Dluh Kongresového centra dvě miliardy může zmizet
Praha - Magistrát chce vyřešit potíže Kongresového centra prodejem majetku a hlavní budovu pronajme na 24 let.
Lukáš Marek
Diskutovat (0) 27.8.2010 12:15
Dlužilo přes čtyři miliardy korun, dnes je to stále ještě přes 2,1 miliardy korun. Kongresové centrum Praha se dlouhodobě potýká s existenčními finančními problémy. Město má nyní na stole řešení, které může dluhy definitivně smazat. Není ideální, ale podle vedení magistrátu a společnosti Kongresové centrum Praha (KCP) už dnes v podstatě není lepší možnost.
Znamená to prodej přilehlých budov a pozemků, kdy by si město ponechalo pouze hlavní objekt pro pořádání kongresů. I ten však hodlá pronajmout, a to na 24 let.
Dluh Kongresového centra, které navazuje na původní Palác kultury, se táhne od jeho přestavby z let 1998 až 2000. Důvodem rekonstrukce bylo zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Praha následně očekávala finanční pomoc státu a České národní banky, té se ale nedočkala.
Vše dočasně vyřešila emise obligací ve výši 55 milionů eur, které město už deset let splácí, pak přišel ještě další úvěr ve výši 900 milionů korun. „Další splátku musíme uhradit do dubna příštího roku. Do té doby je nutné tíživou situaci KCP vyřešit,“ konstatoval náměstek primátora Milan Richter (ODS).
Magistrát si nechal vypracovat nezávislé plány řešení. Z nich vyplynulo, že bude nutné odprodat část majetku. Město proto už na jaře vypsalo výběrové řízení. Do něho se přihlásily čtyři zájemci a odborná komise nakonec vybrala jako nejvýhodnější nabídku společenství Penta Group Investments a Zátiší Catering Group.
Jak oddlužit
„Do roku 2014 musejí být všechny pohledávky uhrazeny,“ zdůraznil Richter. Za prodej hotelového komplexu, Business centra Vyšehrad a zhruba 11 tisíc metrů čtverečních volných pozemků by město získalo 1,2 miliardy korun.
Další finance by město získalo z pronájmu hlavní budovy, ročně by to dělalo 50 milionů korun. Pak je zde garance úvěru ve výši 570 milionů korun, kterou by společenství Penta a Zátiší zajistilo a částka by byla postupně odečítána právě ze zmíněného nájmu.
„Dalším závazkem při podepsání smlouvy by bylo, že společenství do roku 2014 investuje do hlavní budovy Kongresového centra 300 až 350 milionů korun, jednalo by se o modernizace technologií a rozšíření objektu, přičemž by samozřejmě budova musela být i nadále v provozu,“ podotkl člen představenstva KCP a předseda kontrolního výboru zastupitelstva František Hoffman (KSČM).
Zbylých asi 370 milionů korun by muselo město do roku 2014 najít ve vlastním rozpočtu.
„Tak by v našem majetku zůstala hlavní budova a v Praze by se i nadále konaly kongresy. Společenství, které zvítězilo ve výběrovém řízení, by budovu využívalo pro tyto účely,“ dodal Richter.
Ředitel Kongresového centra Michal Kárník pak podotkl, že zmíněná investice, která by znamenala rozšíření ploch hlavní budovy, by mohla být velkým přínosem. „Stávající kapacita je omezená a požadavkům některých zájemců nevyhovuje, to by se v budoucnu změnilo,“ upozornil
Rozhodne ministerstvo
Nyní se bude návrhem na prodej majetku a pronájem KCP zabývat rada hlavního města a zastupitelé dostanou materiál k informaci. „Rozhodující slovo ale bude mít nakonec ministerstvo financí, které má v zástavě prakticky veškerý nemovitý majetek KCP z titulu poskytnuté garance za splacení emise obligací. Pokud to ministerstvo nepodpoří, budeme nuceni vyhlásit úpadek společnosti,“ předpokládá Richter, který je zároveň předsedou představenstva KCP.
Ne všichni ale kroky města respektive představenstva podporují. „Takový návrh problém budovy neřeší. Je potřeba nejdříve zpracovat profesionální business plán a zajistit, aby centrum vedli zkušení manažeři. Otázkou navíc zůstává, zda stát respektive ministerstvo financí garantuje případné dluhopisy z prodeje majetku centra. To je v současné době velice nepravděpodobné,“ sdělila Jana Ryšlinková (EDS), pražská opoziční zastupitelka.
Podle ní je problém Kongresového centra je zejména odrazem toho, že ve statutárních orgánech společnosti jsou zastoupeni především politici a nikoliv zkušení manažeři.
V dozorčí radě či představenstvu se za posledních 10 let vystřídala řada známých politiků. Například i Jiří Paroubek (ČSSD) (předseda dozorčí rady v letech 2000–2005), Jan Bürgermeister (předseda představenstva v letech 2004–2008) či František Laudát (TOP 09) (člen představenstva v letech 2000–2004).
-6°C
-4°C
-2°C
