Praha 6 chce, aby socha sovětského důstojníka byla přesunuta z náměstí Interbrigády na nedalekou ruskou ambasádu. Koněvova socha se totiž terčem vandalů stává opakovaně kvůli Koněvově historické úloze a několika pohledů na vývoj dějin dvacátého století.

„Dokud z jejich (ruské) strany uslyším jen normalizační fráze o přepisování dějin, zůstane socha pomalovaná. Nakonec, rudý je rusky krásný…,“ vyjádřil se ve čtvrtek na facebookové stránce starosta Ondřej Kolář (TOP 09). Radnice nehodlá platit peníze za vyčištění, když si podle názoru vedení většina obyvatel Dejvic a okolí Koněovovu sochu nepřeje.

Sochu sovětského maršála Koněva v Praze 6 neznámý pachatel 22. srpna 2019 polil rudou barvou a postříkal nápisy.
Ne krvavému maršálovi! Rudou Koněvovu sochu radnice odmítá vyčistit

O den později na sociální síti zveřejnilo stanovisko rovněž ruské velvyslanectví. Podle diplomatů se jednalo o „barbarský čin“, který „uráží památku tisíců vojáků a důstojníků Rudé armády padlých na území České republiky v bojích proti nacistickým okupantům za osvobození Prahy“. Rusové dodávají, že útoky neznámých vandalů znesvěcují rovněž památku obětí holokaustu.

Incident vyprokovovala Praha 6

Jednotky Sovětů označované jako 1. ukrajinský front, kterým po maršálu Žukovovi velel právě I. S. Koněv, se podle Ruska se zapsali do dějin jako osvoboditelé (v roce 1945) neblaze proslulých „nacistických továren na smrt“ Osvětim a Terezín. Tento výklad nepřímo podpořil také Jiří Ovčákem, mluvčí prezidenta Miloše Zemana, svým twitterovým příspěvkem. Ovčáček posléze citoval Kolářova slova s tím, že „tak se vyjadřuje lidská zrůda“.

Ruské velvyslanectví navíc tvrdí, že ničení Koněvovy sochy bylo vyprovokováno Prahou 6 kvůli datu posledního incidentu - rudá barva na podstavci den po výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Rusům leží v žaludku vysvětlucí cedule, které nechala městská část k pomníku nainstalovat. Upozorňují na Koněvovu účast při potlačení maďarského povstvání v roce 1956, výstavbě berlínské zdi o pět let později a hlavně i při zmiňované sovětské okupaci.

„Jsme rozhořčeni prohlášením vedení městské části Praha 6 o tom, že městské úřady nehodlají uvést pomník do náležitého stavu, přičemž to fakticky podmínily přemístěním pomníku na území velvyslanectví Ruské federace. Považujeme za nepřijatelné schovávat se přitom za názory Pražanů s odvoláním na zbabělé činy jednotlivých vandalů, kteří v noci útočí na mlčenlivý pomník. Víme, že v České republice obecně s úctou zacházejí s památkou hrdinů osvobození Československa,“ píše se dále ve vyjádření zástupců ruské ambasády.

Praha 3 na základě petici občanů uvažuje o přejmenování Koněvovy ulice.
„Osvoboditel“ byl lump. Přejmenuje se Koněvova ulice na Žižkově?

Rusové žádají potrestání viníků a zabránění opakování podobných aktů vandalismu vůči pomníkům osvoboditelů Prahy. „Počítáme s pochopením a aktivní podporou české veřejnosti,“ zakončili příspěvek s tím, že odeslali oficiální diplomatickou nótu. Jenže ministerstvo zahraničí nechce (a nemůže) do sporu zasahovat.

Socha není válečným hrobem

„Upozorňujeme, že socha není válečným hrobem dle Dohody mezi vládami ČR a Ruské federace o vzájemném udržování válečných hrobů ani nepodléhá žádné jiné ochraně dle mezinárodního práva a je výlučně v kompetenci místní samosprávy. Podle české ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samospráv jen, vyžaduje-li to ochrana zákona,“ zní vyjádření resortu pod vedením Tomáše Petříčka (ČSSD) podle Deníku N.

Ředitelka tiskového odboru ministerstva Zuzana Štíchová pro Aktuálně.cz poznamenala: „Litujeme a odsuzujeme vandalství na soše maršála Koněva v Praze 6. Zdůrazňujeme, že si hluboce vážíme obětí vojáků Rudé armády všech národností, kteří se podíleli na osvobozování části Československa v letech 1944 a 1945.“

Spor mezi českými a ruskými úřady se rozhořel shodou okolností v den, kdy uplynulo osmdesát let od uzavření paktu Ribbentrop-Molotov. Smlouva o neútočení mezi nacistickým Německem a Svazem sovětských socialistických republik (SSSR) se jmenuje podle ministrů zahraničí, kteří ji vyjednali a před zraky J. V. Stalina v Moskvě 23. srpna 1939 podepsali. Toto spojenectví sovětského diktátora Stalina s Adolfem Hitlerem (dodržované až do 22. června 1941) fakticky rozpoutalo druhou světovou válku - následně došlo k napadení Polska. Ničivé následky podle historiků měl také dodatek Ribbentrop-Molotov o sféře vlivu v Evropě, který až do rozpadu SSSR komunisté tajili.

K památníku maršála Koněva nainstalovali nové bronzové desky.
Po měsících dohadování se Koněvův pomník dočkal nových desek