VYBERTE SI REGION

Hledá se 43 miliard pro metro

Praha - Nikdo neví, jakým způsobem se bude nové trasa podzemky do Písnice financovat.

15.4.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Martin Divíšek

Pro výstavbu metra trasy D se hledají peníze.

V současnosti se totiž dokončuje dokumentace pro zadání územního rozhodnutí. „Je nejvyšší čas hledat, jaký způsobem se bude nové metro financovat,“ sdělil zastupitelům Martin Dvořák, ředitel dopravního podniku.

Podle něj by nejvýhodněji a nejlevněji vyšlo, kdyby se na financování z největší části podílel stát. „To je ale naivní představa,“ dodal záhy Dvořák.

Pracovníci dopravního podniku včera představili několika zastupitelům studii výstavby metra trasy D, které povede na jih metropole. Celkem se jedná o deset nových stanic podzemky, které propojí stanici Náměstí Míru s nynější stanicí Pankrác na trase C, a povedou směrem do Písnice. Celková délka trasy bude 10,6 kilometru.

První etapa počítá s výstavbou nových stanic, které se napojí na Pankrác a budou pokračovat do zastávky Nové Dvory. Trasa zahrnuje stanice Olbrachtova, Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nové Dvory s autobusovým terminálem. Druhá etapa povede z Nových Dvorů do Depa Písnice přes zastávky Libuš a Písnice. Jako poslední se bude stavět úsek propojující Náměstí Míru a Pankrác přes zastávku Náměstí Bratří Synků.

Kde Praha sežene 43 miliard?

Pavel Štěpák ze společnosti Deloitte, která studii výstavby z části zpracovávala, odhadl, že celkové náklady na stavbu metra jsou kolem 43 miliard korun. Kde bude město hledat zdroje?

„Možností je několik. Podle jednoho způsobu by se do financování mohly zapojit veřejné zdroje, tedy státní dotace, a rozpočet města. Pak připadají v úvahu privátní zdroje, tedy komerční úvěry, úvěry z Evropské investiční banky či vstup soukromého subjektu, který by za výstavbu metra zodpovídal,“ vyjmenoval Pavel Šťěpák.

Vstup veřejných peněz je ale kvůli vysokému zadlužení města skoro vyloučen. Stát na financování pražské podzemky moc štědrý také není. „Metro je klíčovým druhem pražské městské dopravy. Praha je evropským unikátem, co se týče financování podzemní dráhy. V jiných zemích se totiž na nich výrazně podílí i stát, a tak například Amsterdamu platí Nizozemské království dokonce až 90% nákladů na výstavbu metra. Uměl bych si představit, že by i Česká republika finančně podporovala výstavbu nejen pražského metra,“ řekl Petr Hulinský, předseda finančního výboru zastupitelstva.

„Ve světě je běžné, že státy přispívají velkým městům na výstavbu metra ze svých rozpočtů. Důvodů je víc, podzemní dráha neslouží jenom místním obyvatelům, ale i návštěvníkům a tím, že nabízí rychlou dopravu, zvyšuje přitažlivost města pro potenciální investory a turisty,“ řekl dopravní odborník Petr Moos z Dopravní fakulty ČVUT.

Metro ve světě

Bukurešť – stavbu metra platí stoprocentně stát.

Amsterdam – stát přispívá až na 90 % nákladů na stavbu nových úseků metra.

Vídeň – na stavbě metra se podílí město a stát padesáti procenty.

Doněck a Dněpropetrovsk – dokonce i Ukrajina přispívá na stavbu metra ze státního rozpočtu.

Čtěte také: Metro D? Bez řidičů a skokanů do kolejí

JITKA EISENHAMMEROVÁ
LUKÁŠ MAREK

15.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Radmila Kleslová.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Před 140 lety se narodila první žena, která promovala v Karolinu

Praha - Zooložka Marie Zdenka Baborová, která se narodila před 140 lety, 17. ledna 1877, byla první ženou, které byl v červnu 1901 udělen doktorát filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní UK) v Praze. Bylo jí 24 let.

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Před 50 lety zemřela spisovatelka Marie Majerová

Praha -  Po léta byla režimem prezentována jako neochvějně socialistická spisovatelka, což zejména po válce také byla. Marie Majerová, která zemřela před 50 lety, 16. ledna 1967, v nedožitých 85 letech, působila též jako novinářka bojující za práva žen, ale proslula i jako femme fatale avantgardních umělců. V mládí byla jejím krédem svoboda a volná láska, pak uvěřila v komunismus. Jako zotročující síly viděla kapitalistický systém i nerovnost pohlaví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies