„Když budu mít nějakou politickou agendu nebo nějakou agendu související s vládou, tak je setkání s takovými lídry důležité, ale jinak to důležité není," uvedl dalajlama, kterého navzdory kritice čínské strany přijímal Havel opakovaně. Naposledy se s ním sešel před necelými dvěma lety jen několik dní před svou smrtí.

Na rozdíl od Havla žádný z dalších českých prezidentů, ani Václav Klaus, ani Miloš Zeman, tibetského duchovního vůdce nepřijal.

Dalajláma není investor

„Dalajlama je bezpochyby náboženský vůdce. Kdybych byl náboženským vůdcem, bylo by mi potěšením se s dalajlamou setkat. Ale pokud vím, nikdo, ani z mých spolupracovníků, ani z mých oponentů mě za náboženského vůdce neoznačil. Další možnost by byla, kdyby dalajlama byl velkým investorem," nechal se v kampani před prezidentskými volbami slyšet Zeman. Zároveň ale prohlásil, že dalajlama má „svaté právo" do Česka přijet.

Tibetský duchovní vůdce na dnešní tiskové konferenci také uvedl, že nechce podobnou schůzkou nikomu způsobovat nepříjemnosti. Zároveň vyslovil názor, že to jsou stejně spíše jednotlivci než vlády a politici, kdo má možnost nastartovat skutečnou společenskou změnu.

V minulosti se z některých stran ozývala kritika, že úzké vztahy s dalajlamou mohou poškodit ekonomické vztahy s Čínou. Loni v září se kvůli tomu strhla na politické scéně prudká výměna názorů, když tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) varoval před „módními politickými projevy", jako podporou tibetskému duchovnímu vůdci či ruským aktivistkám Pussy Riot, které podle něj mohou ohrozit tuzemský export.

Na Nečase tehdy tvrdě reagoval zejména tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), jehož prý premiérova slova zděsila. Vadilo mu, že ministerský předseda mohl „takto sklonit hlavu před zeměmi, o kterých všichni víme, že potlačují lidská práva," poznamenal s tím, že Nečas ve vyjádření o Tibetu převzal čínskou propagandu.