Kliknutím zvětšíteAž do 19. století byly dvě malé obce Holešovice a Bubny obklopeny hlubokými lesy a poli. V roce 1823 zde ale byla založena první továrna, textilka židovského podnikatele Maxmiliána Dormitzera, a s ní se do obou vesniček dostaly změny.
Továren zde stále přibývalo a s nimi vznikaly i obytné části pro dělníky. Už v roce 1850 byly vsi spojeny a od té doby se jim říkalo Holešovice-Bubny. Toto jméno jim vydrželo až do roku 1960, kdy se název zkrátil na dnešní Holešovice. Jednou z mála památek na starodávné Bubny je název místního nádraží.
Do Holešovic se vozil dobytek na jatka
Téměř sto let, od konce 19. století až do roku 1983, byly Holešovice spojovány s Ústředními jatkami královského města Prahy. Pro potřeby jatek vznikl honosný areál postavený v secesním a novorenesančním stylu, ve kterém nechyběly vykládací rampy pro vlaky dovážející dobytek, chlévy, jateční burza, vodárenská věž, hasičská zbrojnice, hostinec, konírny, kotelny a dokonce ani pomník padlým v první světové válce.
Když bylo potřeba, tak se do areálu vešlo až 2700 kusů hovězího dobytka a 6000 prasat. V roce 1921 se zde také otevřela Řeznicko uzenářská banka, jejímž prostřednictvím bylo například v roce 1929 prodáno 73 milionů kilogramů masa a 85 milionů kilogramů živého dobytka. Banka sídlila v hale č. 4, která bývala nejhonosnější budovou jatek. Léta se na ní sice podepsala, ale Praha 7 v současné době plánuje její celkovou rekonstrukci. Po roce 1983 se z jatek stala velmi oblíbená holešovická tržnice.
Sportem ke zdraví
Holešovice též žily svojí dělnickou komunitou, která byla v mnoha ohledech velice aktivní, především ve věcech tělocvičných. Ze začátku to znamenalo, že mnoho dělníků bylo členy místního Sokola, ale pro politické názory se nakonec se Sokolem rozloučili a založili si svoji vlastní Dělnickou tělocvičnou jednotu. Velkou událostí se pak stala dělnická olympiáda v červnu 1921, která se konala na letenském stadionu. Cvičilo zde tehdy přes 23 000 osob.
Olympiáda ale měla konkurenci v blízkých Maninách, kde se ještě více levicověji smýšlející Federace dělnických tělovýchovných jednot rozhodla zviditelnit a uspořádala také cvičení, kterému dal funkcionář Jiří František Chalupecký název spartakiáda. Nechal se přitom inspirovat jménem vůdce vzpoury římských otroků Spartakem. Na tehdy holé pláni, která je dnes již zatopená Vltavou, postavili dělníci za necelý měsíc stadion schopný pojmout až 100 tisíc diváků. A podle dobového tisku nakonec tolik lidí i dorazilo, podpořit cvičení dělníků přišel i samotný prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Od Veletržního paláce do transportu
Zatímco za první republiky byly Holešovice plné života, za 2. světové války se pro mnohé staly synonymem strachu. Naproti dnešnímu Veletržnímu paláci se totiž za německé okupace nacházela lokalita hlavního deportačního shromaždiště pro osoby označené za židy, které se říkalo Radiotrh. Ten zřídil krátce po svém příjezdu do Prahy Reinhard Heydrich, a už 13. října 1941 bylo do tábora povoláno 1000 židů, kteří byli později deportováni do koncentračního tábora v Lodži. Většina pozdějších transportů vypravených z Radiotrhu směřovala do ghetta v Terezíně. Takto prošlo táborem přes 45 000 lidí, z čehož se dožilo konce války pouhých 10 procent z nich.
„Já s dcerou Alenkou jsme z naší rodiny musely odjet jako první,“ vzpomínala na svou cestu z Holešovic Marta Peková. „Musely jsme tam být už v pět hodin ráno. Už jak jsme přišly, tak nám dali čísla. Od té doby jsme už nebyly lidmi. Já měla M286 a dcera měla M285.“ Paní Peková s dcerou nakonec Terezín přežily, ale většina ostatních takové štěstí neměla.
Co říká starosta Prahy 7 Jan Čižinský
„Holešovice jsou krásná a osobitá část Prahy, která ukazuje, jak by měl vypadat přerod staré tovární zóny v moderní město. Charakterizuje je intenzivní výstavba, ale také to, že zde staré průmyslové objekty získávají druhou šanci. Na bubenském nádraží vzniká památník připomínající transporty Židů za druhé světové války a kolem vyroste zcela nová čtvrť, která propojí Holešovice s Letnou. O další propojení Holešovic s pražským centrem se pak postará lávka pro pěší a cyklisty přes Štvanici či plánovaný Rohanský most.“
Věděli jste, že…
… požár, který vypukl ve Veletržním paláci 14. srpna 1974 se podařilo uhasit až 20. srpna a požár byl prý tak intenzivní, že ho zasahující hasiči nazvali požární bouří. Nakonec došlo ke škodám za 224 miliónů korun. Za všechno mohl chomáč čistící bavlny potřísněné fermeží, který tam po sobě nechali lakýrníci.
… název Holešovic původně zněl Holíšovice a pocházel z osobního jména Holíš, které bylo odvozeno od slova holý, říkalo se tak holohlavým a bezvousým lidem. Šlo tedy o ves lidí Holíšových.
Kam se podíváme příště?
Příští pátek se v seriálu Jak jsme žili v Československu podíváme na Malou Stranu. Máte z této čtvrti fotografie z let 19181992 nebo byste chtěli vyprávět, a podílet se tak na vzniku seriálu? Obraťte se na nás prostřednictvím e-mailové adresy redakce.prazsky@denik.cz.
46
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
