VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kampaň Slepí vrazi: Každý pátý řidič špatně vidí a neví o tom

Řidič, který špatně vidí, může být podle odborníků stejně nebezpečný jako ten, který před jízdou pil alkohol nebo požil drogy. Za varující přitom považují zjištění, že zhruba každý pátý řidič v Česku má vadu zraku, ale neví o tom a nepoužívá žádnou oční korekci. Osm procent motoristů z celkového počtu bezmála šesti milionů tuzemských řidičů má dokonce tak závažnou poruchu zraku, že by vůbec neměli sedat za volant.

18.5.2017
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Ilustrační fotoFoto: Deník/Hynek Dlouhý

Na problematiku zraku řidičů a nebezpečí špatného vidění při řízení upozorňuje nová kampaň Autoklubu ČR a Besipu nazvaná Slepí vrazi.

Jen loni z důvodu snížené viditelnosti zemřelo na českých silnicích 114 lidí, což je 21 procent z celkového počtu usmrcených, řekl dnes novinářům ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. "Zjišťujeme, že na českých silnicích jsou řidiči, kteří špatně vidí. Řidič bez oční korekce je schopen rozeznat chodce na 200 metrů, ale u řidičů s problémy s viděním či očními vadami se vzdálenost může snižovat až na 50 metrů," uvedl vedoucí Besipu Martin Farář.

Zhoršené vidění znamená výrazně delší reakční dobu, kterou řidič potřebuje, aby se přizpůsobil nenadálé situaci při řízení, jako je třeba předjíždění cyklisty či chodce, vyhýbání se překážkám nebo odbočování. Podle údajů Autoklubu ČR správně vidící řidič, ať už se zdravým zrakem nebo se správnou korekcí, vidí chodce za denního světla už ve vzdálenosti 200 metrů. Ten, kdo má vadu minus 0,75 dioptrie, chodce zaregistruje až při poloviční vzdálenosti, tedy na 100 metrů.

Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus, který způsobuje nepřesné zaostření světla na sítnici.

Podle očních odborníků je zhoršená taková ostrost vidění, která se pohybuje pod hranicí 70 procent. Řidiči s ostrostí pod 50 procent by podle výkonného manažera Autoklubu ČR Adama Eliáše neměli za volant vůbec usedat. "Až osmdesát procent všech našich vjemů zachytíme právě zrakem. Proto mne překvapuje, že lidé tak podceňují kvalitu vidění," uvedl optik Blahoslav Žilka. Podle něj je zhoršování kvality vidění postupné, takže si na něj lidé mohou zvyknout a považovat ho za normální stav.

Každý řidič má ze zákona povinnost dvou očních vyšetření u odborníka, a to při žádosti o vydání řidičského průkazu a následně při dosažení 65 let věku. Podle Žilky lidé začínají řešit špatné vidění pozdě, i když jsou aktivní řidiči. "Přitom by měli pravidelně chodit na kontrolu, aby měli jistotu, že mají zrak v pořádku nebo že stávající korekce je správná," dodal Žilka. Podle dostupných údajů zhruba 40 procent řidičů bylo na oční prohlídce před pěti a více lety.

Kampaň připomíná, že i když jsou současné automobily plné moderních bezpečnostních prvků, nejdůležitějším a také nejdokonalejším bezpečnostním prvkem každého auta jsou oči řidiče.

Autor: ČTK

18.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení