VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Expedice Mars 2011 hledá nové Remky

Bubeneč – Již osmý ročník Expedice Mars odstartoval včera u příležitosti 50. výročí prvního letu člověka do vesmíru v Ruském kulturním středisku v Praze Bubenči.

19.4.2011
SDÍLEJ:

Vladimír Remek na výstavě k 50. výročí letu prvního člověka do vesmíru v Ruském kulturním středisku v Praze.Foto: Deník/Jan Horák

Expedice Mars je určena dětem od 11 do 17 let, které se zajímají o výzkum kosmu a o technické vědy vůbec.

„Účastníci prvních ročníků naší expedice dnes již studují na vysokých školách, dokonce i v USA,“ řekl k zahájení soutěže jeden z jejích organizátorů, Slávek Hrzal z Dětské tiskové agentury Domino. Dodal, že děti musejí projít několika koly soutěže, z nichž první je věnováno otázkám z kosmonautiky, astronomie a zdravovědy. Ten, kdo projde i druhým kolem, v němž každý z účastníků musí zpracovat vlastní výzkumný projekt, se dostane do semifinále a deset jeho nejlepších aktérů pojede v říjnu do Evropského vesmírného centra v Belgii, kde projdou podobným výcvikem, jaký absolvují při své přípravě i skuteční kosmonauti. Vyvrcholením výcviku je simulovaný let do vesmíru v maketě raketoplánu.

„Dnes to jsou žáci základních škol, ale pro mnohé je účast v soutěži odrazovým můstkem do dalších mezinárodních akcí, letních škol či studentských konferencí. A také nejlepší doporučení pro přijetí na technické vysoké školy,“ řekl Slávek Hrzal. Zájemci o účast v soutěži se mohou již ode dneška registrovat na internetové adrese www.expedicemars.eu.

K výročí prvního kosmonauta

Zahájení Expedice Mars 2011, které bylo spojeno s výstavou fotografií ze sovětského a ruského kosmického programu, se zúčastnil i první československý kosmonaut Vladimír Remek a jeho tehdejší náhradník Oldřich Pelčák. Výstava, která se koná k 50. výročí Gagarinova letu, ukazuje některé málo známé fotografie prvního kosmonauta, první kosmonautky Valentiny Těreškovové, dalších sovětských a ruských kosmonautů a především raket, kosmických lodí, družic a vesmírných stanic. Nechybějí ani u nás málo publikované fotografie sovětského raketoplánu Buran, který v roce 1988 absolvoval jediný bezpilotovaný let.

„Pro let do kosmu se v současné době nepřipravuje žádný uchazeč z České republiky a ani žádný vesmírný turista, jací cestovali do kosmu před několika lety v ruských kosmických lodích,“ řekl na setkání ředitel české kosmické kanceláře docent Jan Kolář. Podle něj však jsou i u nás zájemci o pseudokosmický let, který chystá již několik soukromých kosmických společností. „Při tomto skoku do kosmu se účastníci dostanou až do volného kosmického prostoru ve výši asi 100 kilometrů nad Zemí. Potom se ovšem na Zemi zase vrátí, aniž by absolvovali skutečný oblet naší planety,“ dodal Kolář. Cena těchto letů může podle něj dosahovat zhruba 200 000 dolarů.

Kolář také připomněl, že od července 2008 je Česká republika členem Evropské kosmické agentury (ESA) a podílí se na řadě jejích výzkumných programů. „Výběru nových kandidátů na kosmonauty jsme se ale nezúčastnili, protože ten proběhl ještě před naším členstvím v agentuře,“ vysvětlil Kolář. Podle něj nebyly požadavky na budoucí kosmonauty z ESA nijak složité: věk mezi 27 a 37 lety, absolvent vysoké školy technického směru, výborné zdraví a trestní bezúhonnost. Za samozřejmost se pokládá výborná znalost angličtiny, znalost ruštiny je vítána. „Tehdy se přihlásilo na 8000 zájemců, z nichž bylo vybráno šest a ti se nyní připravují na práci kosmonautů,“ dodal ředitel ČKK.

Vladimír Remek, první československý kosmonaut, řekl Deníku: Jde o zájem dětí o vědu

Když jste si našel čas na takovouto akci – dětskou Expedici Mars - jaký význam jí přikládáte?
Přikládám jí velký význam. Když se na mě obrátili lidé, kteří to připravovali ještě v dobách Československa – samozřejmě na jiné úrovni – s přáním, abych to podpořil, neváhal jsem ani na chvíli. Ta medaile, kterou tu ukázal Slávek Hrzal, nebyla od Leonova jen na památku, ale bylo to ocenění od Asociace účastníků kosmických letů – jinými slovy mezinárodní organizace kosmonautů a astronautů – jeho vkladu do této akce. Protože jsem to trochu znal už z minulých let, tak jsem byl rád, že jsem to mohl podpořit. Děti ta soutěž přitahuje ke smysluplné činnosti v dnešní době, kdy se jim nabízí spousta jiných, někdy ne zrovna nejlepších lákadel. Je to jedna z cest, jak podchytit jejich zájem o vědu a techniku.

Má u nás tato akce nějakou oficiální podporu?
Když počítám sebe jako poslance Evropského parlamentu, pak ano, jinak moc ne. Nicméně letos se na tom podílí již druhým rokem i slovenská kolegyně z Evropského parlamentu a také děti ze Slovenska. Když to takto rozšíříme na evropskou úroveň, tak snad bychom pak mohli na podporu takového projektu získat i evropské peníze. Doufám, že teď už je to dobře nastartované a že to poběží dál, i když já už evropským poslancem nebudu. Před krizí tu soutěž myslím podporovalo ministerstvo školství, ale zda někdo dává něco na tento projekt dnes, s tím si nejsem jistý. Máme dobrou spolupráci s planetáriem, s hvězdárnou, ale až pojedou ty děti do Belgie, tak to někdo musí zaplatit a na to peníze od státu nejsou.

Loni bylo rozhodnuto, že sídlo evropského navigačního systému Galileo bude v Praze. Co nám toto rozhodnutí přinese?
Osobně jsem nesmírně rád, že to Česká republika získala. Je to zásluha spousty lidí na nejrůznějších místech, ale já jsem si také přihřál polívčičku, protože se kolem toho projektu točím celou dobu, co jsem v Europarlamentu. Hrála v tom jistě roli souhra okolností, ale v první řadě naše vlastní úsilí a přání, na němž jsme systematicky pracovali – od vládních institucí až po ty parlamentní. Mimochodem, právě zájem o Galileo nás postrčil směrem k členství v Evropské kosmické agentuře, což považuji za ještě důležitější. ESA je skvělým příkladem, jak lze udržet světovou úroveň v kosmické technice za relativně malé peníze, umožnila svým státům být na srovnatelné úrovni jako USA či Rusko, ale za mnohem menší finance.

Autor: Jan Horák

19.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Alexandr Kliment.

Zemřel spisovatel a publicista Alexandr Kliment, signatář Charty

Automaty. Ilustrační foto.

Pražská vyhláška regulující hazard by mohla být opravena

AKTUALIZOVÁNO

Pražská ODS chce odvolat radní Plamínkovou a náměstkyni Kolínskou

Praha - Pražská opoziční ODS na čtvrtečním mimořádném jednání pražských zastupitelů navrhne odvolat radní Janu Plamínkovou (Trojkoalice/STAN) a primátorčinu náměstkyni Petru Kolínskou (Trojkoalice/SZ). ČTK to sdělila předsedkyně klubu ODS Alexandra Udženija. Zda na hlasování o odvolávání dojde, není jasné. Zastupitelé musejí nejdříve schválit program. Pokud jej neodsouhlasí, jednání bude ukončeno. V Praze vládne ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, STAN a KDU-ČSL).

Spejbl, Hurvínek a Mánička nemají "maminku". Zemřela loutkoherečka Štáchová

Ve věku 72 let zemřela v noci na dnešek loutkoherečka, scenáristka, režisérka, dabérka, interpretka Máničky a Bábinky a od roku 1996 ředitelka Divadla Spejbla a Hurvínka Helena Štáchová. Zemřela doma, uprostřed své rodiny. Oznámila to její dcera Denisa Kirschnerová.

Na sněmu Akademie věd se řešila i kandidatura Drahoše na Hrad

Praha - Možná kandidatura končícího předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše na prezidenta byla jedním z důležitých témat posledního sněmu akademie před Drahošovým koncem ve funkci. Sněm dnes v Praze jeho nástupkyni Evě Zažímalové vybral novou akademickou i vědeckou radu a zhodnotil výsledky vědecké práce a hospodaření. Politici ocenili Drahošovo osmileté působení v čele akademie, předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) uvedl, že by ho Česko mělo využít v nějaké funkci. Drahoš poté řekl, že o kandidatuře na hlavu státu seriózně uvažuje, definitivně se ale ještě nerozhodl.

AKTUALIZOVÁNO

Dopravní podnik chce po správci reklam na svém majetku sto milionů

Praha – Podivné, neprůhledné, nevýhodné a nepochopitelné. Tak kritici dlouhodobě označují smlouvy pražského dopravního podniku se společností Rencar týkající se provozování reklamních ploch na majetku dopravního podniku. Hodně podobná slova nyní používá i vedení dopravního podniku – a také primátorka Adriana Krmášová (ANO). A nezůstane jen u slov. Následovat bude výzva, aby společnost uhradila více než 104 miliony korun kvůli údajnému bezdůvodnému obohacení užíváním majetku dopravního podniku v roce 2013.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies