VYBERTE SI REGION

Stěhování Rádia Svobodná Evropa uleví dopravě v centru Prahy

Nové Město - Po přestěhovánírádia ze středu metropole a odstranění vojenských zátaras od budovy bývalého Federálního shromážděníbudouulice u Národního muzea snáze průjezdné.

27.8.2008
SDÍLEJ:

Z CENTRA ZMIZÍ ZÁTARASY. Po odchodu Rádia Svobodná Evropa se začne s výraznými úpravami - magistrála půjde pod zem a stávající sídlo rádia se stane součástí Národního muzea.Foto: DENÍK/Jan Handrejch

Budoucí přestěhování Svobodné Evropy do nového sídla způsobí také změny v centru metropole. Radní pražského magistrátu předpokládají, že dopravní režim se vrátí ke starému stavu, ještě před hrozbou teroristických útoků.

Od budovy bývalého Federálního shromáždění, kde rádio v současnosti sídlí, zmizí především všechny betonové bloky a vojenské zátarasy.

Magistrála zmizí pod zemí

„Pokud by bezpečnostní opatření zmizela úplně, zprůjezdnila by se silnice mezi Svobodnou Evropou a Národním muzeem v obou směrech. Dosud byla vozovka jednosměrná. Řidičům by se tak ulevilo,“ řekl zástupce šéfa dopravní policie Jiří Dušek.

Hlavní změnou v okolí Národního muzea však bude propojení současného sídla rádia s hlavní budovou Národního muzea a zklidnění magistrály. Na tom se koncem dubna při závazném memorandu usnesly vláda, ministerstvo kultury, dopravy i pražský magistrát.

Magistrála se v úseku mezi I. P. Pavlova a Národním muzeem vnoří do tunelů, které budou odpruženy a odhlučněny. Ministerstvo dopravy předpokládá, že si stavba vyžádá náklady ve výši přibližně deset miliard korun.

Úprava magistrály bude trvat přibližně dva až tři roky a uskuteční se souběžně s rekonstrukcí budovy Národního muzea.

Ředitel Národního muzea Michal Lukeš Deníku už před časem řekl, že obě akce spolu velmi souvisí. „Oprava muzea musí probíhat společně s úpravou magistrály. Na místě tak bude jedno staveniště, které Pražany zatíží méně, než kdyby k přeložení magistrály došlo o několik let později. Také to vyjde levněji,“ uzavřel Lukeš.

Ředitel Národního muzea Michal Lukeš Deníku řekl:

Nové prostory využijeme pro výstavy a konference

Budova po Svobodné Evropě hned u Národního muzea začne po stěhování rádia na Hagibor sloužit Pražanům. V polovině listopadu roku 2006 o tom rozhodla převodem majetku z resortu ministerstva financí do resortu ministerstva kultury vláda. Jaké plány s ní Národní muzeum má? To Deníku řekl jeho ředitel Michal Lukeš.

Kdy chcete budovu bývalého sídla Federálního shromáždění začít využívat?

Podle smlouvy by mělo Rádio Svobodná Evropa prostor opustit do 31. března 2009, od prvního dubna už by mohl být v našem užívání. Pevně doufám, že to klapne. Už teď se na převzetí připravujeme.

Přesunou se do nového objektu části sbírek?

V budově bývalého Federálního shromáždění se nachází gastroprovozy, velký hlavní sál vhodný pro pořádání přednášek a odborných konferencí. Využijeme ho tedy především pro tyto účely. Takové prostory jsou potřeba a v hlavní budově úplně chyběly. Nebude tak potřeba je v objektu z roku 1891 náročně budovat.

Chceme sem rovněž přesunout kanceláře. Spousta lidí totiž sedí v hlavních budovách v kancelářích, které nebyly pro tento adminstrativu stavěny. Tím, že se uvolní, do nich bude moci uložit další exponáty.

Kdy se budou moci lidé do nové budovy podívat poprvé?

Pravděpodobně už na jaře. Hned po převzetí tam chceme pro návštěvníky připravit výstavu s názvem Be free. Bude zaměřená na touhu člověka po demokracii a volnosti. Každý zná tuto budovu se zajímavou historií jen zvenčí, zevnitř málokdo, a to je škoda. Plánujeme proto, že se tu budou konat také komentované prohlídky.

Bude stará budova s novou propojena?

Ano, obě budovy budou propojeny pod vinohradskou ulicí 45 metrů dlouhým tunelem. Ten bude sloužit nejen zaměstnancům, ale i návštěvníkům.

Starou budovu čeká za několik let rozsáhlá rekonstrukce. Nahradí ji během prací alespoň částečně nová budova?

Výstavy v ní samozřejmě budou, ale programy Národního muzea budou například i na památníku na Vítkově nebo v Náprstkově muzeu. Rekonstrukce je plánována mezi lety 2011 – 2015.

LUCIE BOHÁČOVÁ

Autor: Redakce

27.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Lékař použil data pacientů pro senátní kampaň. Hrozí mu postih

Radmila Kleslová.

Případ odměn pro Kleslovou trestným činem nezavání

Před 140 lety se narodila první žena, která promovala v Karolinu

Praha - Zooložka Marie Zdenka Baborová, která se narodila před 140 lety, 17. ledna 1877, byla první ženou, které byl v červnu 1901 udělen doktorát filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě (dnešní UK) v Praze. Bylo jí 24 let.

Jak být v práci 40 hodin týdně a nezbláznit se

Pracujete často deset hodin denně a přesto stále nestíháte? Pak si potřebujete lépe naplánovat pracovní den a využívat čas efektivněji. Za 40 hodin týdně byste měli pohodlně zvládnout náplň práce, pokud ji děláte správně. Jak na to, radí experti na efektivitu práce.

Před 50 lety zemřela spisovatelka Marie Majerová

Praha -  Po léta byla režimem prezentována jako neochvějně socialistická spisovatelka, což zejména po válce také byla. Marie Majerová, která zemřela před 50 lety, 16. ledna 1967, v nedožitých 85 letech, působila též jako novinářka bojující za práva žen, ale proslula i jako femme fatale avantgardních umělců. V mládí byla jejím krédem svoboda a volná láska, pak uvěřila v komunismus. Jako zotročující síly viděla kapitalistický systém i nerovnost pohlaví.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies