VYBERTE SI REGION

Homolka představila letošní plány, například zmodernizuje gama nůž

Praha - Nemocnice Na Homolce otevře letos nový hybridní a robotický sál a bude usilovat o přiznání centra superspecializované péče o dospělé s vrozenou srdeční vadou, kteří v ČR nemají systematizovanou péči. Řekla to mluvčí nemocnice Martina Vápeníková. Nemocnice letos také vymění zářiče v Leksellově gama noži. Homolka má dva nosné programy - neuroprogram a kardiovaskulární program.

31.1.2016
SDÍLEJ:

Nemocnice Na Homolce v Praze.Foto: archiv VLP

„Hybridní a robotický sál bude vybaven nejmodernějšími technologiemi, kapacitu chceme využít k operační léčbě našich pacientů a zaměřit se na další rozvoj technik minimálně invazivní kardiochirurgie," upřesnil primář kardiochirurgického oddělení Ivo Skalský. V plánu je i rozvoj superspecializované péče a programů, jako je léčba pacientů s vrozenými vadami srdce v dospělostí a komplexní léčba onemocnění aorty.

Primář oddělení cévní chirurgie profesor Petr Štádler uvedl, že otevřením hybridních operačních sálů se zlepší péče zejména o pacienty, kteří potřebují léčbu aorty a pánevních tepen.

„Očekáváme, že budeme moci využívat hybridní techniky a postupy, nebo provádět kontrolní vyšetření cév na zobrazovacím zařízení v průběhu operací," řekl. Díky tomu se omezí počty komplikací i úmrtnost. „Samozřejmě se budeme dál věnovat klasické chirurgické léčbě tepen a žil, hlavně programu kombinovaného postižení hrudníku a břišní aorty," dodal.

Léčba se zkrátí o polovinu

Primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie docent Roman Liščák k výměně zářičů gama nože uvedl, že výměna se dělá každých šest až sedm let, protože poločas rozpadu zdroje záření, kterým je izotop kobaltu, je 5,2 roku.

„Po výměně zářiče se doba léčby pro pacienty zkrátí o více než polovinu," ocenil. Model Icon se od dosavadního modelu Perfexion liší přidáním CT přístroje. Tím se uplatnění gama nože rozšíří o možnost léčby bez pevně připevněného stereotaktického rámu na hlavu pacienta, protože CT umožňuje léčbu pomocí upevnění hlavy v plastikové masce.

Homolka se v poslední době dostala do centra pozornosti kvůli policejnímu vyšetřování předchozího ředitele Vladimíra Dbalého. Podle mluvčí zveřejnila nyní nemocnice své plány, aby pacienti věděli, že skandál kolem bývalého ředitele nic nemění na kvalitě nemocnice. I letos nabídne péči špičkových odborníků, nejmodernější technologie a bezpečnost pacientů.

Čtěte také: Homolka zavedla novou metodu léčbu vysokého krevního tlaku

Autor: ČTK

31.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies