REPORTÁŽ: Jak se stát tramvajákem
Praha - /FOTOGALERIE/ Ke splnění snu stačí někdy jen deset týdnů. Pak se stanete tramvajákem. Do kokpitů vozů usedá přes třináct set řidičů, z toho je přes dvě stě žen. Než vyrazí s lidmi, najezdí padesát hodin.
Lukáš Marek
9×foto Diskutovat (0) 22.7.2010 5:24
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
V městě jsou tramvaje a je v nich dusno, lidi se mačkají, nemají jasno… Haleluja tramvaje, tak zpívá ve stejnojmenné písni Jaroslav Hutka, a tomto pro Prahu tolik typickém druhu přepravy zpívá i mnoho dalších.
Podobný pocit dusna jsem měl také včera, když jsem nastoupil do jednoho z cvičných vozů tramvaje ve Vozovně Hloubětín, přesto bych v tu chvíli neváhal ani minutu a zasedl do řídícího kokpitu a vyrazil brázdit pražské koleje a splnit si tak svůj malý dětský sen. S pražským dopravním podnikem se to včera povedlo alespoň napůl, když mě vzali na hodinu školení řidičů tramvají.
O práci tramvajáka sní řada lidí
Podobná přání jako já, mají i stovky dalších mužů, ale i žen a mnoho z nich si je nakonec také splní. Jedním z takových je Pavel, který už do kabiny řidiče tramvaje usedá dlouhých osmnáct let a dodnes ho tato práce nepřestala bavit. „Už dlouho předtím, asi takových osm let, než jsem se řidičem stal, jsem o této práci uvažoval a zatím si nedovedu představit, že bych dělal něco jiného,“ potvrdil Pavel.
I nadále jsou jeho nejoblíbenějšími typy tramvají dnes již legendární T3. „Mám je nejraději, možná i proto, že jsem na nich odjezdil většinu kilometrů,“ pokračoval s tím, že naopak žádnou z tras nepreferuje a je rád, že mohl projet úplně všechny úseky v hlavním městě.
V souvislosti s modernizací se nyní školí na novějším typu tramvaje KT8, což je vůz, který má řízení na obou koncích. Není to sice žádná novinka, a v Praze už jezdí mnoho let, přesto je výcvik potřeba. „Rozdíl oproti typu T3 tady samozřejmě je, ale myslím, že s tím nebudu mít žádný větší problém,“ konstatoval na závěr Pavel.
Jak se stát tramvajákem
A jak se vlastně stát řidičem tramvaje? Dopravní podnik (DP) pravidelně nabírá nové zájemce o tuto práci, takže na začátku je potřeba vyplnit potřebné dokumenty, projít psychotesty a být zdravotně způsobilý a pak se čeká na kurz, který trvá celkem deset týdnů, když se polovina týká teorie a polovina praxe.
„Máme třicet instruktorů a dalších deset je v záloze. V jednom kurzu jsou přes dvě desítky uchazečů. Z celkového počtu přihlášených zájemců o tuto práci dojde na konec přes 70 procent lidí,“ sdělil Vladimír Pušman, vedoucí oddělení výcviku a vzdělávání tramvaje DP.
50 cvičných hodin
Jak dále potvrdil, do tramvaje poprvé budoucí řidiči usedají už po sedmi dnech teorie a za celou dobu, než vyjedou do ulic s lidmi, najezdí minimálně 50 hodin. „I když už pak vyjedou s cestujícími, snažíme se o to, aby to bylo zpočátku s kontrolou,“ pokračoval Pušman.
Od října 2008 do června letošního roku nastoupilo do kurzů 309 frekventantů, když jich následně školení dokončilo 238, z toho 48 žen. Ty mají pro mnohé překvapivě silné zastoupení i v celkovém počtu řidičů tramvají. Těch má k 21. červenci dopravní podnik 1338, když 201 je žen.
A co dalšího se musí noví zájemci předem naučit? Například odstraňovat některé drobné závady, musí znát všechny provozní a dopravní předpisy pro drážní i silniční provoz a mnoho dalších informací.
„Postupně posluchači složí tři základní zkoušky a teprve potom státní závěrečnou zkoušku. I když už pak hotový řidič vozí cestující, stále se musí dovzdělávat, pravidelně čtyřikrát do roka se konají další školení,“ doplnila mluvčí DP Ilona Vysoudilová.
Takhle se tedy může stát člověk řidičem tramvaje a pak už jen jet... „A svítá a v tramvajích, přespávaj modelky“, jak nám to zpívá Richard Krajčo ze skupiny Kryštof. Hezká představa, kdyby to nebyli nad ránem spíše opilci.
Moderní tramvaj řídí z části počítač
I přes modernizaci vozového parku jezdí v metropoli stále nejvíce tramvají typu T3 a jejich modernizovaných verzí. Mezi cestujícími jsou zřejmě nejoblíbenější a také řidiči je mají hodně rádi. Možná i proto, že mají jednodušší ovládání a řidič se zde musí více spoléhat na vlastní umění a instinkty. Na druhou stranu taková tramvaj 14T známá jako Porsche, která je zatím tou nejmodernější v ostrém provozu, má některá zabezpečení, která T3 chybí, a i proto budou tyto staré vozy postupně ustupovat mladším.
Porsche například automaticky reguluje rychlost při průjezdu oblouky, aniž by mohl řidič rychlost sám zvýšit. Při zpětném pohybu nejede více než 10 km/h. Tramvaj 14T umí rozpoznat sklon tratě a reguluje podle toho maximální rychlost. Pokud by při jízdě hrozilo samovolné couvnutí, tramvaj tento stav rozpozná a sama zajistí vozidlo, také je vybavena nárazovými tlumiči, které mají více chránit cestující.
Vozový park tramvají tvoří celkem 969 vozů. Z toho je 17 dlouhých tříčlánkových KT8D5 (na snímku),
26 modernizovaných nízkopodlažních KT8D5.RN2P
(podobné jako na snímku, ale částečně nízkopodlažní a s dalšími vylepšeními),
60 nových nízkopodlažních tramvají 14T známých jako Porsche
a 150 vozů typu T6A5 (hranaté krátké tramvaje).
Zbývající vozy jsou různými modifikacemi legendárního a nejobvyklejšího typu T3.
V letošním roce budou modernizace ukončeny. A letos mají být dodávány také nové nízkopodlažní tramvaje 15T ForCity, 1 prototyp tohoto vozu je ve zkušebním provozu a prochází homologací.
-6°C
-4°C
-2°C
