Podle polistopadového předsedy české vlády Petra Pitharta příklon lidí k autoritářství je důsledkem jejich strachu z budoucnosti i neznámého a také rychlosti dění v globalizovaném světě. Zmínil výsledky voleb v USA, rozhodnutí o brexitu či referendum v Turecku i obavy lidí v Česku.

Lenka Procházková.
Senát v prvním kole nezvolil spisovatelku Procházkovou do ÚSTR

Liberalismus nefunguje 

„Nemálo lidí má obavy z budoucnosti. Bojí se masově Bruselu, přestože jsme čistí příjemci peněz (z EU). Máme 3000 pokojných muslimů, a lidé se bojí islámu. Ročně je u nás 80 žadatelů o azyl," uvedl Pithart, který stál také 16 let v čele Senátu.

Racionální debata podle Pitharta nyní se strachem lidí nehne. „Kdyby tu byl charismatický vůdce, viděli bychom, jak by se naše země sunula mezi Polsko a Maďarsko," dodal bývalý šéf horní parlamentní komory. Řekl, že liberalismus včetně vstřícného vztahu k emigrantům nefunguje, bližší než liberální demokracie by podle něho lidem mohlo být spojení parlamentní republika.

Lidé se musí svobodě učit 

Za překvapivými hlasováními je podle Pitharta i zrychlující se dění v globalizovaném světě. Rychlosti se řada lidí nedokáže přizpůsobit. „Globalizace způsobuje, že se řada lidí ocitne na nádražíčku, a po chvíli zjistí, že tudy už žádný vlak nepojede, všechny jedou jinudy. Lidé za to nemohou - jsou z určitého regionu, mají určitý věk, jsou mimo a zlobí se. Podle toho i volí," míní Pithart.

Globalizaci by podle něj mohl zkrotit návrat k soběstačnosti menších regionů. Podle sociologa Libora Prudkého se lidé musí svobodě učit, někteří ji chápou jako anarchii. Lépe se vládne v atmosféře strachu, dodal Prudký. Historička umění Milena Bartlová vidí problém v chybějící kulturní politice.

Zeman ve sněmovně. 21.2.2016
Zeman vyhlásil termín voleb na 20. a 21. října

Národ není uzavřenost 

„Jsme tu v kulturní válce kavárny s hospodou, která je tu cíleně prosazována. Nevyplývá ze sociálních a politických příčin, ale z příčin kulturních," uvedla Bartlová. Liberální hodnoty jsou podle ní ohrožovány nacionalismem.

„Ztratili jsme tu 25 let kulturní politiky, která měla vychovávat nás Čechy, že národ není uzavřenost, ale otevřenost, že přidat se k našemu národu je snadné. Není to záležitost rodiny, ale kulturní rozhodnutí, přidat se mohou všichni, kdo chtějí s námi žít," řekla historička.

Osobnost Dienstbierova formátu v Česku chybí 

Také podle sociologa Oto Novotného etnicky čisté národy v globalizovaném světě neexistují, národ by měly spojovat spíš zájmy. Přál by si posílení zdravého vlastenectví, ne šovinistického nacionalismu. „Po zkušenostech se dvěma hrozivými světovými válkami mluvit o národní suverenitě je nebetyčná drzost," řekl Novotný. Na Dienstbiera vzpomínali ve středu na konferenci bývalí chartisté i polistopadoví politici. Podle mnohých osobnost Dienstbierova formátu v Česku chybí.

Ilustrační foto
Zkušení úředníci nebudou muset mít maturitu