Magistrát hlavního města totiž zrušil rozhodnutí o umístění stavby sporného projektu Parukářka klinik, který měl vyrůst v těsné blízkosti parku Parukářka. Uznal, že se mělo jednat o bytový dům, maskovaný zdravotnickým zařízením. „Záměr je dostal do konfliktu s územním plánem, který pozemky určuje pro stavbu veřejného vybavení,“ odůvodnil rozhodnutí magistrát.

Místní zprávu přijali s povděkem. Nejen, že masivní soubor budov projektu Parukářka klinik (až 7 podlaží pozn. red.) měl zabrat nezanedbatelný pás zeleně mezi ulicemi Jeseninova a Na Parukářce a zlikvidovat tak přirozené útočiště mnoha zde žijících živočichů.

Znepokojení vyvolával hlavně předpokládaný stavební ruch, který by zřejmě poklidnou vilovou čtvrť zahalil do mračna prachu a hluku. Co je ale ještě podstatnější?

Jak bylo řečeno, Praha 3 zde mohla přijít o jednu z posledních rezerv, určených v územním plánu pro sociální a zdravotní péči.

Mluvčí obyvatel vilové čtvrti na Parukářce Robert Hegenbart uvádí: „Přestože se papírově jednalo o kliniku, spočítali jsme, že zhruba sedmdesát procent plochy měly zabrat byty.“

Zástupce investora Villa Parukářka a. s. ale tvrzení občanů dlouhodobě odmítal. „Počítali jsme s tím, že pro zdravotnickou funkci bude využita nadpoloviční většina plochy. Samotným ordinacím bude patřit dokonce šestapadesát procent,“ hájí investor dnes již zamítnutý projekt, jehož umístění osmého prosince 2010 schválil Odbor výstavby Prahy 3.

Podle dostupné projektové dokumentace měl však objekt nabídnout šest ordinací bez speciálních provozů a dvanáct služebních bytů vyššího standardu s terasami. „Tento očividný nepoměr nás znepokojoval. Územní plán jasně stanoví, že celá monofunkční plocha má být využita pro zdravotnictví a sociální péči, nikoliv k bydlení,“ připomíná Hegenbart.

Investor však trvá na svém. „Zdravotní funkce měla jasně převažovat,“ zopakoval.

Odmítnutí také na radnici Prahy 3

Deník v souvislosti s Parukářka klinik zaznamenal už v listopadu 2010 varovné hlasy také z odboru územního plánování Prahy 3. Jeden z odpovědných úředníků, který si nepřál být jmenován, vyjádřil jasný nesouhlas s projektem v dosud předkládané podobě.

„Při schvalování jsem hlasoval proti. Pro bych byl pouze v případě, že by se projekt změnil na jednoznačně zdravotnickou funkci,“ svěřil se Deníku a dodal: „V Praze 3 jsme málem vyčerpali poslední rezervu, která má plnit zdravotnickou a sociální funkci.“

Nejen zdejší lidé si mohou gratulovat. Ušetřena zůstane i zeleň a zde žijící živočichové. Ekologická aktivistka Helena Benýšková několik let upozorňovala na to, že stavbou a s ní souvisejícím kácením by byla ohrožena přirozená hnízdiště několika ptačích druhů (strakapoud velký, sedmihlásek hajní či pěnkava obecná pozn. Red.). Přestože investor sliboval, že dřeviny bude kácet jen v minimální míře. Konkrétně mělo padnout pětadvacet stromů a keřů.

„Nahradíme je novou výsadbou,“ ujišťoval investor. Jenže nová výsadba by dle Benýškové rostla dlouhá léta, než by dosáhla výšky té stávající, která zdejší čtvrť chrání před prachem a hlukem.