VYBERTE SI REGION

Dětská hřiště v Praze se postupně vyvíjí

Praha - „Globus" z barevných kovových trubek, houpačka, kolotoč, pískoviště. Dětská hřiště, budovaná za minulého režimu, se jedno druhému podobala jako vejce vejci. Dnes už je to z velké části jinak, ne však vždy.

1.6.2016
SDÍLEJ:

Dětské hřiště. Ilustrační foto. Foto: DENÍK/ Vít Šimánek

U většiny nově vybudovaných hřišť narazíme na zajímavé a méně tradiční herní prvky, jako jsou trampolíny či různé lanové konstrukce. Oblíbené jsou také dlouhé skluzavky a tobogány.
Trendem jsou i hřiště určená pro starší děti a teenagery. Jedno z nich, otevřené loni v ulici Habrová na Praze 3, projektoval ateliér známého zahradního a krajinářského architekta Zdenka Sendlera. Ten vidí ve vývoji hřišť v posledních letech velký posun.

„Jsou rozmanitá a různorodá, vyrábí se z různých materiálů a mohou být velmi autorská," míní. Dodává však, že velmi záleží na tom, kde se hřiště staví a jestli je součástí většího projektu, jako byl ten na Praze 3.

„Když je hřiště součástí většího komplexu, třeba parku, tak máme volnější ruku při návrhu. Pak jsou také případy, kde je malý plácek na sídlišti, a potom se to často řeší katalogovými prvky," vysvětluje s tím, že standardizovaná hřiště z katalogů sice nemusí být špatná, málokdy ale jsou do okolí zakomponovaná tak, aby měla svébytnou identitu.

JEDINÝM KRITÉRIEM PRO VÝBĚR JE CENA 

Podle jednatelky českého zastoupení firmy Hags Naďy Kjellberg, která začala v Česku v devadesátých letech jako první hřiště dodávat, vývoj odpovídá Evropě. „Dovedu si představit, že by hřišť mohlo být více a mohla by být realizována i atypická či tematická, ale to vše záleží na investorech a jejich vizích a finančních možnostech," uvedla s tím, že problémem je fakt, že ve veřejných výběrových řízeních je jediným kritériem cena.

To nahrává tomu, že se obce a městské části jako investoři u menších projektů méně často pouští do kreativnějších záměrů. Zajímavý návrh totiž něco stojí.

Zatímco vybudování menšího hřiště od velké firmy na základě katalogu vyjde na dva až tři miliony, velké projekty s využitím architektů jsou citelně dražší. Zmíněné multifunkční hřiště na Praze 3 stálo 17 milionů, do dalšího oblíbeného a originálního hřiště na Vinohradech investovala radnice dvojky asi 20 milionů.

A jak vnímají hřiště maminky, které je se svými dětmi navštěvují? Podle ankety Pražského deníku pozitivně. „Já jsem s nimi spokojená, jen by jich mohlo být víc. Když chcete něco nadstandardního, musíte si s dětmi vyjet na výlet," uvedla například Kamila V.

Infografika

Čtěte také: Běh pro dobrou věc uzavře magistrát

Autor: Petr Schreib

1.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies