VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dostavba Staroměstské radnice je v nedohlednu

Staré Město - Architekti a historici varují před zbrklým rozhodnutím a jako odstrašující příklad uvádějí přestavbu kasáren na náměstí Republiky.

23.9.2009 1
SDÍLEJ:

OSMÝ POKUS. Místo po vyhořelé části Staroměstské radnice stále láká k dostavění. Podaří se to nyní?Foto: Milan Jaroš

Má ze Staroměstského náměstí zmizet pomník Jana Husa a naopak se tam vrátit mariánský sloup nebo kašna? Má se dostavět východní křídlo Staroměstské radnice zničené na sklonku druhé světové války? Nebo tam má zůstat park a možné archeologické unikáty necháme zatím pod zemí?

Odlišné názory

O tom a o dalším postupu v revitalizaci Staroměstského náměstí včera diskutovali historici, architekti, památkáři ale i laická veřejnost na mezinárodní konferenci Revitalizace Staroměstské radnice a okolí: Možnosti a limity.

Zde byly představeny dílčí výsledky analýzy, kterou si magistrát zadal v roce 2007. Pracovní skupina čítala dvanáct členů, kteří mají na věc mnohdy odlišný názor. „Na čem jsme se ale shodli, je to, že se nemůže jednat jen o případné dostavbě Staroměstské radnice, ale věc se musí pojmout jako revitalizace širšího prostoru Staroměstského náměstí,“ říká předseda pracovní komise a historik architektury Jiří Kotalík a dodává: „Nejdůležitější je, aby nebyla soutěž od počátku svým špatným zadáním odsouzena k neúspěchu.“

Je dostavba nutná?

Naráží tak na to, o čem se mnozí odborníci přou. Je vůbec dostavba Staroměstské radnice nutná? „V blízkém i vzdálenějším okolí je množství galerií, restaurací, kongresových sálů, které často těžce bojují o klienty. Proto zde další podobná budova není potřeba,“ domnívá se Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.

Že zde nebude ani další administrativní budova, potvrzuje i primátor Pavel Bém (ODS). „Praha nepotřebuje nové prostory na Staroměstském náměstí,“ tvrdí.

Nechat to potomkům

Proto se naskýtá otázka, zda je současný stav nutné měnit, navíc když se většina Pražanů nedívá na tento nápad s pochopením. „V nedávné minulosti se zastavělo proluk dost, můžeme tedy přece něco nechat budoucím generacím, ať mají co řešit,“ myslí si Šefců.

„I to je legitimní myšlenka. Jak řekl architekt Jan Sokol, velkým architektonickým počinem je někdy na určitém místě nepostavit nic,“ přitakává Kotalík.

Zakrýt zadní fasády

S tím ale nesouhlasí další účastníci konference. „Skvrnou Staroměstského náměstí jsou odkryté zadní fasády, které by měla zakrýt nějaká menší budova,“ domnívá se architekt Kamil Dvořák. „Stromy v parčíku dnes sice milosrdně tyto fasády zakrývají, ale NPÚ nepovažuje současný stav za definitivní. Navíc park v historickém centru města je opravdu nezvyklým luxusem,“ doplňuje Věra Kučová z Národního památkového ústavu.

Všichni odborníci se tedy shodují v tom, že se musí vyřešit revitalizace náměstí jako celku.

Knížákovy tamvaje

Se zajímavým nápadem přišel ředitel Národní galerie Milan Knížák. „Problém Staroměstského náměstí je problémem celé Prahy. Vytěsnili jsme obyvatele z centra, ze kterého se stává skanzen. To ale vadí i inteligentnějším turistům. Náměstí by se mělo oživit, například znovuzavedením tramvajové linky. Jsem také pro odstranění pomníku Jana Husa, který pro toto místo není vhodný. Mohl by ale oživit například zdevastované Karlovo náměstí,“ domnívá se.

Architekti a historici nakonec varují před zbrklým rozhodnutím a jako odstrašující příklad uvádějí nešťastnou přestavbu kasáren na náměstí Republiky v obchodní centrum.

V brzké budoucnosti se tak změn náměstí nedočká.

Historie soutěží

V průběhu posledních více než sta let bylo na přestavbu či dostavbu východního křídla Staroměstské radnice vypsáno již osm soutěží, ani jedna ale neměla svého vítěze, jehož návrh by se realizoval.

První soutěž byla vyhlášena v roce 1899, městu se totiž nelíbilo východní křídlo radnice ze 40. let 19. století. Soutěž se poté opakovala ještě třikrát – v roce 1903, 1909 a 1938. Na sklonku druhé světové války křídlo vyhořelo, a tak se začalo mluvit o jeho dostavbě. Pátá soutěž byla vypsána hned v roce 1946, další tři v letech 1963, 1969 a 1988.

Všech soutěží se doposud zúčastnilo 1500 architektů, kteří přednesli 500 návrhů. Ani jeden ale nebyl nikdy porotou vybrán.

Vrátí se mariánský sloup?

Je to již 91 let od doby, kdy Franta Sauer, žižkovský bohém a kamarád spisovatele Jaroslava Haška, spolu s dalšími Žižkovany strhl mariánský sloup, který stál na Staroměstském náměstí od roku 1650.

Od té doby se neustále diskutuje o jeho možném navrácení na původní místo. Po pádu komunismu dokonce vznikla Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Především díky ní a dalším nadšencům je postupně vyráběna kopie původního sloupu. Pohnutou historii památky připomíná výstava Příběh mariánského sloupu v muzeu Karlova mostu, který zahrnuje období od roku 1648 do současnosti.

Živá legenda

„Chtěli bychom pozvat všechny, kteří se tohoto příběhu mají možnost dotknout, neboť on sám je legendou živou, pokračující, plnou naděje, legendou nejen pražskou,“ říká akademický sochař Petr Váňa, jenž vede Mariánskou kamenosochařskou huť, která je spolu s muzeem Karlova mostu pořadatelem výstavy.

Národní muzeum zapůjčilo z pražského Lapidária ústřední exponát, dochovanou originální kamennou tvář sochy Panny Marie z původního sloupu. V loňském roce věnovalo italské město Vitorchiano Praze tři velké bloky pískovce na střední část sloupu. Výstava tedy zahrnuje také část příběhu, který se odehrál v Itálii.

Záštitu nad výstavou převzal starosta Prahy 1 Petr Hejma (ODS), který se ale ke znovuvztyčení sloupu na Staroměstském náměstí staví rezervovaně.
„Jednalo by se o razantní symbolický zásah do podoby náměstí. Myslím si, že by kvůli tomu mělo být vypsáno celopražské referendum. Ale obávám se, že by se pak ozvaly hlasy za obnovení dalších pomníků, například maršála Radeckého na Malostranském náměstí,“ říká.

Výstava v muzeu Karlova mostu na Křižovnickém náměstí potrvá až do 3. listopadu každý den od 10 do 18 hodin.

Autor: Jan Piroch

23.9.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nový přístřešek v tramvajové zastávce Nad Havlem
2

Nad Havlem chtěli lidé budku u zastávky, jejich úsilí mělo úspěch

Miloš Zeman a Karel Srp starší. Ilustrační foto.
5

Dle očekávání: Karel Srp v radě ÚSTR nezasedne. Kvůli členství v KSČ

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Co je pro někoho stará veteš, jinému poslouží. Zaklínadlo zní: Re-Use

Praha – Pomoci vdechnout nový život starým věcem mají takzvaná Re-Use centra, která umožní nacházet uplatnění pro starší, avšak stále funkční či využitelné předměty. Ty by jinak kvůli své nemodernosti skončily v odpadu. Po vzoru Vídně nebo třeba Budapešti začíná magistrát hledat vhodné prostory pro spuštění pilotního projektu – dobře dostupnou krytou halu. Či více hal: buď pro otevření hlavního Re-Use centra, nebo několika center menších.

Na ozdravné pobyty pro děti ze smogových oblastí půjde 40 milionů

Praha - Na ozdravné pobyty dětí, žijících ve smogových oblastech, půjde 40 milionů korun z Národního programu Životní prostředí. Žádat o ně mohou školy, školky a nově i dětské skupiny, a to od 4. září. Oproti dřívějším dotacím je nyní podmínkou, aby byl pobyt spojený s ekologickou výchovou. V dnešní tiskové zprávě to sdělilo ministerstvo životního prostředí.

Ztraceným lidem v lesích pomohou záchranné tabulky

Praha - Body záchrany. Tak se jmenují destičky se speciálním kódem, s jehož pomocí hasiči či záchranáři lehce lokalizují člověka v nouzi. V pražských lesích jich nově přibylo 29.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení