VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Emauzy: husité je nezničili, spojenci ano

Nové Město /ZAŠLÁ SLÁVA PRAŽSKÝCH MÍST/ - Klášter v Praze 2 utrpěl škody na konci druhé světové války. Zničené kostelní věže nahradila betonová křídla.

17.10.2011 1
SDÍLEJ:

Klášter benediktinů na Slovanech (Emauzy) v Praze.Foto: archiv VLP

Emauzský klášter v Praze 2 na Novém Městě je dnes nepřehlédnutelný především díky betonovým věžím kostela. Historie místa sahá daleko do minulosti.

Na tomto území, dnes vymezeném ulicemi Na Slovanech, Pod Slovany, Trojická a Vyšehradská, byla podle pověsti popravena některá česká knížata, mezi nimi i Přemysl či Neklan. Kdysi se tomuto místo říkalo Na Skalce, později Na Moráni, podle bohyně smrti Morany.

V roce 1347 zde Karel IV. založil ke cti Panny Marie, sv. Jeronýma, Cyrila a Metoděje, Vojtěcha a Prokopa klášter. Do té doby zde stál jen prostý kostelík.

Vysvěcení se klášter dočkal šest let před Karlovou smrtí, tedy v roce 1372. Klášter, který se stal střediskem pěstování liturgie ve staroslověnštině a studia biblických jazyků, byl vysvěcen pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi.

V první polovině 15. století, kdy spousta kostelů a klášterů lehla popelem či byla pobořena, Emauzy období husitských válek přečkaly a unikly vyplenění. Klášter se dokonce podílel na některých událostech husitského hnutí a udržel si svou pozici centra vzdělanosti.

Jako v jediném českém klášteře se zde až do roku 1589 přijímalo podobojí.

V období rekatolizace po bitvě na Bílé hoře se komunita kláštera připojila k české benediktinské kongregaci. Klášter fungoval pod patronací břevnovsko-broumovského opatství.

Od 17. století se zde postupně etablovali španělští benediktini, které do Emauz uvedl císař Ferdinand III. I několik staletí po svém vzniku si Emauzy udržely punc centra vzdělanosti. Po osvícenských reformách Josefa II. v druhé polovině 18. století se totiž zaměřilo opatství především na pedagogickou činnost.

Zhruba o sto let později Emauzy osídlili benediktini původem z Německa. Ti zahájili obnovu kostela i celého kláštera. V roce 1941 klášter zkonfiskovali nacisté.

Ruiny z roku 1945

Na konci války se toto místo nevyhnulo náletu amerických letounů, během kterého o Popeleční středě 14. února 1945 zahynulo v Praze zhruba sedm stovek lidí.

Desítky historických objektů se ocitly v ruinách či byly vážně poškozeny. Kromě nedalekého Faustova domu postihl tento osud i Emauzský klášter.

Smutným paradoxem tohoto náletu je, že bomby nezničily žádnou z továren, které by mohli využít okupanti, a že oběťmi se stali téměř výhradně civilisté.

Bomby tehdy poškodily jak budovu kostela, tak klenby kláštera.

I když tamější cenné varhany nálet jako zázrakem přežily téměř bez poškození, nakonec byly po rozebrání a nevhodném uskladnění rozkradeny.

Co místo věží?

Několik let po válce se tak Pražanům naskýtal pohled na vyhořelý kostel bez věží. V Praze však v té době byly desítky poničených staveb, rekonstrukce poničeného centra pobíhala postupně.

Emauzy se jí dočkaly v první polovině padesátých let, tedy v době, kdy byl již klášter zestátněn a připadl Československé akademii věd. „Jako holčička jsem bydlela s rodiči v nedalekém Podskalí a dodnes si vzpomínám, jak mne pohled na poničené Emauzy strašil. Díky své poloze totiž byly nepřehlédnutelné,“ vzpomíná Jana Linhartová z Nového Města.

V letech 1953 až 1954 se uskutečnila rekonstrukce kleneb podle návrhů profesora Bedřicha Hacara. Za dnešní originální podobu kostela vděčíme funkcionalistickému architektovi Františkovi Maria Černému, který zničené kostelní věže nahradil betonovými křídly s pozlacenými hroty.

Kostel s věžemi si nejlépe prohlédnete z náměstí Pod Emauzy, tedy z místa mezi budovami ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí, kde se čas od času konají protestní setkání odborářů.

Po roce 1989 se do kláštera vrátili opět benediktini, kteří provedli několik nutných rekonstrukci kláštera. Dnes se zde konají bohoslužby každý den v 10 hodin.

Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích

- Adresa: Vyšehradská 49/320, Praha 2 Nové Město
- Dopravní spojení: metrem stanice Karlovo náměstí; tramvají linky 3,4, 10, 14, 16, 18, 24: stanice Moráň neb Karlovo náměstí.
- Hlavní vstup do areálu je z Vyšehradské ulice, zhruba 50 metrů dolů směrem z Karlova náměstí

Více čtěte ZDE

JAN PUCI

17.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Předvolební debata Deníku

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Patronem soutěže se stal Jakub Štáfek Lavi z kultovního seriálu Vyšehrad (na snímku). „Chance je zábavná, odvážná a drzá, stejně jako on,“ řekla mluvčí firmy Markéta Světlíková.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Nový šéfdirigent České filharmonie Byčkov má smlouvu na pět let

Ředitel České filharmonie (ČF) David Mareček dnes v pražském Rudolfinu za přítomnosti ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) podepsal pětiletou smlouvu s novým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem. Čtyřiašedesátiletý Američan ruského původu filharmonii povede po zesnulém Jiřím Bělohlávkovi. Semjon Byčkov byl jmenován šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie od sezony 2018/2019. Orchestru se současně ujmou dva hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Tomáš Netopil.

Soud zaslal lobbistovi Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu

Městský soud v Praze zaslal v pátek lobbistovi Marku Dalíkovi výzvu k nástupu pětiletého trestu. ČTK to řekla mluvčí soudu Markéta Puci. Kdy musí Dalík nastoupit do vězení, sdělí mluvčí až poté, co si lobbista zásilku vyzvedne.

Středoškoláci půjdou volit. Chtějí o zemi rozhodovat

Maturitní třída pražského víceletého gymnázia. Skupina dívek, které letos poprvé půjdou volit, se baví, komu dá hlas. Katka váhá mezi TOP 09 a ODS, Karolína, Vendula a Veronika to hodí Pirátům, Anna topce.

Bývalá ministerská náměstkyně žaluje stát kvůli svému odvolání

Bývalá náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Taie Kolaříková podala žalobu na stát kvůli svému odvolání z funkce. Tvrdí, že ji ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) odvolal v rozporu se služebním zákonem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení