VYBERTE SI REGION

Fakulta v Dejvicích má světelnou fasádu. Lidé ji budou moci měnit

Praha - Světelné linky, které se proměňují v čase, zdobí fasádu budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Dejvicích. Interaktivní fasáda může komunikovat s okolím, například pomocí mobilních aplikací. Vzorce a barvy světla se mění podle toho, jaká data týkající se třeba znečištění vzduchu nebo hladiny hluku vně i uvnitř budovy systém právě zpracovává.

4.3.2016
SDÍLEJ:

Světelná fasáda budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT v pražských Dejvicích.Foto: linky.fel.cvut.cz

Projekt Linky, na kterém spolupracovali umělci s odborníky z ČVUT, chce mimo jiné představovat výzkumnou a tvůrčí činnost školy veřejnosti. V budoucnosti by měl sloužit jako interaktivní nástroj pro vizualizace libovolných procesů. Paralelně s rozsvícením fasády byly uvedeny do provozu webové stránky, které v budoucnu návštěvníkům nabídnou i tvůrčí zapojení do projektu.

Projekt společně iniciovaly Fakulta elektrotechnická a Fakulta architektury ČVUT a jde o jeden z mezioborových projektů Institutu intermédií. Instalaci navrhli přední sklářský výtvarník a sochař Marian Karel, Josef Šafařík z Ústavu průmyslového designu Fakulty architektury ČVUT v Praze, spoluzakladatel Institutu světelného designu Jakub Hybler a ředitel Institutu intermédií Roman Berka.

Důležitým momentem pro vznik světelné fasády byl i fakt, že výrazné budovy vysokých technických škol tvoří na Vítězném náměstí dominanty v zamýšleném, ale nikdy nedokončeném urbanistickém konceptu Antonína Engela. To zůstává, stejně jako náměstí Staroměstské, připomínkou nedokončených či přerušených zásadních městotvorných konceptů, jejichž neexistence Prahu podle odborníků svým způsobem vizuálně i funkčně poškozuje.

Stále oblíbenější videomapping

Světelná fasáda může připomínat stále oblíbenější videomapping, podle tvůrců je však něčím jiným - právě proto, že za jejím vznikem stojí vědci. Má mnoho technologických možností, může do srozumitelných světelných efektů převádět data a údaje, týkající se zvolených oblastí - teploty a vlhkosti ovzduší, hladiny hluku v okolí či znečištění životního prostředí vně i uvnitř budov. Umí vizualizovat informace o stavu datových toků na obou fakultách.

Okolojdoucí mohou do vizuálního tvaru a vyznění navíc sami vstupovat pomocí chytrých telefonů, mohou obraz propojovat se zvukovou instalací. Projekt má i charakter takzvaného chytrého produktu – hlídá si intenzitu vydávaného světelného záření, v nočních hodinách nepřispívá k vytváření světelného smogu.

Čtěte také: Metropoli rozzářil festival světla Signal

Autor: ČTK

4.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies