VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Hradní stráž: dřina v parádní uniformě

Praha /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - V rámci Dne ozbrojených sil proběhla na Pražském hradě přehlídková vystoupení jednotek Hradní stráže (HS). Deník měl jako jediný možnost podívat se do zákulisí nejen této akce, ale i fungování specializované vojenské jednotky určené zákonem k ostraze a obraně sídel prezidenta republiky.

29.6.2015
SDÍLEJ:
Zvětšit fotografii

Návštěva kasáren Hradní stráže a ceremoniál v Den ozbrojených sil.Foto: Deník/Vladimír Šťastný

Naším průvodcem byl po celý den major Pavel Černotík, který hned zkraje vysvětluje, že střežené objekty jsou tři – Pražský hrad, jeho zahrady a zámek Lány.

Aby byl voják vůbec přijat k HS, musí absolvovat tříměsíční základní výcvik ve Vyškově. Pak ho čeká další měsíční příprava zaměřená hlavně na pořadové cviky a strážní službu.

Seznamuje se se specifiky výkonu služby v podmínkách Pražského hradu a dalších střežených objektů. Musí umět zacházet s puškou a se šavlí. Při závěrečném cvičení se ověřují teoretické i praktické znalosti uchazeče. Pokud uspěje, je zařazen na své místo k jednotce.

Bez vousů a tetování

„Samozřejmostí je, že voják Hradní stráže nesmí mít žádné kosmetické vady v obličeji, je vždy hladce oholen, nenosí brýle, a nemá viditelné tetování," doplňuje Pavel Černotík. K tomu přičtěte další kritéria, která jsou nutná pro přijetí. Mezi ně patří absolvování psychotestů, bezpečnostních prověrek, v potaz se bere i zdravotní způsobilost, správná váha a výška v rozmezí od 178 do 188 centimetrů.

„Potřebujeme, aby naši vojáci byli v celku stejně vysocí i urostlí," říká velitel HS, plukovník Radim Studený. Na pevných čestných stanovištích jsou proto poskládáni tak, aby jeden nepřevyšoval druhého.

Pavel Černotík potvrzuje, že služba u HS je řehole, která rozhodně nekončí stáním ve strážní budce. Každý voják má v průměru pět sedmadvacetihodinových (včetně času na přípravu) služeb do měsíce, k tomu musí absolvovat pravidelné střelecké a bojové výcviky, měl by umět rozebrat a vyčistit zbraně, které používá, aby byl schopen odstranit případnou závadu.

Z těchto dovedností je každý rok přezkoušen. HS cvičí i na situace krize či konfliktu, kdy se ze strážců mají stát aktivní obránci s adekvátní palebnou silou.

Hlídají také v noci

Pokud by vás někdy v noci, kdy je areál Pražského hradu zavřený, napadlo přelézt plot a zkrátit si cestu, dobře si to rozmyslete. Vojáci HS totiž bdí i v noci. Reprezentační uniformy vymění za maskáče a jsou připraveni zneškodnit každého narušitele. Obvyklým úlovkem bývají turisté, které láká zkratka přes Jelení příkop.

HS má 610 vojáků a 43 občanských zaměstnanců. Denně je v práci 140 vojáků, 70 ve strážní službě a 70 se připravuje. Jejich další činností je zajišťování vojenských poct při oficiálních návštěvách představitelů jiných států.

Na Hradě se konají i různé soukromé akce nebo třeba každoroční Shakespearovské slavnosti. Tam všude je potřeba přítomnost vojáků. Když se vystavují korunovační klenoty, je dokonce vytvořena speciální skupina, která se o ně spolu s útvarem ochrany prezidenta stará.

Povinností je nad hlavu, přesto je zájemců o službu u Hradní stráže dost. „Přijel jsem do Prahy za prací z Opavy. Šel jsem do armády, protože jsem chtěl stabilní zaměstnání, a v hlavním městě se nabízela právě Hradní stráž, takže jsem toho využil," popisuje svou motivaci rotmistr Michal Svěrák.

Nová jiskra, nový náboj

Když nastoupil, byl vyučený a v průběhu zaměstnání u HS si doplnil vzdělání. Slouží už od listopadu roku 2002. Je zástupcem velitele čety čítající 25 lidí, kde má na starosti řízení výcviku a vedení dokumentace. „Od prvního července nastupuji na novou pozici vedoucího praporčíka praporu. Je to zase nová jiskra, nový náboj. Budu mít na starosti hlavně plánování a kontrolu výcviku," těší se Michal Svěrák.

Vojáci Hradní stráže pocházejí ze všech možných koutů naší vlasti. Při procházce bývalým Martinickým palácem (sídlem Hradní stráže) jsme s fotografem potkávali hlavně lidi z Moravy.

Například major Pavel Černotík je z Frýdku-Místku a plukovník Radim Studený se narodil v Ostravě. „Je pravda, že rodilých Pražáků u nás slouží minimum. Nejvíc lidí dojíždí z regionů. A není to trend poslední doby, je to dlouhodobá záležitost," potvrzuje Radim Studený.

Služba není časově omezena, záleží na tom, jak její členové zvládají pravidelné prověrky, a jestli nemají zdravotní problémy. Během jedné služby totiž musí voják stát ve strážní budce čtyřikrát, celkem tedy čtyři hodiny.

Nejvíc bolí kolena

„Když jsem nastupoval, stálo se déle a častěji, a dalo se to zvládnout. Ta hodina uběhne opravdu rychle. Ale bolí z toho kolena. Nejhorší je první vykročení po té hodině ve strnulé pozici. Stane se, že člověk zavrávorá. Navíc celou dobu držíme pušku u těla, takže ruka ztrácí cit, a když máte potom dát poctu, tedy bouchnout puškou o zem, nemusí to vždycky vyjít," popisuje Michal Svěrák.

Mimochodem asi nejčastější zranění jsou pochroumané prsty na nohou od úderu pažbou pušky. „Mně se to stalo dvakrát. Naštěstí to nebylo nic vážného. Každého to jednou potká, záleží na tom, jakou sílu do toho úderu dá, jestli to odnese jen modřinou nebo třeba dlahou," uzavírá rotmistr Svěrák.

Více informací o Hradní stráži a jejích pravidelných přehlídkách na www.hrad.army.cz.

Velitel Hradní stráže Radim Studený: Choreografie si děláme sami

Z mezinárodní přehlídky čestných stráží v Praze u příležitosti Den ozbrojených sil České republiky.

Velitel Hradní stráže, plukovník Radim Studený, měří 193 centimetrů, takže by mezi ostatními příslušníky své jednotky poněkud vyčníval. „Já mám ale to privilegium, že vždy stojím mimo nastoupenou jednotku. Mě se týkají jen ty nejvýznamnější ceremoniály," říká s úsměvem.

Dopravní četa, motocyklová četa, četa zabezpečení, četa psovodů, to jsou součásti Hradní stráže. Probíhá jejich výcvik zvlášť?

Máme dva strážní prapory, které zabezpečují výkon strážní služby. Pak máme rotu zabezpečení, do které patří právě motočeta, psovodi, dopravní četa a složka, která se stará o sklady a provozy. Tyto jednotky jsou podřízené nám, ale jejich výcvik probíhá odděleně. Patří sem i kuchaři nebo hudebníci, na které jsou kladeny jiné požadavky než na vojáky strážních praporů, ale všichni jsou součástí Hradní stráže.

Musí umět i trumpetista Hudby Hradní stráže střílet?

Je to voják, takže jeho povinností je zvládnout základní dovednosti ve střelbě, taktice, ve zdravotní přípravě a podobně. Takže i muzikantů se týkají tyto dovednosti. Mimochodem někteří střílejí velmi dobře.

Kdo vám vymýšlí choreografie?

Co se týká slavnostního střídání stráží, které vzniklo už za prezidenta Havla, dávala choreografii dohromady prezidentská kancelář ve spolupráci s Hradní stráží. Ceremoniál se od té doby nezměnil. Pokud jde o oficiální přijetí, která se na Hradě odehrávají třeba při státních návštěvách, ty řeší ředitel protokolu Jindřich Forejt. Přehlídková vystoupení jsou v naší gesci. Jde hlavně o cviky s puškou a kordem a vystoupení motočety. To vše doprovází Hudba Hradní stráže. Žádného externího choreografa nemáme. Všechno si vymýšlíme sami.

Bere se při náboru k vám zřetel na pohybové nadání vojáků?

Je to určitě dobrá vlastnost, kterou rádi využijeme, pokud ji ten člověk má. Bohužel dnes to ve vstupních požadavcích na službu u nás nikde nenajdete.

Jaké bývají důvody odchodu vojáků od Hradní stráže?

Pokaždé jiné. Někdo chce podnikat, jiný cestovat, další chce jít do jiných složek ozbrojených sil, k vězeňské službě a tak dále. Myslím, že po určité době služby na základních pozicích je dobrá změna. A to jak z hlediska zdravotního stavu, tak z hlediska ctižádosti vojáka. Když se nedostaví služební postup v rámci Hradní stráže, nechce tu dál zůstávat.

Máte srovnání, jak fungují obdobné strážní jednotky v zahraničí?

Máme porovnání s kolegy z Bratislavy, z Berlína, měl jsem možnost srovnávat i s maďarskou nebo polskou čestnou stráží. U nás je to specifikum, že jsme samostatnou složkou ozbrojených sil a zabezpečujeme zejména strážní službu a reprezentativní povinnosti. V zahraničí je to hlavně o reprezentativních úkolech, přímý výkon strážní služby nemají. V tom jsme výjimeční.

Čtěte také: Čestné stráže předvedly exhibice

Filip Lukeš

Autor: Redakce

29.6.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dopravní podnik Praha. Ilustrační foto.
6

DPP klesly za rok tržby o 157 milionů. Kvůli zlevnění ročního kupónu

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

AKTUALIZOVÁNO

Prezidentské volby proběhnou 12. a 13. ledna

Druhé přímé prezidentské volby se uskuteční v pátek 12. a v sobotu 13. ledna 2018. Termín dnes oznámil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Oznámením data byla zároveň zahájena volební kampaň. 

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

KRÁTCE: Doubravka vyroste do konce září

Praha - První pražská veřejně přístupná rozhledna po 25 letech se brzy otevře veřejnosti. Doubravka XIV. z pera architekta Martina Rajniše vyroste do konce září v lesoparku Čihadla na Černém mostě.

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení