Dýcháte víc prachu, než lidé v Berlíně či v Kodani, Pražané

Jeho varování je alarmující zvláště s ohledem na výsledky posledního měření, které v Praze, na pozvání CŽPZ, provedl expert Dánské ekologické rady Kaare Press-Kristensen.

Mimo jiné zjistil, že znečistění polétavým prachem je na území naší metropole o poznání vyšší, než ve srovnatelných lokalitách, například v německém Berlíně či v dánské Kodani.

„Jsem překvapen, že moderní město jako Praha stále nemá nízkoemisní zóny, které mají mnohé významné evropské metropole v Dánsku, Německu nebo Švédsku a které omezují vjezd vozidlům s nejvyššími emisemi. Situaci by bylo možné významně zlepšit také zaváděním dieselových filtrů," sdělil Kaare Press-Kristensen.

Špatný výsledek pro Prahu tkví podle něj také v tom, že Pražané k dopravě málo využívají jízdní kola. „Viděl jsem tu opravdu málo cyklistů, což mě překvapilo nejvíc," dodal Press-Kristensen.

Čeho se vlastně týkalo poslední měření Centra pro životní prostředí a zdraví (CŽPZ), na které dohlížel i expert Dánské ekologické rady? Čím jsou Pražané ohroženi více, než například obyvatelé Kodaně, Berlína či Milána?

„Měřili jsme velice jemné prachové částice, které jsou zhruba 500 až 1000krát menší, než je průměr lidského vlasu. Vznikají typicky ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory," vysvětlil Miroslav Šuta, lékař z CŽPZ.

Metropole plná škodlivin

Takové mikročástice jsou podle Šuty schopny pronikat hluboko do dýchacího systému.

„Vznikají ve městech zejména v motorech automobilů a představují velmi nebezpečnou složku znečištění ovzduší, neboť jsou schopny prostupovat v plicních sklípcích do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním, například k srdečnímu infarktu či mozkové mrtvicí, které mohou končit smrtí," zopakoval Šuta.

Upozornil dále na to, že Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila vloni zpřísnit evropskou politiku ochrany ovzduší, včetně zpřísnění limitů. „Praha však neplní ani stávající limity, ani stávající doporučeného hodnoty WHO. Nově doporučila WHO také zavést měření počtu ultrajemných prachových částic a stanovení limitů pro ně," dodal Šuta.

Stovky tisíc lidí v ohrožení?

Před tím, že stovky tisíc Pražanů vdechují mnohem více vzduchu, zamořeného prachem, než povolují závazné normy, varovalo CŽPZ už před rokem. Z jeho loňského výzkumu, podloženého veřejně dostupnými výstupy z monitorovacích stanic Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyplývalo, že už na podzim byl v Praze 2, 6, 8 a 10 překročen zákonem povolený počet dní, po které smí množství prachu v ovzduší přesáhnout limit.

Pracovníci ČHMÚ Pražskému deníku potvrdili, že zákonem je povoleno překročit limit pro znečištění ovzduší prachem maximálně pětatřicet dnů v roce.

Jenže CŽPZ uvedlo, že například monitorovací stanice kvality ovzduší v Praze 6 Veleslavíně stačila denní limit překročit šestatřicetkrát už 7. června loňského roku. „Stanice v Praze 8 Karlíně zaznamenala tuto hranici 15. listopadu, stanice v Praze 10 na Průmyslové ulici 19. listopadu a konečně stanice v Praze 2 v Legerově ulici vykázala překročení ročního limitu 20. listopadu 2012," shrnulo CŽPZ.

Za polétavý prach mohou hlavně auta

Kvůli individuální automobilové dopravě prý více než třetina Pražanů za rok vdechne asi dvakrát více prachu, než povolují zákony. Dokladují to výstupy z měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), opět v Praze 2, 6, 8 a 10.

Nejen letos, vloni, ale i předloni vdechovali Pražané nejméně na šesti místech nadměrné koncentrace rakovinotvorného prachu dvojnásobný počet dnů, než je zákonem povoleno. Například Smíchovští se v roce 2012 „dusili" prachem celých osmašedesát dní, Karlínští pětapadesát dní, Vršovičtí třiapadesát dní.

Fakt, že za polétavý prach v Praze mohou hlavně auta, potvrzuje i studie vědce Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Ta mimo jiné zdůrazňuje hrozbu vážných zdravotních následků pro lidi, dlouhodobě vystavené vdechování tohoto typu škodlivin.