Deregulace nájmů Pražany z centra hromadně nevyžene

Spolu s dalšími, neustále rostoucími životními náklady to podle některých oslovených Pražanů může mít za následek hromadný exodus starousedlíků na periferie velkoměsta i dál do Středočeského kraje. Jsou přesvědčeni, že deregulovaný nájem už jednoduše neutáhnou. Je tato obava oprávněná? Dvaasedmdesátiletá penzistka Jiřina N. žije už 40 let v obecním bytě v Nuslích. Upozorňuje, že v současné době přesouvá takřka celý svůj starobní i vdovský důchod na uhrazení nájmu a inkasa za energie. Přiznává, že kdyby ji „nevydržovali“ vlastní děti, už dávno by se musela vystěhovat. Údajně už vážně přemýšlela o garsonce kdesi na Jižním Městě. „Abych dětem ulehčila,“ říká Jiřina N.. Vnitřně se však této alternativě brání. „Přišla bych o veškerý společenský život, který mi zbývá. Všechny mé přítelkyně, se kterými se pravidelně scházím, žijí právě v Nuslích, většinou v privatizovaných bytech,“ vysvětluje penzistka.

Dosud nezaznamenala čerstvou zprávu o dalším zvýšení regulovaného nájemného v obecních bytech, patřících dosud městské části Praha 4. Zdražení má přijít začátkem května letošního roku, na což už minulý týden upozornil tamní starosta Pavel Horálek (ODS). Paní Jiřina i všichni ostatní nájemníci obecních bytu v Praze 4 si za měsíční využití metru čtverečního bytového prostoru připlatí asi 12 korun. Horálek minulý týden na tiskové konferenci sdělil, že se jedná o poslední zvýšení nájmů před jejich úplnou deregulací. Ujistil také, že výše nájemného se i tento rok bude lišit podle jednotlivých lokalit a s nimi související kvalitou bydlení. „Je zřejmé, že nájemné bude u bytů, ležících v blízkosti frekventovaných ulic nižší, než u bytů ležících v klidových zónách,“ shrnul starosta Prahy 4.

Následně Česká tisková kancelář přinesla srovnání, v němž dokládá, že právě v Nuslích bude od května bydlení v obecních bytech výrazně dražší, než například v Bubenči či na Vinohradech. Některé městské části, jako třeba Praha 5, 1 či 4 podle Sdružení nájemníků vyšponovaly nájemné za metr čtvereční na maximum, které umožňuje zákon. Šéf sdružení Milan Taraba včera poznamenal, že tento fakt může po úplné deregulaci v roce 2013 paradoxně znamenat zlepšení finanční situace některých nájemníků. Myslí si to i ekonomka a analytička společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Analytik Cyrus Karel Potměšil však na druhou stranu nevylučuje pokračování a zintenzivnění trendu vystěhovávání sociálně slabších Pražanů z větších bytů v širším centru města na periferie do bytů malometrážních. Milan Taraba je přesvědčen, že úplná deregulace nájemného v roce 2013 v souvislosti s pokračující ekonomickou recesí povede v mnoha případech ke snížení tržního nájemného na území celé Prahy.

„V lednu 2013 už nebude umožněno majiteli bytu, ať už soukromníkovi, nebo městské části, zvýšit nájemné bez toho, aniž by se ptal nájemníka. Nově bude muset existovat písemná dohoda mezi majitelem a nájemníkem. Pokud nebude podepsána, pak bude rozhodovat soud. Nikoliv však již plošně, ale s ohledem na každý jednotlivý byt. Na jeho polohu, stáří, velikost, vybavení a podobně,“ popisuje očekávanou praxi Taraba.

Šéf Sdružení nájemníků Milan Taraba míní, že pokud bude ekonomika i nadále stagnovat, pak tržní nájemné půjde logicky dolů a může se paradoxně dostat pod hranici maximální výše regulovaného nájemného.

Pomohou soudy?

„Tento trend je patrný už dnes. Dokládají to cenové mapy. Místně obvyklé nájemné v roce 2009 bylo nejen v Praze podstatně vyšší, než v uplynulém, krizovém roce 2011,“ říká Taraba.

Pokud si podle něj rodina v době ekonomického boomu sjednala s majitelem jistou výši nájemného, pak bude moci po deregulaci oslovit majitele znovu a žádat o snížení nájemného v případě, že částka neodpovídá místně obvyklému nájemnému. Jestliže majitel nevyhoví, poslední slovo bude mít opět soud. S tezí možného snižování nájmů, alespoň v některých částech Prahy souhlasí i ekonomka Šichtařová. Je prý logické, že trh s nájemními byty reaguje snižováním cen na recesi v celé ekonomice. Varuje však před tím, že pružnost cen směrem dolů je jen velmi omezená.

„Spíše to funguje tak, že pokud je někde nájemné tak zvaně přestřelené, pak po deregulaci bude stagnovat, což vzhledem k inflaci ve střednědobém horizontu znamená de-facto snížení ceny. Otázkou je, jak a kde je nájemné vyšponované na maximum a jak dlouho bude pokračovat hospodářská recese. Dá se ale předpokládat, že v některých pražských obvodech, kde je regulované nájemné přemrštěné, se po deregulaci bude cena, byť jen nepatrně snižovat,“ uvažuje Šichtařová. Mnohem více se podle jejích slov tento trend promítne do nájemného bytů v držení soukromých majitelů.

„Tam ta tendence po našponování míry nájemného na maximální možnou úroveň stanovenou zákonem byla daleko větší, než u městských částí. Právě v těchto případech se trh do výše nájmů promítne nejvýrazněji, za doby krize snížením nájmu. Deregulace tedy bude vysvobozením spíše pro nájemníky bytů v soukromém vlastnictví, než pro nájemníky obecních bytů,“ dodává ekonomická analytička Markéta Šichtařová.

Její kolega Karel Potměšil ze společnosti Cyrus uvádí, že deregulace na druhou stranu skutečně může donutit některé nájemníky k přesunu z větších bytů v centru města do bytů menších, ležících na periferii. To může být nakonec případ paní Jiřiny N. a celé řady dalších penzistů, a sociálně slabších Pražanů, žijících dosud v poměrně velkých bytech blíže centru.

„Nebude to však jev nikterak masivní,“ myslí si Potměšil. Regulace nájemného podle něj znamenala celou řadu deformací na trhu s byty. „Po deregulaci se trh definitivně narovná. Je pravdou, že k přesouvání sociálně slabších, nebo méně početných rodin z velkých bytů do bytů menších probíhá už řadu let právě kvůli postupnému zvyšování regulovaného nájemného ze strany městských částí či soukromých majitelů. Hromadný exodus z centra na periferie tedy nehrozí. Je ale možné, že z části nemovitostí v centru Prahy se po deregulaci stanou nebytové prostory, například kanceláře a podobně,“ dodal Potměšil. Které městské části tedy pečlivě „připravují“ své nájemníky na blížící se deregulaci nájemného? Kromě již zmíněné Prahy 4 je to i Praha 1, která ke zvýšení nájmů v obecních bytech sáhla již loni v listopadu.

Ceny na zákonném maximu?

Podle mluvčí Prahy 1 Veroniky Blažkové přijde ještě další, tentokrát zřejmě poslední vlna zvyšování nájmů, a to v polovině letošního roku. Právě v Praze 1 se tedy dá očekávat vyšroubování nájmů na maximální možnou hranici, stanovenou pro městskou část zákonem, tedy na 143 korun za metr čtvereční.

Také Praha 5 zvyšovala ceny, a to už v prosinci 2011. Ukončila tak poskytování slevy na nájemné v obecních bytech. V současné době se tam metr čtvereční pronajímá zhruba za 116 korun.

Nájmy obecních bytů standardní kategorie se k prvnímu lednu 2012 zvýšily také v Praze 10. Ve Vršovicích, Záběhlicích či Strašnicích nyní zaplatíte zhruba 112 korun za metr čtvereční, na Vinohradech pak asi 108 korun za metr čtvereční.