Chceme změnu. Tak se zatím většinově vyjadřují lidé ke změnám Karlova náměstí.

Zachovat zeleň

Už mnohem méně občanů chce ale nějakou zásadní proměnu, obyvatelé například odmítají kácení stromů a úbytek zeleně.

Vedení radnice městské části Prahy 2 vestředuve velké zasedací síni diskutovalo o možné nové podobě Karlova náměstí. Zájem o debatu byl veliký, přišlo zhruba osm desítek lidí. Ti se mohli například seznámit s výsledky ankety, v níž odpovídali návštěvníci výstavy 22 ideových návrhů na novou podobu tohoto prostranství.

Některým vadí „odstřižení“ radnice

Plných 34 procent respondentů například odpovědělo, že jim Karlovo náměstí připomíná zanedbaný park s nebezpečnými zákoutími, pro dalších 23 procent je lokalita pouze rušným dopravním místem. Naopak poměrně velká část odpovídajících hodnotí park jako slušné a příjemné místo. „Jsem proto, aby se propojila zejména spodní část náměstí, Novoměstská radnice je tak v podstatě odstřihnuta, což je škoda,“ řekl jeden z účastníků akce Richard Málek.

Téměř tři čtvrtiny dotázaných si přejí nějaké změny, k zásadní proměně náměstí se ale přiklání jen malé procento. Někteří se například obávají velkého kácení zeleně. „V takovém případě bych byl zásadně proti. Naopak vítám například přemostění komunikací,“ řekl další z účastníků debaty Václav Voříšek.

Návrhy jako první vlaštovka

Některé z dvaadvaceti ideových návrhů, které má radnice k dispozici, dále například předpokládají výstavbu velkých podzemních garáží, respektive parkoviště. Park většina návrhů řeší i nadále jako korzovní, kde se budou lidé rádi scházet. V místě podle mnoha architektů chybí kavárna nebo menší restaurace a také kvalitní sociální zařízení, dětské hřiště a více místa k odpočinku.

Město zatím v žádném případě nechce náměstí změnit podle některého z návrhů. „Mají nám pouze posloužit jako první nástroj pro případné změny. Návrhy také slouží k otevření diskuse, která se uskutečnila ve středua byla velmi zajímavá. Bez toho, aniž bychom znali názory občanů, nebudeme žádné úpravy dělat,“ ujistil účastníky zástupce starostky Václav Vondrášek (ODS).

Na změny je zatím čas

Radnice Prahy 2 se vydala na hodně dlouhou trať. Ta začala před několika měsíci, když městská část vyhlásila ideovou urbanistickou soutěž na návrh úprav náměstí. „Uvědomujeme si, jak obrovský úkol nás čeká. Každý, i ten nejmenší krok, musíme předem promyslet. Jedná se o zcela zásadní věc, i proto jsme vyhlásili ideovou soutěž,“ řekl již dříve zástupce starostky Václav Vondrášek.

Vedení Prahy 2 by chtělo učinit konkrétní kroky ještě do konce volebního období, tedy do podzimu roku 2010.

V současné době to ale vypadá, že na svou proměnu si bude muset Karlovo náměstí počkat ještě déle. Jedná se o vzácné historické území, a tak do případných úprav bude mluvit i Národní památkový ústav. Ten ještě vloni žádné změny nepřipouštěl. Přímo uprostřed náměstí se v zemi nacházejí například základy vzácné kaple z dob panovníka Karla IV., ve které císař uchovával ostatky svatých.

Problémy budou také s řešením dopravy. Padají návrhy na úpravy Ječné a Žitné ulice. „Pokud se nám nakonec ze soutěžních návrhů podaří vytvořit zadávací studii, budu to považovat za veliký úspěch,“ doplnil zástupce starostky Prahy 2 Jiří Paluska (ODS). Navíc celá akce by byla zřejmě obrovsky finančně nákladná, a tak bude zřejmě nutná i účast magistrátu.

Starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) řekla Deníku:

Chceme, aby v budoucnu náměstí opět sloužilo veřejnosti jako místo pro odpočinek

Radnice Prahy 2 nechce nic podcenit a v případě změn Karlova náměstí se snaží o to, aby se mohl každý obyvatel k chystaným úpravám vyjádřit. Starostka Prahy 2 Jana Černochová doufá, že samotní občané této městské části cítí, že náměstí už potřebuje změnu.

V čem vidíte v současné době největší problémy Karlova náměstí?

Je to zejména jeho umělé rozdělení na dvě části, kdy skrz náměstí vede jedna z nejrušnějších komunikací v Praze. To je myslím veliký handicap a obyvatele to často od návštěvy parku na náměstí odrazuje.

Potíže jsou ale nejen s rušnou dopravou, ale podle mého názoru také s některými lidmi, kteří se v prostoru Karlova náměstí pohybují…

Je to tak, to je další z hlavních problémů náměstí. Často se zde pohybují narkomani a také prostitutky, takže další lidé se zde raději dlouho nezdržují. Ve spolupráci s městskou policií se s tím snažíme bojovat. Jenže není možné, aby čtyřiadvacet hodin denně byl strážník v obou částech náměstí.

Jak by podle vás mělo jedno z největších náměstí v Evropě v budoucnosti po rekonstrukci vypadat?

Po odborné stránce je to spíše otázka pro architekty. Osobně si ale myslím, že by mělo být hlavně místem, kam by lidé například rádi přišli při pracovní přestávce, aby se naobědvali. Určitě by to mělo být místo, kde by si každý příjemně odpočinul či se při procházce setkal se svými známými. Lidé z okolí Karlova náměstí, ale i odjinud, by si takové prostory v centru hlavního města určitě zasloužili.

Jak budete postupovat dál? Kdy by se mohli lidé dočkat nějakých konkrétních změn?

Nejprve bych měla předeslat, že zatím máme k dispozici pouze ideové návrhy podob náměstí, nad kterými začínáme diskutovat s našimi občany. Právě zapojení obyvatel Prahy nesmíme podcenit. Dále se budou k plánům určitě vyjadřovat památkáři, ochránci životního prostředí a také vedení Všeobecné fakultní nemocnice, která má přímo na Karlově náměstí a v jeho bezprostředním okolí několik budov. Stanovisko jistě předloží i další instituce. Jak již ukázaly jiné akce, problém je i se získáním stavebního povolení. Konkrétní změny tedy zatím nejsou na pořadu dne.

„Karlák“ je v současné době hlavně rušný tramvajový uzel

Karlovo náměstí lidově Karlák, dříve Dobytčí trh, je největší náměstí v České republice a jedno z největších v Evropě. Má rozlohu 80 550 metrů čtverečních a historicky spadá do čtvrti Nové Město. Nese jméno po nejznámějším českém panovníkovi Karlu IV., z jehož iniciativy bylo založeno a vyměřeno.Současný název má tato plocha až od roku 1848, do této doby nesla název Dobytčí trh.

Koleje na místě kaple

Náměstí se nachází zhruba jižně od centra Prahy. Je obdélníkového tvaru o přibližných rozměrech 130 na 510 metrů, většinu jeho plochy tvoří sad, vytvořený v 60. letech 19. století. Velkou část objektů na jeho jižní a východní straně tvoří areály Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, mimo jiné jeho III. interní kliniky.

Do roku 1789 se uprostřed prostranství nacházela gotická církevní stavba Kaple božího těla, jejíž základy jsou dodnes ukryty pod tramvajovými kolejemi.

Mělo být centrem, ale život šel jinudy

Náměstí vzniklo při výstavbě Nového Města a mělo se stát jeho hlavním veřejným prostranstvím. Dnes se však hlavní dění v metropoli soustřeďuje v jiných místech, například na Václavském či Staroměstském náměstí a z Karlova náměstí se stal především strategický dopravní uzel pro tramvajovou dopravu.

Trolejbusy zmizely

Tramvajové spojení zde existuje od konce 19. století. Hlavně po zrušení tramvajové trati na Václavském náměstí se na Karlovo náměstí přesunul hlavní uzel celé pražské tramvajové dopravy. Vede přes něj nejvíce tramvajových linek spojujících většinu města. Stanice metra Karlovo náměstí byla otevřena roku 1985.

Kdysi zde také vedla trolejbusová trať z Jungmannova náměstí , jakož i z Václavského náměstí a z Vinohrad směrem do Resslovy ulice a odtud pak přes Jiráskův most dále na Smíchov a do Jinonic.