VYBERTE SI REGION

Ivan Bican vzpomíná: Kdybych v ČSSR zůstal, nepřežil bych to

Praha /ROZHOVOR/ - Ivan Bican se podílel na přípravě celovečerního filmu o svém otci, legendárním fotbalovém kanonýrovi Josefu. Jeho vyprávění tvůrce filmu natolik zaujalo, že natočili dokument o životních eskapádách Ivana Bicana. Ten se do dob temné komunistické vlády vrátil také v exkluzivním rozhovoru pro Pražský deník.

18.3.2016
SDÍLEJ:

Ivan Bican je již řadu let trvalým rezidentem USA. Snímek je z výletu do legendárního Grand Canyon.Foto: archiv Ivana Bicana

Jakým způsobem se vám vůbec podařilo před komunisty utéct do Ameriky?

Dostal jsem se do styku s lidmi, kteří se představili jako američtí novináři. S nimi jsem v průběhu let udržoval kontakt a získával pro ně různé informace, o které mě požádali. Při jednom ze setkání mi sdělili, že kdybych se někdy dostal do problémů a musel využít americké velvyslanectví, abych ve výjimečném případě využil jejich jména. Když jsem byl neoprávněně držen v Bohnicích, tak jsem dostal nápad americkou vládu kontaktovat a požádat o ochranu. Neměl jsem se jak dostat ven, ale pak se stalo něco, po čem jsem si zpětně říkal, že to muselo být vše řízené od boha. Dostal jsem dopis od OPBH, že jestli nesplatím dluh na nájmu, který mi vznikl po dobu výkonu trestu, tak o byt přijdu. Přišel jsem s tím za doktorkou a požádal o vycházku, že to musím vyřídit. Převlékl jsem se a vyrazil. Ovšem ne na OPBH, ale na Malou stranu, na americké velvyslanectví.

Dostat se dovnitř určitě tehdy nebylo jednoduché.

U vrátnice mě pochopitelně nechtěli pustit a když jsem zahlédl dvě postavy, jak se objevily v průjezdu a šly ke mě, tak mi bylo jasné, že je zle. Přistoupil jsem k vojákovi, kterému jsem rychle vysvětlil svoji situaci a že musím mluvit s velvyslancem. Ten mě po krátké chvíli vpustil dovnitř a zavřel za mnou dveře.

Tam jste měl už z poloviny vyhráno?

Na půdě ambasády jsem byl nedotknutelný. Požádal jsem velvyslance o ochranu života a zdraví. Při té příležitosti jsem zmínil jména oněch novinářů a ten se za chvíli vrátil, řekl, že byl v kontaktu se státním departmentem a po ověření určitých věcí mi sděluje, že Spojené státy mě berou pod svoji ochranu a nabízejí mi možnost legálně opustit ČSSR jako host federální vlády Spojených států. Poté mi ale sdělili, že se musím vrátit zpátky do léčebny v Bohnicích a ať při další vycházce přijdu opět za ním.

Po návštěvě americké ambasády vás chtěli vůbec ještě pouštět ven?

To jsem mu přesně říkal, že pochybuji o tom, že by mi jí dali. A on mi odpověděl „nebojte, oni už vědí, že jste tady a teď už to tak lehké nemají". A od té doby jsem vycházky dostával, protože StB potřebovala vědět, kde se pohybuji a s kým se stýkám. Kdybych byl zašitý na uzavřeném oddělení, tak by nic nemohli zjistit.

Jak se o vašich úmyslech dozvěděli rodiče?

Když jsem byl v Bohnicích, tak za mnou přišla na návštěvu matka a při té příležitosti mi řekla, že Státní bezpečnost vyhledala otce a řekla mu „Pane Bicane, váš syn pracuje pro Spojené státy a chceme vám říci, abyste se s ním nestýkal a neudržoval s ním kontakt. Kdyby od vás něco chtěl, okamžitě nás kontaktujte." Zeptala se mě, co tím sleduju a jestli jsem se nezbláznil, že mě zabijí. S otcem jsem se několikrát setkal a dalo by se říci, že mi to schvaloval, jen s tím, že je mi prý už spousta let. Já neměl co zvažovat, věděl jsem, že když zůstanu, tak to nepřežiji.

Proč si myslíte, že jim šlo o to vás zabít?

Celé jejich zacházení se mnou v pooperační době tomu nasvědčovalo a jen přiblížení konce výkonu trestu tomu zabránilo. Při jednání o vycestování do USA jako host federální vlády mi bylo zděleno bezpečnostním oddělením velvyslanectví doslova: „Podle zdrojů zpravodajské služby Spojených států další útok proti vaší osobě nepřežijete". Toto prohlášení pro mě bylo důvěryhodné a nakonec jen potvrdilo mé vlastní přesvědčení, vycházející z osobní zkušenosti.

Kdo podle Američanů řídil a nařizoval právní a fyzické útoky proti vaší osobě?

Bylo mi řečeno, že je to záležitost StB, řízená speciálním oddělením této komunistické tajné služby, která má neomezené možnosti nařizovat, řídit a koordinovat fyzické a právní útoky proti mé osobě.

Jak pak probíhal den odjezdu?

To bylo tak, že v určený den jsem musel na obvodní výbor pro Prahu 7 přinést občanský průkaz a bylo mi oficiálně sděleno, že jsem uvolněný z federálního svazku a na tomto základě jsem zbaven občanství ČSSR. A bylo mi dodáno, že na území Československa můžu strávit už jen 72 hodin, jinak budu vystaven trestnímu postihu za nedovolený pobyt. Musel jsem i ukázat jízdenku nebo letenku na odjezd v tom termínu 72 hodin.

Bylo možné se s rodiči ještě rozloučit?

Setkal jsem se s nimi den před odjezdem a otec mi řekl „budu tam". Stál jsem na peróně vlakového nástupiště, kde byla spousta lidí a najednou vidím, jak asi padesát metrů od vlaku vidím otce, jak se na mě divá. Chtěl mi zamávat, ale neudělal to a jen jsme se na sebe viditelně usmáli. A to bylo naposledy, co jsme se viděli…

Kam jste odjel?

Do Vídně. Tam jsem musel přesto, že jsem měl důvěru, projít bezpečnostní prověrkou, jestli třeba nejsem dvojitý agent. Ta prověrka musela být provedena na jiném území, než které je pod komunistickým režimem. Mohl jsem si vybrat Vídeň, Řím nebo Bonn a já vybral Vídeň, odkud otec pocházel a kde jsme měli pořád příbuzné.

Která instituce USA řídila celé vyjednávání?

Byl to State Department na základě souhlasu Kongresu a federální vlády, prostřednictvím velvyslanectví, konkrétně prvním konzulem.

Byl jste zavázán Spojeným státům nějakou protislužbou?

Ne, nebyl. Pouze na začátku, kdy mě vzaly pod svoji ochranu, jsem udělal prohlášení o své loajalitě vůči Spojeným státům a slib, že nebudu do budoucna dělat cokoliv, co by se příčilo americkým principům nebo jim škodilo. A rovněž že nebudu spolupracovat s žádnou státní mocí a především se státy, které byly vůči Spojeným státům v nepřátelském vztahu.

Dostal jste po příjezdu do Ameriky nějaké peníze, které by vám do začátku pomohly?

Ano, dostal jsem částku, na které jsme se dohodli ještě v Praze. Umožňovala mi začít žít v klidu a sžít se s novým prostředím. Kuriózní bylo to, že ČSSR mi povolila vzít si sebou pouze částku padesáti dolarů, kterou jsem musel odkoupit od banky a prokázat se zakoupenou stvrzenkou o odkoupení v příslušné bance při hraniční kontrole.

Spojené státy tedy dodržely všechny přísliby, které vám daly než jste opustil československou republiku?

Ano, vláda USA a jí podřízené instituce dodržely všechny přísliby, které mi byly dány ještě na území ČSSR. Nikdy předtím ani potom jsem se nesetkal s tak zodpovědným a férovým přístupem k mé osobě, jako v celé této záležitosti, pro mě životně důležité. Prohlášení federální vlády Spojených států doslova znělo: „Podle našeho zjištění je pan Ivan Bican dlouhodobě persekuován politickoprávním mocenským systémem ČSSR z důvodu jeho politického a náboženského přesvědčení. Z tohoto důvodu je mu poskytnuta ochrana a stává se hostem federální vlády Spojených států".

Měl jste po příjezdu do USA možnost vybrat si stát nebo město, kde chcete začít žít?

Ano, dostal. Byl mi doporučen stát Vermont a já ve své důvěře k institucím, které se podílely na mé ochraně a odcestování do USA, toto doporučení přijal.

A neměl jste třeba poté i v Americe nějaké právní problémy, vedoucí k podání žaloby nebo soudního řízení proti vám?

Ne, neměl. Za celé ty roky, od 1987 až do dnešní doby, jsem nebyl obviněn ani obžalován nebo souzen za přestupek či porušení zákona či z něj vycházejících stanov a nařízení. Za celou tu dobu mi nebyla udělena ani pořádková pokuta nebo jiný druh přestupkového potrestání. Všechny právní postihy v mém životě byly důsledkem persekuce komunistické diktatury vůči mé osobě.

Tedy pak ani po příjezdu zpět do Prahy v roce 2001?

Naprosto to samé. Od mého příjezdu v roce 2001 až do nynějška jsem nebyl obviněn, obžalován ani souzen. Nebyla mi udělena ani jedna pořádková pokuta či jiný druh potrestání.

Na závěr mi dovolte otázku, na kterou nemusíte odpovídat, nechcete-li. Kolik let jste tady v komunistických vězeních strávil?

Nemám s touto otázkou vůbec žádný problém, bylo to 13 roků.

Čtěte také: Ivan Bican se podílel na přípravě dokumentárního filmu o svém otci

Autor: Michal Káva

18.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Prima řeší technickou závadu, vypadly všechny její stanice

Praha - Televize Prima se již více než hodinu potýká s technickou závadou, kvůli které vypadly všechny její stanice. Na odstranění poruchy technici pracují, sdělila mluvčí televize Gabriela Semová.

Jako ve středověku: Praha řeší kanalizaci

Praha - Na území hlavního města stále není 12 tisíc lidí napojeno na splaškovou kanalizaci. Situaci začal magistrát napravovat minulý týden v Suchdole, v dohledné době by se mohli dočkat i obyvatelé Točné v Praze 12.

Nový komplex pro policisty by mohl stát více než 2,6 miliardy korun

Praha - Policie chce v Praze na Zbraslavi vybudovat nový komplex, kam by přesídlili Kriminalistický ústav a Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Náklady na přípravu projektu a výstavbu se předběžně odhadují na více než 2,6 miliardy korun. Dalších 600 milionů by mohlo stát vybavení moderních laboratoří pro kriminalisty. Nový areál by měl vzniknout v letech 2018 až 2022. Nejprve však musí záměr schválit vláda. Vyplývá to z materiálů, které v pátek získala ČTK.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies