VYBERTE SI REGION

Kdo oživí chátrající baráky?

Praha - Vytipovali jsme pět objektů v Praze, které se doslova rozpadají před očima. Znáte je?

16.5.2012
SDÍLEJ:

ZATÍM STOJÍ. Jednou z nejohroženějších pražských industriálních staveb je chátrající zlíchovský lihovar (Továrna na líh a potaš Fischl a Rosenbaum). Foto: DENÍK/Jan Piroch

Třetí největší pražský lihovar, usedlost v barokním stylu s vinicí z dob Karla IV., terasy s unikátním výhledem, jedna z nejkrásnějších neorenesančních vil nebo vrchnostenský dvůr z konce 17. století. To jsou stavby, které patří mezi historické skvosty a kulturní památky, ale zoufale volají po opravě. Jejich majitelé však toto volání neslyší.

Vyjmenované budovy se tak připojují k dalším desítkám chátrajících historických budov v metropoli, které se před zraky Pražanů rozpadají a jejich majitelé s tím málokdy co dělají. Na žalostný stav historických domů se snaží veřejnost upozornit projekt Oživte si barák, který v minulém týdnu představil prvních pět domů, jež patří mezi historické unikáty, nicméně jsou na seznamu ohrožených a opuštěných budov, o které se jejich majitelé dlouhodobě nestarají, nebo je přímo úmyslně nechávají chátrat.

„Jako občanské sdružení A2, které je pořadatelem projektu, jsme hledali prostory pro kulturní centrum. Obcházeli jsme budovy, které byly opuštěné, a zjišťovali jsme, kdo je jejich vlastníkem," popisuje vedoucí projektu Hana Felklová.

„Na základě informací, které jsme se dozvídali na úřadech, jsme zjistili, že situace těch objektů je opravdu špatná a zarazilo nás, že se s tím nic neděje, ačkoli naše legislativa je taková, že by s nimi šlo něco udělat," pokračuje. Podle sdružení je prostředků, jak bojovat s majiteli chátrajících domů hned několik, například pokuty nebo výzvy, aby udělali alespoň základní záchranné práce na objektech.

„Úřady by měly v této věci více konat, a to všemi prostředky, které legislativa nabízí," komentuje Felklová.

Marný boj

Pražské radnice uvádějí, že s majiteli chátrajících budov marně bojují a mohou jen udělovat pokuty, což na některé vlastníky nezabírá. „Je to problém týkající se zahraničních vlastníků, kteří si obsílky nepřebírají. V tomto případě by legislativa mohla být účinnější. Jinak si ale myslím, že legislativa kvalitní je," vysvětluje Felklová.

Zatímco v minulém týdnu představili organizátoři projektu Oživte si barák videoprojekcemi pět chátrajících budov v širším centru metropole Na Kocandě, Na Slupi, Dukelských hrdinů, Nádraží Vyšehrad a Usedlost Cibulka, nyní nechávají na internetových stránkách zájemce hlasovat a označovat další stavby a budovy, které jsou v alarmujícím stavu.

„Původně jsme s pracovníky Národního památkového ústavu vybrali třicet budov, které se nacházejí po celé Praze. Pak jsme nechávali lidi hlasovat, které domy je z uvedených třiceti nejvíce zajímají a které chtějí nechat na jeden den v rámci projektu ožít," popisuje Felklová.

Mezi dalšími, na které upozorňuje nejen veřejnost, ale i sdružení jsou Lihovar Zlíchov, Usedlost Turbová, Terasy Barrandov, Schubertova vila či Panský dvůr. „Chodím často okolo. Je smutné, jak se to tu sype a nikdo s tím nic nedělá," komentuje místní obyvatelka Andrea rozpadající se Lihovar Zlíchov.

Zatímco podél oploceného objektu prochází, zřítí se kus střechy.

„Sype se to před očima," dodává. Kdysi největší pražský lihovar byl založen roku 1880 Samuelem Fischlem a Adolfem Rosenbaumem. Dnešní podoba areálu tvořeného řadou provozních i správních objektů pochází z přelomu 19. a 20. stoleté. Výroba byla ukončena v roce 2000 a od té doby chátrá.

Vlastníkem je firma Zlatý lihovar, jejímž jediným akcionářem je firma Goldfin Investments se sídlem na Panenských ostrovech. Dominantní budova destilovny, která je dnes nejvíce ohrožena, a komín byly v roce 2002 prohlášeny za kulturní památku. Areál lihovaru je dlouhodobě zanedbán a poškozené jsou střechy, fasády a okenní výplně.

Rozpadající se lihovar

„Staví se spoustu nových domů na zelených plochách. Na to se vždycky najdou peníze, ale do zchátralých leč historicky hodnotných budov se nikomu nechce," komentuje Andrea, která by si uměla představit místo rozpadajícího se lihovaru například muzeum.

Usedlost Turbová

V podobně alarmujícím stavu je i Usedlost Turbová v Košířích, kde ve čtyřicátých letech minulého století žil a tvořil malíř, loutkař a jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu Jiří Trnka. Rozsáhlá terasovitá stupňovitá zahrada, která nejspíš byla Trnkovy předobrazem ke knize Zahrada, a vinice pochází z dob Karla IV. V 18. století ji zakoupil František Xaver Turba, jenž zde vybudoval barokní statek, přestavěný o století později na nebarokní vilu.

Podle sdružení A2 se objektům dostalo základního statického zajištění střecha vily je udržovaná, ale celkově je areál v neutěšeném stavu.

Terasy Barrandov

Další chátrajícím objektem jsou Terasy Barrandov, kde se kdysi nacházel unikátně řešený areál s vyhlídkou, restaurací, barem a v dolní části s plaveckým areálem s bazénem, skokanskou věží a tribunami. Na projektu celého areálu se podíleli architekti Max Urban, Vladimír Grégr, Václav Kolátor a Josef Vaněk. Celý areál je zchátralý a neudržovaný a postupně zarůstá zelení.

Schubertova vila

Další nemovitou kulturní památkou, která se před očima rozpadá, je Schubertova vila v Liboci z roku 1871. Jedná se o neorenesanční vilovou stavbu od architekta a profesora pražské německé techniky Zdenko Schuberta von Soldern. Od devadesátých let, kdy zde byly bez povolení provedeny některé nevhodné úpravy, vila stále chátrá.

Posledním objektem volajícím po opravě je Panský dvůr v Tróji, který je rovněž nemovitou kulturní památkou.

Autor: Barbora Kabátová

16.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hámid bin Abdal Sání na archivní fotografii.

Sání u soudu neuspěl s žádostí o náhradu ušlého výdělku za vazbu

Labutě na Vltavě v Praze.

Potvrzeno: na ptačí chřipku uhynula v Praze druhá labuť

České vysoké učení technické v Praze slaví 310. výročí

Praha - České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) si letos připomíná 310 let od vydání císařského reskriptu, kterým 18. ledna 1707 Josef I. jednoznačně podpořil vznik inženýrské výuky. Do září se bude konat řada kulturních, přednáškových i odborných akcí vztahujících se k tomuto výročí. Obnovenou premiéru měl v úterý krátký film z roku 1925, na kterém je zachyceno položení základního kamene kampusu v Dejvicích.

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Praha - Lékaři Jiřímu Holubářovi, který loni neúspěšně kandidoval za TOP 09 do Senátu, hrozí postih od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Vyplývá to z informací o loňských kontrolách, které dnes úřad zveřejnil. Holubář v kampani využil adresy svých pacientů bez jejich souhlasu a poslal jim dopis s žádostí o podporu. Holubář už dříve sdělil, že se chtěl dopisem bránit tvrzení svých oponentů, podle nichž by jako senátor s lékařskou praxí skončil.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Praha - Kauza to byla dost velká na to, aby Radmila Kleslová z hnutí ANO po mediálním rozruchu opustila post starostky Prahy 10 a vzdala se také stranických funkcí na ústřední i pražské úrovni – podezření ze spáchání trestného činu ale policie neshledala. Řeč je o dobře honorované spolupráci Kleslové se státními firmami – před rokem byly zmiňovány zejména společnosti ČEZ, Čepro, České dráhy a Správa železniční dopravní cesty – kvůli čemuž podala trestní oznámení Česká pirátská strana. Argumentovala obavou z nehospodárného vynakládání vysokých částek a připomínala, že z otevřených zdrojů lze zjistit konkrétní sumy. Například energetická firma ČEZ vyplácela nejprve 70 tisíc korun měsíčně – a posléze částku zakulatila na rovnou stovku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies