Kliknutím zvětšíteA v Praze, kde byla jako jediná česká královna korunována 12. května 1743, zanechalo její snažení nesmazatelné stopy – ačkoli se její život pojil převážně s Vídní.
Historický průvod
V sobotu se vlivná žena, často poněkud nepřesně nazývaná císařovnou, objeví na Hradě osobně – přiveze ji kočár tažený koňmi – a navíc s bohatým doprovodem. V průvodu více než 70 kostýmovaných postav, kde lze obdivovat třeba habsburských vojáky, bubeníky nebo chovanky Ústavu šlechtičen; nebude však chybět ani všech jejích 16 dětí! Historické oblečení si přitom díky fotokostymérně na II. nádvoří mohou alespoň nakrátko vyzkoušet rovněž návštěvníci.
Po divadle na piknik
„Průvod projde k pódiu na III. nádvoří, kde pak hlavní postavy průvodu sehrají krátkou divadelní inscenaci představující život a dílo ženy, jež velkou část panování válčila o své země – a zároveň zavedla některé reformy; například v roce 1774 v Čechách povinnou školní docházku,“ připomněl David Šebek ze Správy Pražského hradu. S tím, že divadelní představení se uskuteční v 10.15, 12.30 a 14.40 hodin.
Hodinu před polednem bude také zahájen provoz piknikové louky v horním Jelením příkopu. Otevře ji královnina dcera Marie Antoinetta. Ta se proslavila svým bouřlivým životem v Paříži, kde nakonec byla ve svých 37 letech popravena.
Pomník budí emoce
Nedaleko, v parku u Prašného mostu, se pak od 16 hodin uskuteční další slavnost. Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) a primátorka hlavního města Adriana Krnáčová (ANO) společně s dalšími hosty poklepou na základní kámen budoucího pomníku Marie Terezie. Návrh jeho barokních tvarů, avšak v moderním designu, budí emoce – od nadšení až po odpor.
„Vybízí k debatám – a to vítáme,“ řekl Deníku za radnici Martin Churavý. Podle jeho slov je na místě diskutovat i o úloze královny v českých dějinách nebo o tom, jak se zasadila o přestavbu části areálu Hradu. Na samotnou sochu ovšem bude třeba počkat – v letošním rozpočtu nejsou na její pořízení vyčleněny peníze. A o financování ještě představitelé „šestky“ hodlají jednat s magistrátem.
Zbraně i muzika
Praha 8 zve zase na Libeňský zámek, kde se akce připomínající dobu Marie Terezie konají již od pátku. Na sobotní podvečer a nedělní odpoledne se chystají komentované prohlídky pro předem registrované zájemce, v sobotu od 20. hodiny začíná na nádvoří představení barokního loutkového divadla. Neděle nabídne od 14 hodin bojové scény z prusko-rakouské války, odpolední prohlídku vojenského ležení na nádvoří – a od 16.30 bude obřadní síň patřit hudbě pozdního baroka. Pražské muzeum voskových figurín Grévin přenese dvorské oslavy i do Celené ulice, a to po oba víkendové dny.
Pražské stopy Marie TereziePražský hrad
Za vlády Marie Terezie bylo vybudováno nové první nádvoří (tereziánské křídlo). Někdejší renesanční Rožmberský palác byl přestavěn pro účely Ústavu šlechtičen, jehož první představenou se stala dcera císařovny, arcivévodkyně Marie Anna. Byl vybudován Tereziánský trakt.
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
V době Marie Terezie byla velká jižní věž katedrály opatřena v roce 1770 novou barokní helmicí pobitou mědí a v roce 1771 dokončen náhrobek sv. Jana Nepomuckého zavěšeným baldachýnem, který je přidržován čtyřmi stříbrnými anděly.
Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně
Barokní kostel sv. Mikuláše byl jako jezuitský dokončen právě za vlády Marie Terezie. Po roce 1773, kdy Marie Terezie zrušila v habsburské monarchii jezuitský řád, se sv. Mikuláš stal hlavním farním kostelem Malé Strany.
Klementinum
Klementinum bylo za vlády Marie Terezie součástí pražského vysokého učení, ale byla zde také vytvářena univerzitní knihovna. Když papež Kliment XIV. zrušil jezuitský řád a Marie Terezie udělala totéž na území monarchie, byla v roce 1777 zdejší knihovna Marií Terezií prohlášena za Veřejnou c. k. univerzitní knihovnu.
Staré Město – nemocnice Na Františku a kostel sv. Šimona a Judy
Marie Terezie podpořila instituci, která měla v Praze již dlouhou tradici. Věnovala milosrdným bratřím velkorysý dar a z nemocnice se vedle lékařského zařízení stala i významná vědecká i výzkumná základna.
Bývalý ústav šlechtičen na Karlově náměstí (dnes Všeobecná fakultní nemocnice)
Původní barokní palác Ústavu šlechtičen byl za vlády Marie Terezie, v letech 1765–1768, přestavován podle plánů Jana Josefa Wircha již pro účely budoucí nemocnice. V tereziánské době byla poprvé výuka mediků propojena i s praktickou přípravou. Dekretem Josefa II. zde byla zřízena univerzitní nemocnice a zaopatřovací ústav bláznů.
Vyšehrad – kasematy a vyšehradské hradby
V souvislosti se stavbou barokního opevnění Vyšehradu byl v průběhu 17. a 18. století vytvořen také spletitý systém chodeb. Za vlády Marie Terezie, při bavorsko-francouzské okupaci Prahy, byly kasematy obsazeny francouzským vojskem a vylepšeny. Podobný osud potkal Vyšehrad v roce 1744, kdy Prusové chtěli tuto pevnost vyhodit do povětří. Do kasemat umístili 133 sudů se střelným prachem. Připravené doutnáky však na poslední chvíli zneškodnili tři muži z blízkého Podskalí. Marie Terezie jim za to udělila 200 zlatých roční renty.
Kostel Panny Marie a Karla Velikého na Karlově
Při pruském obléhání Prahy v roce 1757, v době sedmileté války, byl kostel i přilehlý klášter ostřelován ohnivými střelami z pruských kanonů. Poničily střechu i klenbu. Jako základnu k obraně si kostel vybral ve stejném roce také Karel Alexandr Lotrinský se svým důstojnickým sborem. Ještě před tím, v roce 1743, se přišla zřejmě do kostela poklonit Marie Terezie. Přivedl ji tam obraz Panny Marie Karlovské, patronky nastávajících matek, který kostel proslavil daleko za hranicemi Prahy.
Břevnovský klášter
Starobylý klášter benediktinů na Břevnově je spojen s Marií Terezií hned z několika důvodů. Uvnitř se také nachází Tereziánský sál, ten ovšem nevznikl na paměť osobní přítomnosti panovnice, nýbrž již u příležitosti její korunovace v Praze, v roce 1743. Tehdy Marie Terezie pozvání k návštěvě nepřijala. Do kláštera zavítala až o deset let později, v roce 1754. Za sedmileté války, v době pruského obléhání Prahy, sloužil klášter jako lazaret.
Kaple Nalezení sv. Kříže na Praze 5
Marie Terezie položila základní kámen ke stavbě kaple v roce 1743 a následně, v srpnu 1754, se dokonce zúčastnila jejího vysvěcení. Panovnice se vypravila na místo, kde tábořila vojenská posádka vedená jejím manželem Františkem Štěpánem Lotrinským – v době, kdy měla čelit bavorsko-francouzským nepřátelům a vytlačit je z Prahy i jejího okolí. Za dobré znamení vojáci tehdy považovali nález kovového kříže. Předali jej vévodovi a ten zase své ženě. Po dokončení výstavby Marie Terezie věnovala kostelíku 300 zlatých, přičemž z úroků se měla financovat nejen údržba místa, ale také podpora faráři a hudebníkům.
Libeňský zámek
Dnešní podoba zámku již nepřipomíná původní gotickou tvrz. Rokokovou přestavbu zámku, kterou realizoval stavitel Josef Prachner, finančně podpořila osobně Marie Terezie. Ve válkách o habsburské dědictví, ale také za války sedmileté, byl totiž zámeček opakovaně využíván habsburskou armádou a značně poničen. V držení Starého Města pražského zůstal sice i nadále, ale purkmistr Jan Václav Fridrich z Friedenbergu jej nabídl panovnici k využití. Marie Terezie zde pobývala mezi léty 1771–1773.
Porodnice Marie Terezie v Soukenické ulici, později U Apolináře
22. listopadu 1762 založila Marie Terezie na Novém Městě pražském porodnici s nalezincem, určenou tehdy pro ženy, které neměly možnost domácí péče při porodu. Následně za vlády Josefa II. byla porodnice přesunuta do bývalé kanovnické rezidence u sv. Apolináře. Vznik porodnice se stal součástí dozoru státu nad zdravotní péčí o obyvatelstvo. Marie Terezie totiž vydala Všeobecný medicinální řád, který byl v Čechách vyhlášen v roce 1753.
Zdroj: Prague City Tourism
6
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
