizaci Nařízení číslo 9/2011, kterým se vydává tržní řád, navrhovat, aby na našem území byl zakázán podomní prodej. V nejbližších dnech by o tom měl jednat Výbor pro bezpečnost Prahy 4," sdělil mluvčí této městské části Jiří Bigas a potvrdil, že se obyvatelé se stížnostmi kvůli podomnímu prodeji obracení na zdejší živnostenský odbor.

Novelu tržního řádu podporuje také starosta Prahy 5 Radek Klíma. „Zákaz podomního prodeje obecně podporujeme, protože se dnes bohužel často jedná o neseriózní až podvodné praktiky. Když hlavní město změnu schválí, budeme určitě pro," tvrdí.

Podle vedoucí kanceláře starosty Pavlíny Nejedlíkové se také Praha 15 hodlá na magistrát obrátit s písemnou žádostí o novelizaci tržního řádu. Tento druh prodeje pak považuje jako problematický i radnice Prahy 6, která před praktikami šmejdů pravidelně varuje na webových stránkách i v radničních novinách. Novele se nebrání ani první městská část.

S podvodníky zkušenosti nemají

Naopak některé radnice nepovažují změnu tržního řádu za nutnou. „Na živnostenský odbor se nedostala žádná stížnost obyvatel týkající se této problematiky, proto nebyl důvod iniciovat tento problém vůči hlavnímu městu, které by mělo vyhlášku upravit," řekla tisková mluvčí Prahy 9 Linda Urbášková. Podobný názor zní také z Prahy 14 a negativní zkušenosti s podomním prodejem nezaznamenali podle starostky Marty Koropecké ani na Zličíně.

Podle mluvčího Prahy 13 Samuela Truschky nové úpravy nic nevyřeší a tato otázka není pro městskou část zásadním tématem. „Záleží především na lidech, jak se k nabídce postaví a zda prodejcům otevřou. V některých místech například prodejci nabízejí po domech brambory a lidé jsou za to rádi," argumentuje Truschka.

Už téměř v pěti stech českých obcích a městech dnes platí zákaz podomního prodeje, z těch větších k tomuto kroku nepřistoupila pouze Praha. Další stovky radnic o zákazu uvažují. Důvodem kritiky je často protizákonné jednání prodejců. Nabídky se týkají nejčastěji energie, plynu a telefonních služeb.

Zákaz podomního prodeje, který je namířen proti nepoctivým prodejcům, na druhou stranu výrazně komplikuje podnikání společnostem působícím v přímém prodeji. „Jednotlivé obce a města tyto úpravy nemají jednotné. Jsou různé, protože každá obec nebo město si to může upravit podle sebe. Naši obchodní partneři si musí každou tu vyhlášku nastudovat," řekla před časem předsedkyně Asociace osobního prodeje a ředitelka společnosti Amway Ildiko Dikošová.

Na obchodní nabídku by spotřebitel neměl přistupovat hned na místě

Princip podomního prodeje neumožňuje jakýkoliv dohled a vystavuje spotřebitele mnohdy klamavým obchodním praktikám, myslí si vedoucí pražské osobní poradny Sdružení obrany spotřebitelů Tomáš Palla.

V mnoha městech zákaz podomního prodeje už funguje, proč tomu tak není i v Praze?

Není to proto, že město zatím nepřijalo takový tržní řád, který by jej zakazoval. Je to otázka na politiky, kteří o vydání takového nařízení rozhodují.

Jsou tyto zákazy ve všech obcích, které je přijaly, stejné, nebo se liší?

Mnoho obcí zakázalo podomní prodej jen na určitých částech svého území, například v místech domovů 
pro seniory. Zákaz se však může týkat i celého území obce.

Kdo a jak trestá nedodržování tohoto nařízení?

Z hlediska kontroly dodržování je to třeba chápat tak, že se jedná o právní úpravu obce a je na ní, aby jeho dodržování kontrolovala 
a sankcionovala. Z hlediska obce lze využít například působení městské policie.

Jaké sankce hrozí za porušení?

Za porušení takového obecního nařízení hrozí pokuta za správní delikt dle zákona o obcích až do výše 200 tisíc korun.

Týkají se tato nařízení i nabídek na dodavatele energie, plynu 
a telefonních služeb, nebo jen prodeje zboží?

Týká se i nabízení služeb. Podomní prodejci velmi často nabízejí právě služby, které zmiňujete. Zákaz, který by se jich netýkal, by tak ztrácel smysl.

Jde o podomní prodej, když si prodejce telefonem dopředu domluví schůzku u zákazníka?

Takové situace mohou být hraniční. Podomní prodej není přímo zákonem definován, lze jej však právně propojit s pojmem prodeje „mimo obvyklé obchodní prostory podnikatele" podle ustanovení § 1828 zákona číslo 89/2012 nového Občanského zákoníku. Pokud je smlouva uzavřena u spotřebitele doma, pak má právo odstoupit od takovéto smlouvy uzavřené mimo obvyklé obchodní prostory podnikatele, a to bez ohledu na to, že se ke spotřebiteli podnikatel telefonicky objednal. Zda se však v takovém případě jedná též o porušení zákazu podomního prodeje stanoveného v nařízení obce je otázkou, jak konkrétně je nařízení obce formulováno.

V čem může být problematický podomní prodej?

Problém je hlavně v tom, že spotřebitel je zaskočen tím, že jej někdo osloví s nabídkou uzavření smlouvy 
v situaci, kdy to nečeká. Podomní prodejci tak využívají momentu překvapení a často není čas si nabídku dobře rozmyslet a srovnat ji s jinými. A zadruhé se podomní prodej odehrává za zavřenými dveřmi, tedy je absolutně nekontrolovatelný z hlediska využívání nekalých obchodních praktik prodejci.

S jakými typy „nekalých praktik" se nejčastěji setkáváte?

V našich poradnách se někdy potkáváme opravdu 
s děsivými příběhy, kdy podomní prodejci lhali spotřebitelům do očí, tvrdili například, že pokud nepodepíší smlouvu, že dojde za pár dní k odpojení elektřiny, nebo se dokonce vydávali za zaměstnance jiné společnosti. Netvrdíme samozřejmě, že takovéto praktiky používají všichni podomní prodejci, ale sám princip podomního prodeje neumožňuje jakýkoliv dohled a vystavuje spotřebitele mnohdy velmi klamavým i agresivním obchodním praktikám. A to je problém.

Jak by měl postupovat zákazník, kterému je nabídnuto zboží při podomním prodeji?

Pokud je v obci zakázán podomní prodej, doporučujeme volat místní policii. Pokud není, měl by spotřebitel vždy zvažovat, zda se vůbec pouštět do jakéhokoliv obchodního jednání s někým, kdo zazvonil u jeho dveří. Pokud se s podomním prodejcem bavit chce, měl by dbát o svou bezpečnost a nenechávat prodejce v domě 
o samotě. Pokud je mu učiněna obchodní nabídka, neměl by na ni určitě spotřebitel přistupovat hned na místě.

Kdy obecně zákazník může odstoupit od smlouvy s prodejcem a kdy ne?

Pokud už spotřebitel smlouvu uzavře, má právo na odstoupení dle Občanského zákoníku, a to do 14 dnů od uzavření smlouvy 
či od obdržení zboží. Je však určitě lépe smlouvu vůbec neuzavřít, než ji uzavřít 
a následně od ní odstupovat, spotřebitel si tak ušetří nervy, čas i peníze. Ze zákona nelze odstupovat od smluv uzavřených v kamenných prodejnách, ale pouze pokud nakupuje v e-shopu nebo například při předváděcích akcích a právě při podomním prodeji.

Čtěte také: Šmejdi na internetu: seniory ohrožují podvodnými nabídkami i citovým vydíráním