Každý rok se do Prahy sjíždí zástupy turistů a obdivovatelů kubismu, aby se přesvědčili o výjimečnosti těchto staveb. Jsou specifické i proto, že jich je i na našem území pouze poskrovnu. Lze si to vysvětlit několika důvody. Kubismu se ve své době věnovalo pouze pár architektů, pro mnohé ostatní tvůrce a také stavebníky byl tento stavební styl na svou dobu příliš radikální.

Josip Plečnik.
Výstava přiblíží dvě Plečnikovy stavby v Praze a Vídni

Realizace kubistických staveb byla častokrát znatelně dražší

V porovnání se zdobnými domy z předchozího období historismu a secese se tento sloh jevil razantně, příkře a velmi stroze. Vyznačuje se ostrými lomenými hranami a geometrickým členěním fasády, které dává rozehrát impozantní hře světla a stínu.

Další komplikací bylo, že realizace kubistických staveb byla častokrát znatelně dražší, čehož se mnoho stavebníků zaleklo a raději si vybrali levnější projekt. Občas tuto situaci řešili tak, že prolamované kubistické tvarosloví bylo na fasádě pouze lehce naznačeno. Naštěstí i přes svou odlišnost kubismus našel zalíbení u několika osvícených tvůrců a stavitelů.

Mazutka.
KRÁTCE: Spolek zachraňuje mazutovou výtopnu

Návrh budovy Osvobozeného divadla zůstal jen na papíře

Všechny zmíněné budovy spadají do kubistické vlny, která u nás trvala pouze několik málo let. Plynulý vývoj tohoto stylu narušila první světová válka. Po válce se sice kubizující tvarosloví opět nakrátko objeví v podobě rondokubismu, ale po několika letech již vývoj architektury pokračuje plynule dál směrem ke konstruktivismu a později funkcionalismu.

I Josef Chochol později ve své kariéře dospěl ke konstruktivistickým projektům. Jeden z jeho nejzajímavějších je návrh budovy Osvobozeného divadla z konce dvacátých let, který nakonec zůstal pouze na papíře. Rodinné domy a vily ale realizoval i později, jedna z jeho vil se nachází na pražské Hanspaulce. Josef Chochol byl geniální architekt mnoha tváří, jehož stavby dodnes zdobí naši metropoli.

Autoři: KATEŘINA RACKOVÁ a PETR RYSKA

Život Josefa ChocholaNarodil se v Písku v roce 1880
Autor hned několika kubistických domů pod úpatím slavného vyšehradského kopce
Studoval v Praze a ve Vídni
První velká zakázka: přestavba Brožíkovy síně na Staroměstské radnici mezi lety 19101911, tato zakázka se vyznačuje ještě příklonem k secesi a historizujícím stylům, Josef Chochol zde používá neobvyklou výraznou černo zlatou barevnost.
Poté se jeho tvorba razantně proměňuje a Chochol postupně získává několik důležitých zakázek, které z něj již navždy udělají jednu z ikon kubistické architektury

Článek vznikl ve spolupráci s projektem: Praha Neznámá