Fascinuje mě bezprostřední dětský přístup k životu, který dospělí ztratili

6. 6. 2012

Redakce

Praha /ROZHOVOR/ - Profesor Univerzity Karlovy Martin Potůček řekl Pražskému deníku: „Amatérsky fotím už od třinácti let".

Profesor Univerzity Karlovy Martin Potůček | Foto: Deník/Veronika Cézová

Dětský svět je nevinný, plný tvořivosti a nekonečné představivosti. A právě tento svět fotí pro radost Martin Potůček, profesor Karlovy univerzity.

Proč jste se na své výstavě Děti Země zaměřil právě na děti?

Já jsem světem a chováním dětí fascinován už od dětství. Připadá mi, že děti nemají problém s bezprostředním přístupem k životu, vše je pro ně záminkou ke hře, k tvorbě. Tuto bezprostřednost jsme my dospělí ztratili, a tak si ji často navozujeme uměle, nalézáme ji třeba v alkoholovém opojení. Děti, zvláště ty menší, s tím prostě problém nemají, a proto si zaslouží být zvěčněny.

Kde všude fotografie vznikaly?

Vlastně kdekoli, kam mne zavedla moje práce nebo kam jsme si s rodinou vyrazili na výlet či dovolenou. Více fotek vzniklo v zahraničí. Tam si svůj aparát beru s sebou vždycky. Doma mne doprovází jen při zvláštních příležitostech oslavách, svátcích či na toulkách přírodou.

A konkrétně v jakých zemích?

Fotografoval jsem v Německu, Řecku, Mexiku, Japonsku, Číně, Rusku, Rakousku, Portugalsku. A samozřejmě také v České republice v Českém Švýcarsku a v Praze.

Kolik fotek je na výstavě k vidění?

Dvacet osm.

Jak dlouho vám trvalo dát dohromady sbírku tolika fotografií?

Tak dlouho, jak fotografuji. A fotografuji už od svých třinácti let. Nicméně ty starší fotografie nejsou technicky tak dokonalé, takže v konečném výběru nakonec propadly sítem. Ostatně já mám takových tematických favoritů víc. Mám třeba nafoceny stovky zajímavých zdí často průčelí domů s otlučenou omítkou, s ornamentálními balkony či popínavými rostlinami v zajímavém osvětlení. Nebo kmeny stromů. Nebo státní vlajky, třepotající se v nejrůznějších historických či kulturních kontextech. Je štěstí galerií i jejich návštěvníků, že se tomuto svému koníčku nemohu víc věnovat. Tohle je teprve moje třetí výstava. První jsem měl s několika dalšími spolužáky fotografy-amatéry ještě na střední škole, a druhou jsem před pár lety obšťastňoval svoje kolegy na chodbě našeho pracoviště na Univerzitě Karlově.

Váže se k některé z fotografií pro vás zajímavý zážitek?

Fantazie dětí nezná hranic. Na výstavě najdete dvě fotky z dětských masopustních průvodů jednu z Prahy 8, kde také bydlím, a druhou z malé vesničky v podhůří rakouských Alp. Kroje jsou různé, prostředí také, ale nadšení dětí z proměny do jiné bytosti prostřednictvím převleku stejné: najednou žijí život někoho jiného.

Kde si mohou zájemci vaše fotografie prohlédnout?

Fotografie z mých cest jsou k vidění v Zenklově 27 na Palmovce každý všední den od deseti hodin do sedmi do večera až do konce června.