Výstřelem ze služební zbraně ukončila předminulý týden svůj život teprve devětadvacetiletá policistka z Prahy. Podle zdroje deníku Právo, který špatnou zprávu přinesl jako první, se tragédie odehrála přímo ve zdech krajského policejního ředitelství v Kongresové ulici. Pro vedení pražské policie je tato otázka velmi citlivá.

Žádné oficiální prohlášení

Ani ministerstvo vnitra ani samotná policie zatím k věci nevydala žádné tiskové stanovisko. Ředitel Martin Červíček se z pochopitelných důvodů omezil pouze na stručné konstatování: „Případ šetří inspekce policie.“ To ostatně Právu už v pondělí potvrdila i mluvčí inspekce Martina Lídlová. Ani včera nebyla sdílnější. „Událostí se zabýváme,“ konstatovala bez dalších podrobností.

Martin Červíček ovšem také upozornil na zajímavý fakt. Mladá vyšetřovatelka hospodářské kriminálky prý po sobě zanechala několik řádek na rozloučenou. Zdroj Práva uvádí, že se žena údajně stala obětí šikany na pracovišti. Komentář z oficiálních míst k tomu však nezazněl. Nejmenovaný pracovník pražské policie míní: „O šikaně na hospodářské kriminálce či na jiných specializovaných útvarech pražské správy se dle mého názoru hovořit nedá. Jsem přesvědčen o tom, že k tragédii přispěly hlavně osobní problémy a vysoké pracovní vytížení. To se v konečném důsledku může jevit jako šikana. Na vině nejsou nadřízení, nýbrž notorický nedostatek zkušených pracovníků. Tlak na pracovní tempo je vysoký.“

Kriminalista, který si nepřál být jmenován, se ve své úvaze až nápadně shoduje s šéfem policejních odborů Milanem Štěpánkem.
„V poslední době jsme nezaznamenali stížnosti na šikanu v rámci pražské policie. My se ovšem k takové informaci dostaneme pouze tehdy, pokud si někdo konkrétní stěžuje, nebo nám stížnost zprostředkuje,“ uvádí Štěpánek. Teorii o pracovním přetížení mladé policistky považuje za poměrně pravděpodobnou.

Psychický stav

„Když jsem se dozvěděl, že vyšetřovatelka sloužila u policie necelé tři roky a už působila na krajském útvaru, musel jsem konstatovat až závratně rychlý postup. Já osobně jsem také nějaký čas pracoval na hospodářské kriminálce. Lidé by se tam měli dostávat až po určité době. Měli by být zkušení nejen v oboru ekonomickém. Důležitá je praxe v oblasti kriminálního vyšetřování,“ dodává Štěpánek. Zmiňuje také, že pokud je takových zkušených lidí nedostatek, může se snadno stát, že na postu vyšetřovatele skončí člověk sice vzdělaný, ale bez praxe.

Policejní psycholožka a pedagožka z policejní akademie Ludmila Čírtková uvádí, že přijímacími psychologickými testy se k policii mohou dostat i jedinci se sebevraždenými sklony.

Nevylučuje také, že labilní člověk si může vysoké pracovní nároky zaměnit se šikanou. Přijímací testy prý určují předpoklady konkrétního jednotlivce. Například odolnost vůči stresovým situacím.

„Nemohou ale predikovat to, co jednotlivec udělá za několik let po absolvování testu. Na to, jak se policista zachová, má vliv nejen jeho osobnost ale i momentální duševní rozpoložení. Sebevražda bývá často vyustěním těžké životní situace v kombinaci s osobnostními předpoklady,“ shrnuje Čírtková.