Klementinum patří svou dvouhektarovou rozlohou mezi největší stavební komplexy v Evropě.

„Pro mne je především zkratkou, když se potřebuji dostat z budovy městské knihovny na Mariánském náměstí do Mostecké ulice na druhém břehu Vltavy," svěřuje se Jana Šafářová.

„Procházím tímto místem tak desetkrát do měsíce, ale bohužel nemám čas si ho prohlédnout a zdržet se v něm déle, než je nutné," dodává.

Stačí se postavit k jedné z bran Klementina a na dost takových lidí, ať už Pražanů či turistů, kteří tudy „jen" prochází, narazíte často.

Přitom existuje spousta důvodů, proč v rozsáhlém historickém areálu strávit více času. Pro bližší seznámení se s tímto místem v historickém centru metropole zdaleka nestačí jedna návštěva.

Otisk osobností

Do budování Klementina se na místě bývalého dominikánského kláštera a více než dvaceti měšťanských domů a zahrad v letech 1578 až 1730 zapojila řada renomovaných architektů. Za výzdobou interiérů prostorných staveb stojí známí umělci, například Matyáš Bernard Braun či Petr Brandl.

Osobnosti zanechali svůj výrazný otisk v Zrcadlové kapli, zasvěcené Zvěstování Panně Marii, která je jako jediná historická prostora přístupná denně při koncertech.

Návštěvníci během nich mohou obdivovat zlacenou štukovou výzdobu, nástropní fresky, mramor na stěnách a světovým unikátem je užití zrcadel ve stropních pásech.

Významný milník v historii objektu nastal v roce 1622, kdy se Univerzita Karlova dostala pod správu jezuitů, kteří knihovny jejích kolejí přemístili do Klementina.

O 150 let později sice zdejší prostory definitivně opustili, ale univerzita a knihovna zůstaly.

Barokní sál

Jedním z lákadel Klementina, které přitahuje velkou pozornost návštěvníků, je Barokní knihovní sál, vybudovaný podle plánů českého architekta a stavitele německého původu Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Představitel vrcholného baroka ji dokončil v roce 1727.

Jeden z nejstarších sálových galeriových systémů v Čechách se dodnes uchoval v původní podobě a je tak typickou ukázkou dobového uspořádání barokní knihovny. V dubnu letošního roku skončila jeho revitalizace.

„V barokním sále byly restaurovány a repasovány dveře i okna, dřevěné regály, dřevěné části podlah, štuky, kamenná podlaha a kovové zábradlí," vyjmenovává Alena Jankovcová, vedoucí Oddělení přípravy z Odboru investic Národní knihovny ČR.

Po výšlapu výhled

Postupně probíhající celková rekonstrukce Klementina, jejíž poslední etapa by měla být dokončena za čtyři roky, se dotkla i jeho dalšího stavebního unikátu. Astronomická věž však tento měsíc po necelých třech letech opět přivítala první zájemce o prohlídku.

„Na návštěvníky čeká v jejích prostorách vhled do historie věže a minulosti průkopníků astronomie v Klementinu, expozice dobových měřicích přístrojů a po vystoupání 172 schodů i z kruhového dlážděného ochozu překrásný výhled na Prahu," sděluje tisková mluvčí knihovny Irena Maňáková.

Při předchozí opravě fasády věže došlo i k restauraci slunečních hodin, kterých je v rozsáhlém areálu celkem patnáct.

Meteorologická stanice

Za architektonické klenoty Klementina lze považovat i tamější kostely. Kostel Nejsvětějšího Salvátora byl kdysi hlavním jezuitským kostelem v areálu.

Kostel sv. Klimenta, ač zvnějšku působí prostě, nabízí jeden z nejzajímavějších barokních interiérů v Praze.

Třetí z klementinských kostelů, Vlašská kaple, mající nezvyklý oválný půdorys, je, bohužel, veřejnosti nepřístupná.

Klementinum má spojitost i se sledováním počasí. Pravidelná meteorologická měření zde byla zahájena již v roce 1752.

Na začátku 19. století se začaly pravidelně a bez přestání měřit i dešťové srážky. Klementinské měření teplot patří k nejstarším dochovaným v úplnosti nejen ve střední Evropě a souvislou řadou archivovaných údajů poskytuje vědcům cenné informace.

„Při předpovědích počasí je, myslím, nejen pro mne zajímavostí, když se dozvídám, jaká jsou v Klementinu zaznamenaná teplotní minima a maxima připadající právě na daný den. Často to jsou velmi extrémní údaje," říká amatérský hydrometeorolog Jaromír Korbel.

Má i svoji planetu

Po Klementinu je pojmenovaná planetka 3386 Klementinum, která byla objevena v roce 1980 při pozorování z jihočeské hvězdárny na Kleti.

MICHAL VRBECKÝ