VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo šetří, má za tři. Proto mnoho řidičů tankuje za hranicemi města

Praha - Příznivá cena ropy, kurz koruny, sezónní vlivy, ale také rozhodnutí majitelů čerpacích stanic mít nižší marže. To jsou důvody, proč Pražané v průběhu února tankují benzin a naftu v průměru za méně než 37 korun. Řidiči tuto zprávu samozřejmě vítají, ale i nadále hledají, kde by mohli ušetřit.

27.2.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto:

Stejně jako senior Jaromír Valenta z Prahy 8. „Automobil ještě ke své práci aktivně využívám, takže je jasné, že sleduji, kde je nejlevnější. Proč taky v dnešní době, kdy je všechno drahé, platit za stejné zboží více?"

Protože se osmá městská část, kde bydlí, řadí podle exkluzivního průzkumu společnosti CCS pro Pražský deník k jedné z nejdražších lokalit, nejčastěji tankuje v Praze 9. „Pokud mám ale cestu za dcerou, která bydlí deset kilometrů od Prahy, benzin beru tam. Litr stojí necelých pětatřicet korun, takže na jedné nádrži ušetřím i více jak 120 korun," pochvaluje si Jaromír Valenta.

Stejný přístup volí i Marek Paneš, marketingový ředitel CCS. „Samozřejmě, že nejezdím mimo Prahu speciálně za tankováním, natankuji příležitostně při cestě kolem. A to přes to, že používám služební vůz, a ceny paliv by mě tedy teoreticky nemusely zajímat. Myslím si ale, že i tak by se člověk měl snažit svému zaměstnavateli ušetřit peníze," vysvětluje Marek Paneš.

Z exkluzivního průzkumu CCS vypracovaného pro Pražský deník také vyplývá, že ceny benzinu a nafty se neustále přibližují. A podle některých analytiků může být cena nafty dokonce i vyšší než u benzinu. Jak je to možné?

Benzin, či nafta?

„Je to především kvůli topné sezóně a nárůstu poptávky po naftě," říká Marek Paneš, který poukazuje na to, že průměrný cenový rozdíl těchto pohonných hmot se v posledních letech výrazně zmenšuje například vloni byl Natural 95 v průměru už jen o třicet haléřů na litr dražší než nafta. „Vzpomínám na to, jak ještě na začátku tisíciletí můj bratr, který má nafťáka, tankoval o tři čtyři koruny levněji," srovnává Jaromír Valenta.

Takové časy už podle Marka Paneše ale nejspíš nenastanou. „Ceny se k sobě přiblížily vlivem dlouhodobě rostoucí poptávky po naftových motorech. Ty prodělaly v posledních letech úžasný vývoj co do výkonu i spolehlivosti, a přitom si udržely výhodu nižší spotřeby než benzinové."

Intervence ČNB

Někteří motoristé přivítali zprávu o tom, že spadla průměrná cena pohonných hmot pod sedmatřicet korun, s radostí. Jiní jsou však skeptičtí. „Je sice fajn, že tankujeme levněji, ale pořád mám naftu drahou. A po té intervenci České národní banky jsem to pocítil obzvlášť," stěžuje si řemeslník Martin Novotný z Prahy 3. Důvody, proč v listopadu pohonné hmoty podražily, vysvětlil Marek Paneš.

„ČNB v listopadu uměle oslabila domácí měnu, což muselo vést ke zdražení komodit, které nakupujeme na zahraničních trzích, tedy i ropy. Laicky řečeno v dolarech sice stála ropa přibližně stále stejně, na její nákup však bylo najednou potřeba více českých korun."

V důsledku intervence ČNB si tak v druhé polovině listopadu museli řidiči připlatit průměrně o půl koruny na litr.

Letošní „nej" pohonných hmotV letošním roce průměrně nejdražší Natural 95 zaznamenali řidiči v Praze 7. Hodnotu 38,78 korun na litr tam zaregistrovali hned třikrát: 7., 10. a 15. ledna.

Nejlevnější Natural 95 naopak tankovali motoristé v Praze 3 dne 2. února průměrně za 35,24 korun na litr.

Největší rozdíl mezi nejdražší a nejlevnější městskou částí byl u Naturalu 95 dne 12. ledna, kdy činil 3,39 korun na litr.

I v případě nafty vládne sedmá městská část, kde 14. ledna řidiči tankovali za 38,79 korun na litr, což byla letos zatím nejvyšší hodnota.

Nejlevněji bylo překvapivě v Praze 2, kde se dal 1. února pořídit litr nafty pouze za 35,40 korun.

Největší rozdíl mezi nejdražší a nejlevnější městskou částí byl u nafty 5. leden, kdy rozdíl činil 3,13 korun.

Motoristům se tak obecně vyplatí nakupovat pohonné hmoty v Praze 2, Praze 9 a Praze 3, nejvíce si do svých peněženek naopak musí sáhnout v Praze 7, Praze 4 či Praze 6.

Zdroj: exkluzivní průzkum CCS pro Pražský deník

Čtěte také: NÁZOR: Cena benzinu má někdy cenu nervů

Autor: Veronika Cézová

27.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Marek Dalík.

Dalík obnovu řízení nenavrhl, informace soudu byla chybná

Finalistky a finalisty ankety Zlatý Ámos přijal 23. března na Hradě prezident Miloš Zeman

V soutěži Zlatý Ámos se dnes bude volit nejoblíbenější učitel

V Praze začal 24. ročník mezinárodního festivalu Febiofest

Praha - Na 155 snímků z pětapadesáti zemí uvede v Praze a pak v rámci ozvěn v dalších 13 městech mezinárodní filmový festival Febiofest. Jeho 24. ročník zahájila ve čtvrtek večer v Obecním domě česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých. Před projekcí ve Smetanově síni převzali ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska. Loňský osmdesátník přijel do Prahy z USA, kde žije.

KRÁTCE: Uzavírka na Budějovické: místo po schodišti přes přechod

Praha – Až do konce víkendu se cestující musí přizpůsobit dočasnému omezení přístupu ve stanici Budějovická na červené trase C metra, které platí od pátku až do ukončení nedělního provozu. V souvislosti s pokračující rekonstrukci pohyblivých schodů bude zcela uzavřeno i pevné schodiště vedle odstaveného eskalátoru – mezi obchodní pasáží u severního vestibulu a zastávkou autobusů mířících do Michle, do Nuslí či na Spořilov.

V Obecním domě v Praze začne večer 24. ročník festivalu Febiofest

Praha - Česká premiéra filmu polské režisérky Agnieszky Hollandové Přes kosti mrtvých zahájí ve čtvrtek večer 24. ročník mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest. Před projekcí ve Smetanově síni Obecního domu převezmou ceny Kristián za přínos světové kinematografii americký kultovní režisér Abel Ferrara a herec Jan Tříska.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Praha - V Praze ve středu po dlouhé těžké nemoci zemřel spisovatel, publicista a dramatik Alexandr Kliment. Bylo mu 88 let. Sdělili to jeho synové Lukáš a Petr. Literatuře a publicistice, v níž dominuje žánr fejetonu, se Kliment věnoval od konce 50. let. Později podepsal Chartu 77, nesměl publikovat a tak až do roku 1990 jeho knihy vycházely v samizdatových edicích nebo v zahraničí. Některá z jeho děl byla zfilmována.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies