VYBERTE SI REGION

Jak omezit automobily a přiblížit město lidem? Praha se inspiruje v zahraničí

Praha /FOTOGALERIE/ - Jen památky a historická zákoutí pro spokojený život v hlavním městě nestačí. Praha proto v posledních několika letech zesílila snahu zlepšit svou podobu, aby více vyhovovala obyvatelům. Pracovníci Institutu plánování 
a rozvoje (IPR) proto vyrážejí po evropských městech hledat inspiraci, kterou chtějí využít 
k rozkvětu Prahy.

11.2.2016
SDÍLEJ:

Lokální rozšíření chodníku a odstranění několika parkovacích stání umožňuje vytvoření příjemného plácku pro setkávání a odpočinek. Přiblížení obou stran ulice zároveň poskytuje možnost pohodlného přecházení mimo přechod pro chodce (Rakousko, Vídeň)Autor: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

Ta i někdy vychází lépe ze srovnání s městy západní Evropy. V posledních letech spolupracuje česká metropole pravidelně s Amsterdamem, Berlínem a Vídní. Právě Vídeň je Praze historicky a geograficky blízká a často je jí dávána za vzor, protože je podle mnohých progresivnější, otevřenější 
a ochotná více riskovat.

„I my se musíme snažit aktivně hledat cesty, jak posunout Prahu dál a překonávat zažité stereotypy. Přesto existují momenty, kterými se mohou naši zahraniční kolegové inspirovat u nás,“ říká Petr Hlaváček, ředitel IPR. Jako příklad uvádí ochranu dálkových pohledů na panorama historické části města, kterou by měl zajistit připravovaný Metropolitní plán. Jde o to, aby nová výstavba nenarušila současný pohled z dálky na historický kus Prahy.

V jiných ohledech však může být Vídeň stále inspirací. Rakouské hlavní město se s vervou pustilo do omezení automobilů. „Počet obyvatel Vídně hrozně rychle roste, hrozí proto, že se ulice ucpou novými auty. Vídeň tak nabízí stále komfortnější alternativy a do roku 2025 má dokonce za cíl snížit poměr individuální automobilové dopravy na dvacet procent,“ popisuje architekt z IPR Marek Kundrata.

Jednou z možností je kupříkladu carsharing, sdílení aut. „Nedávno jsem se bavil 
o tomto tématu s kolegou z Vídně. Před pěti deseti lety tam měli problém zaparkovat. Od té doby se užívání aut omezilo, lidé volí pro cestování třeba sdílení vozů a druhé auto už tam nemá skoro nikdo. Ani večer tak není problém najít místo na zaparkování,“ líčí Kundrata.

Není to však jen Vídeň, kde se omezuje automobilová doprava. V Kodani každý rok snižují počet parkovacích míst 
o dvě až tři procenta způsobem, aby si obyvatelé zvykali postupně. Zároveň přitom město vytváří podmínky pro další způsoby dopravy, staví novou okružní trasu metra, podporuje pěší pohyb i cyklistiku. Tím se mění i mentalita tamních lidí, kteří postupně přistupují na plán města.

Parkování by mělo být na kraji města

Pomalu tento směr nabírá 
i Praha, byť zatím jen opatrně. „Společnost se to musí naučit postupně. A naším úkolem je vysvětlovat, že méně aut v ulicích znamená víc místa pro veřejnou dopravu, příjemné obchody v parteru a volný čas a setkávání obyvatel. Nemůžeme zničehonic zrušit parkovací stání a říct lidem, že mají jezdit na kole,“ uvedl Hlaváček.

Jedním z příkladů je nedávný zákaz parkování aut na smíchovské náplavce. Záměrem je rozvíjet vltavské břehy jako významná veřejná prostranství pro odpočinek obyvatel bez nutného kličkování mezi auty. Namísto parkování na náplavkách chce město podporovat parkování na okrajích města. Do centra by lidé měli jezdit hromadnou dopravou.

Další věcí, kterou chce Praha převzít od evropských měst, je vznik centra kultury a kreativity, takzvaného klastru. Ten má vzniknout v radničních domech u Staroměstského náměstí, které byly devět let bez využití. Do klastru by lidé mohli chodit pracovat, vzdělávat se, navštěvovat přednášky, zapojovat se do komunitních projektů či jednoduše jen relaxovat.

Inspirací pro vznik kulturního centra je kromě Vídně 
i Budapešť, kde kulturní místo vybudovali v bývalém terminálu dálkových autobusů, 
v Amsterdamu zase vznikl kreativní klastr v bývalých docích. Kulturní továrna je i v polské Lodži a na Slovensku v Košicích.

Mapa s rozpracovanými projekty

Brzy také IPR Praha po vzoru nizozemského Amsterdamu rozjede na svém webu mapu, na které budou vyznačeny projekty, na nichž institut aktuálně pracuje. Vše bude barevně rozlišeno a zájemce si bude moci kliknout na každý projekt, který bude stručně představen, případně bude uživatel následně přesměrován na stránku 
s detaily.

Pracovníci IPR se po návštěvách zahraničních měst shodují na tom, že Praha musí neustále podporovat dialog o jejím směřování. „Každý chce, aby město bylo lepším místem pro život. Ale občas se nejsou lidé schopni poslouchat a vidět dál než za své priority. Chtěli bychom se zbavit přístupu ‚kdo s koho‘, aby to nebylo, že Praha je jen pro auta, či jen pro cyklisty,“ mínil Hlaváček.

Proto začal IPR při plánované proměně míst v Praze oslovovat obyvatele, aby sami řekli, jak si místo představují. V současnosti takové dotazování probíhá ohledně podoby Dvořákova nábřeží 
v centru Prahy. Už dříve však institut zjišťoval, jak by si lidé představovali podobu ulic Vinohradská, Bělohorská či Táborská.

Kvůli lidem se mění mluva

Město se začíná i věnovat určitým detailům, které jinde v Evropě fungují, avšak zde se to zatím nedaří. „Na ulicích tu máme dva sloupy. Jeden je osvětlení, druhý pro troleje. Každý spadá pod jiného správce, každý platí někdo jiný, kvůli čemuž stojí město dvakrát tolik 
a ještě zabírají místo v ulici. Měly by oba sloupy spojit do jednoho, jenže to se neděje, přestože to dělají dvě organizace, které platí město. Jenže se nedokáží domluvit,“ řekl Kundrata.

Dalším detailem, na který si začíná město dávat pozor, je mluva. „Nebudeme říkat komunikace, ale ulice. Zeleni budeme říkat park nebo strom. Místo veřejná vybavenost se řekne obchod. Tím, že bude veřejnost rozumět veřejné správě, tak v ní může získat důvěru,“ uvedl ředitel institutu.

S českou metropolí však není vše špatné a v některých ohledech mohou Praze města ze západní Evropy závidět. Pražská sídliště jsou v lepším stavu než zahraniční. Nejsou zde vyloučené lokality jako třeba 
v Paříži, kde byly nepokoje.

„Dá se říci, že v sídlištích je Praha napřed. V mnoha evropských městech se jim začali věnovat až ve chvíli, kdy tam nastal velký problém. Vidíme, jak to dopadlo v zahraničí, a tak máme čas, abychom tomu předešli,“ vysvětluje Milan Brlík, který hledal inspiraci pro vývoj sídlišť v cizině.

Sídliště: inspirace v Barceloně

Přestože má česká metropole oproti jiným městům celkem dobrá sídliště, má IPR snahu je ještě zlepšit. Pro své kroky se inspiroval v Barceloně. V průběhu asi deseti let se v přístavním městě a Katalánsku povedlo zrevitalizovat 107 lokalit a u zhruba 80 procent z nich došlo ke zlepšení. Ať už v sociální či ekonomické oblasti, či třeba jen ve spokojenosti lidí s veřejným prostorem a životem v lokalitě.

V rámci úprav šlo o zkvalitnění budov, zlepšení veřejného prostoru dětskými hřišti, lepšími chodníky, zbavením bariér a vytvořením komunitních center, jejichž úkolem byla starost o smysluplné využití volného času mládeže a program pro seniory. „Něco takového se snažíme přenést na pražská sídliště z toho důvodu, že asi 40 procent lidí v hlavním městě žije na sídlištích. Začali jsme projektem Vybíralka na Černém Mostě,“ řekl Brlík.

Institut chce použít takzvané akupunkturní zásahy, což jsou malé levné změny, které místo zlepší takřka okamžitě. Příkladem jsou právě dětská hřiště, opravené chodníky, vysekané keře a místo nich lavičky, či gril, u kterého se mohou lidé scházet. To vše by mělo vést k rozbití panelákové šedi, kde lidé jen bydlí, aby pak mohli jet do práce.

V budoucnu by tyto zásahy měly vést ke vzniku sousedských komunit, čímž by ubylo na sídlištní anonymitě. Šlo by
o návrat do minulosti, když se lidé na sídliště stěhovali a okolo bylo ještě bahno. Sami lidé si tak vysazovali stromy či si jinak zpříjemňovali okolí, což už dnes nefunguje. Projekt, který by to mohl obnovit, je nyní v testovací fázi. Následně by pak měl být plán revitalizace sídlišť předložen vedení magistrátu.

Čtěte také: Nový terminál na Smíchově má zlepšit cestování Prahou

Autor: Benedikt Lederer

11.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Bohnická psychiatrie nepochybila v péči o ženu,která pak vraždila

Praha - Psychiatrická nemocnice Bohnice podle komise ministerstva zdravotnictví nepochybila v péči o pacientku, která v den propuštění z léčby ubodala v obchodním centru na Smíchově zákaznici. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr Svatopluk Němeček (ČSSD). Léčení ženy nenařídil soud, o propuštění tedy také nerozhodoval soud, ale sami lékaři. Policie už ženu obvinila z vraždy.

Lukáš Houdek: Jaká místa mám v Praze rád

Praha - Lukáš Houdek je v současnosti hlavním představitelem vládního projektu HateFree, v němž se věnuje nenávistným náladám po celém světě. Do Prahy se přistěhoval po střední škole, aby zde mohl navázat studiem na vysoké. Většinu svého života se věnuje fotografii. Snaží se zachytit především poetické chvíle života a tím zburcovat diváky svých děl.

Rudolf Jindrák: Německo je náš nejdůležitější obchodní a politický partner

Praha /ROZHOVOR/ – Premiérův poradce a bývalý velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák je muž, který zná Německo opravdu dobře a s přijíždějící kancléřkou Angelou Merkelovou strávil asi nejvíc času ze všech českých diplomatů či politiků. Podílel se i na přípravě její dnešní návštěvy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies