VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dětské tábory v záplavových územích u řek by mohly získat výjimku

Praha - Do vodního zákona by se mohla dostat výjimka ze zákazu budování kempů a táborů v aktivních zónách záplavových území podél řek. Získat by ji mohly dětské stanové tábory, navrhl to sněmovní zemědělský výbor. Do novely vodního zákona, kterou se v tomto týdnu zabýval, chce vložit ustanovení, aby se zákaz nevztahoval pro zřizování táborů sestávajících pouze ze stanů, které se v daném místě zřizovaly ještě před stanovením zóny záplavového území a které lze v případě povodňového nebezpečí neprodleně odstranit.

3.6.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/David Chládek

Vodní zákon v platném znění zakazuje zřizovat v aktivních zónách záplav tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. Na problém s uplatňováním zákazu poukázalo Sdružení místních samospráv. Podle sdružení nechtějí orgány ochrany životního prostředí a úřady některých obcí kvůli zákazu v takových místech dětské tábory povolovat. Problém se dotýká údajně asi 40 táborů a další se objevují.

O velké vodě se obvykle ví předem

Místopředseda zemědělského výboru Herbert Pavera (TOP 09 a Starostové) řekl médiím, že výbor obdržel v tomto směru dva návrhy, a to od poslanců Karla Turečka (ANO) a Ladislava Velebného (ČSSD). Velebný navíc navrhoval, aby se výjimka vztahovala i na příslušenství tábora, ale výbor se nakonec přiklonil k užší Turečkově variantě.

„Tradice našeho tábornictví je tak velká, že si myslím, že by byla velká škoda, kdyby se měly tábory rušit jenom proto, že nikdo nechce vzít odpovědnost za to, že povolí tábor v blízkosti nějaké řeky," řekl Pavera. Jak dodal, na řekách se zpravidla ví několik hodin předem, že může přijít povodňová vlna.

Podobně argumentoval dříve předseda pracovní skupiny sdružení samospráv a starosta Kamýka nad Vltavou Petr Halada. Také podle něj by problém vyřešila změna ustanovení vodního zákona. „Nám se stalo, že tábor byl vyplaven a v žádné aktivní zóně nejsme a museli jsme evakuovat děti," uvedl v dubnu ve Sněmovně.

Podle ministerstva životního prostředí zákon již nyní umožňuje stanování v aktivních záplavových zónách, ale zakazuje umisťování zázemí tábora v těchto zónách.

Novela vodního zákona zpřesňuje i jiné povinnosti

Novelu vodního zákona by mohla Sněmovna projednat ve druhém čtení příští týden. Pokud to poslanci stihnou, mohli by ji schvalovat na přelomu června a července, poté ji dostane Senát. Zákon má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku.

Novela vodního zákona zpřesňuje mimo jiné povinnosti při likvidaci odpadních vod, například při vyvážení odpadních jímek. Zemědělský výbor do ní chce také vložit pravidlo, aby za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náležela náhrada nejen jejich vlastníkům, ale nově i pachtýřům nebo nájemcům. Náhrady jim na jejich žádost vyplácejí podle zákona buď vlastníci vodních děl v případě nádrží a v případě jiných vodních zdrojů ti, kdo mají právo vodu čerpat.

Autor: ČTK

3.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předseda ODS Petr Fiala poskytl 21. září v Praze rozhovor Deníku.
15

Petr Fiala: Vyčistíme právní džungli, ve které se už nikdo nevyzná

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
4

Ultimátum taxikářů vypršelo. Na příští týden chystají protestní jízdu

AUTOMIX.CZ

Filtry pevných částic pro nafťáky zlevňují. Alespoň u některých značek

Filtr pevných částic je jedním z největších strašáků u moderních dieselových ojetin. Mnoho řidičů má pocit, že když se jedná „pouze o věc ekologie“ mohou filtr bez obav vyndat, nicméně faktem je, že jeho přítomnost v autě má dost velké opodstatnění. Je tedy velmi dobrou zprávou, že se cena nových filtrů vyvíjí příznivým trendem.

Dnes končí astronomické léto, nastává podzimní rovnodennost

Dnes přesně ve 22:02 středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. To je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.

Jak se žilo v renesanci na Pražském hradě, ukázal oceněný výzkum

Kdo na Pražském hradě pěstoval alchymii nebo kdo si mohl dovolit tehdy módní malovanou keramiku, naznačuje výzkum archeoložky Gabriely Blažkové. Podrobně popsala a zařadila do širších souvislostí cenné nálezy z odpadních jímek, o kterých se sice vědělo již od 20. a 30. let minulého století, dosud se však jimi nikdo soustavně nezabýval. Blažková za svou práci dnes převzala cenu předsedkyně Grantové agentury ČR.

Výzkumu se v Česku daří, ocenění dnes získá devět projektů

Nejlepší projekty v základním i aplikovaném výzkumu ocení dnes dvě státní organizace, které poskytují peníze pro tuto oblast. Ceny jdou napříč obory, převezme je například archeoložka věnující se průzkumům v okolí Pražského hradu, hydrobiolog zaměřující se na stav Šumavy či firma, která vyvinula "rostoucí" endoprotézy pro děti. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení