VYBERTE SI REGION

Kdo oživí chátrající baráky?

Praha - Vytipovali jsme pět objektů v Praze, které se doslova rozpadají před očima. Znáte je?

16.5.2012
SDÍLEJ:

ZATÍM STOJÍ. Jednou z nejohroženějších pražských industriálních staveb je chátrající zlíchovský lihovar (Továrna na líh a potaš Fischl a Rosenbaum). Foto: DENÍK/Jan Piroch

Třetí největší pražský lihovar, usedlost v barokním stylu s vinicí z dob Karla IV., terasy s unikátním výhledem, jedna z nejkrásnějších neorenesančních vil nebo vrchnostenský dvůr z konce 17. století. To jsou stavby, které patří mezi historické skvosty a kulturní památky, ale zoufale volají po opravě. Jejich majitelé však toto volání neslyší.

Vyjmenované budovy se tak připojují k dalším desítkám chátrajících historických budov v metropoli, které se před zraky Pražanů rozpadají a jejich majitelé s tím málokdy co dělají. Na žalostný stav historických domů se snaží veřejnost upozornit projekt Oživte si barák, který v minulém týdnu představil prvních pět domů, jež patří mezi historické unikáty, nicméně jsou na seznamu ohrožených a opuštěných budov, o které se jejich majitelé dlouhodobě nestarají, nebo je přímo úmyslně nechávají chátrat.

„Jako občanské sdružení A2, které je pořadatelem projektu, jsme hledali prostory pro kulturní centrum. Obcházeli jsme budovy, které byly opuštěné, a zjišťovali jsme, kdo je jejich vlastníkem," popisuje vedoucí projektu Hana Felklová.

„Na základě informací, které jsme se dozvídali na úřadech, jsme zjistili, že situace těch objektů je opravdu špatná a zarazilo nás, že se s tím nic neděje, ačkoli naše legislativa je taková, že by s nimi šlo něco udělat," pokračuje. Podle sdružení je prostředků, jak bojovat s majiteli chátrajících domů hned několik, například pokuty nebo výzvy, aby udělali alespoň základní záchranné práce na objektech.

„Úřady by měly v této věci více konat, a to všemi prostředky, které legislativa nabízí," komentuje Felklová.

Marný boj

Pražské radnice uvádějí, že s majiteli chátrajících budov marně bojují a mohou jen udělovat pokuty, což na některé vlastníky nezabírá. „Je to problém týkající se zahraničních vlastníků, kteří si obsílky nepřebírají. V tomto případě by legislativa mohla být účinnější. Jinak si ale myslím, že legislativa kvalitní je," vysvětluje Felklová.

Zatímco v minulém týdnu představili organizátoři projektu Oživte si barák videoprojekcemi pět chátrajících budov v širším centru metropole Na Kocandě, Na Slupi, Dukelských hrdinů, Nádraží Vyšehrad a Usedlost Cibulka, nyní nechávají na internetových stránkách zájemce hlasovat a označovat další stavby a budovy, které jsou v alarmujícím stavu.

„Původně jsme s pracovníky Národního památkového ústavu vybrali třicet budov, které se nacházejí po celé Praze. Pak jsme nechávali lidi hlasovat, které domy je z uvedených třiceti nejvíce zajímají a které chtějí nechat na jeden den v rámci projektu ožít," popisuje Felklová.

Mezi dalšími, na které upozorňuje nejen veřejnost, ale i sdružení jsou Lihovar Zlíchov, Usedlost Turbová, Terasy Barrandov, Schubertova vila či Panský dvůr. „Chodím často okolo. Je smutné, jak se to tu sype a nikdo s tím nic nedělá," komentuje místní obyvatelka Andrea rozpadající se Lihovar Zlíchov.

Zatímco podél oploceného objektu prochází, zřítí se kus střechy.

„Sype se to před očima," dodává. Kdysi největší pražský lihovar byl založen roku 1880 Samuelem Fischlem a Adolfem Rosenbaumem. Dnešní podoba areálu tvořeného řadou provozních i správních objektů pochází z přelomu 19. a 20. stoleté. Výroba byla ukončena v roce 2000 a od té doby chátrá.

Vlastníkem je firma Zlatý lihovar, jejímž jediným akcionářem je firma Goldfin Investments se sídlem na Panenských ostrovech. Dominantní budova destilovny, která je dnes nejvíce ohrožena, a komín byly v roce 2002 prohlášeny za kulturní památku. Areál lihovaru je dlouhodobě zanedbán a poškozené jsou střechy, fasády a okenní výplně.

Rozpadající se lihovar

„Staví se spoustu nových domů na zelených plochách. Na to se vždycky najdou peníze, ale do zchátralých leč historicky hodnotných budov se nikomu nechce," komentuje Andrea, která by si uměla představit místo rozpadajícího se lihovaru například muzeum.

Usedlost Turbová

V podobně alarmujícím stavu je i Usedlost Turbová v Košířích, kde ve čtyřicátých letech minulého století žil a tvořil malíř, loutkař a jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu Jiří Trnka. Rozsáhlá terasovitá stupňovitá zahrada, která nejspíš byla Trnkovy předobrazem ke knize Zahrada, a vinice pochází z dob Karla IV. V 18. století ji zakoupil František Xaver Turba, jenž zde vybudoval barokní statek, přestavěný o století později na nebarokní vilu.

Podle sdružení A2 se objektům dostalo základního statického zajištění střecha vily je udržovaná, ale celkově je areál v neutěšeném stavu.

Terasy Barrandov

Další chátrajícím objektem jsou Terasy Barrandov, kde se kdysi nacházel unikátně řešený areál s vyhlídkou, restaurací, barem a v dolní části s plaveckým areálem s bazénem, skokanskou věží a tribunami. Na projektu celého areálu se podíleli architekti Max Urban, Vladimír Grégr, Václav Kolátor a Josef Vaněk. Celý areál je zchátralý a neudržovaný a postupně zarůstá zelení.

Schubertova vila

Další nemovitou kulturní památkou, která se před očima rozpadá, je Schubertova vila v Liboci z roku 1871. Jedná se o neorenesanční vilovou stavbu od architekta a profesora pražské německé techniky Zdenko Schuberta von Soldern. Od devadesátých let, kdy zde byly bez povolení provedeny některé nevhodné úpravy, vila stále chátrá.

Posledním objektem volajícím po opravě je Panský dvůr v Tróji, který je rovněž nemovitou kulturní památkou.

Autor: Barbora Kabátová

16.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vláda schválila nové posouzení nabídek na opravu Státní opery

Praha - Ministerstvo kultury znovu posoudí nabídky uchazečů o rekonstrukci budov Státní opery Praha. Vláda v pondělí schválila vznik nové hodnotící komise. Novinářům to po jednání vlády řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Sedm nabídek zájemců o miliardovou zakázku již jedna komise v létě posuzovala a vybrala vítěze. Protože ale někteří uchazeči mají proti výsledku tendru námitky, vznikne ještě další. Ta posoudí, zda nabídky vyhověly zadání. Vítěz zatím zveřejněn nebyl.

Dobrovolníci v ČR každý rok odpracují kolem 45 milionů hodin

Praha - Dobrovolníci v Česku každoročně odpracují kolem 45 milionů hodin a odvádějí práci za víc než 5,5 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik a z vládního dokumentu o politice státu vůči neziskovým organizacím. Podle tohoto materiálu vlády nezištnou činnost dělají skoro dva miliony Čechů a Češek nad 14 let, ČR se tak řadí v dobrovolnictví na osmou příčku EU. Na dnešek připadá den dobrovolníků.

Praha 13 má mít vyrovnaný rozpočet ve výši 724 milionů korun

Praha - Městská část Praha 13 by měla v příštím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem s příjmy a výdaji ve výši 724 milionů korun, což je asi o sedm milionů víc než letos. Investice by měly dosáhnout 400,3 milionů korun. Vyplývá to z návrhu rozpočtu. Ten musí ještě schválit zastupitelé městské části.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies