Cizinci dluží všem nemocnicím, vymáhání je už velmi obtížné

Na prvním místě je pro nás záchrana života. U pacienta, který umírá po těžké autonehodě, není možné nejprve zjišťovat pojišťovnu, shodují se oslovení lékaři. Jenomže než se cizinec se zdravotním problémem do nemocnice dostane, úvodní roli v záchraně života nejdříve sehrají právě záchranáři.

Ti se shodují, že vymáhat peníze je téměř nemožné, a to hlavně po cizincích, kteří nejsou z Evropské unie. V řadě případů musí kontaktovat cizineckou policii a někdy se nepodaří dlužníka najít vůbec. Podle mluvčí pražských záchranářů Jiřiny Ernestové to příslušný personál velmi zatěžuje.

Výsledek je někdy ve srovnání s úsilím, které to personál stojí, neadekvátní. Nemocnice samotné na tom nejsou o nic lépe. „Nejvíce nám dluží Vietnamci za ošetření spojená s onemocněními trávicího ústrojí, ledvinami, vrozené vady, intoxikace, dále Ukrajinci za ošetření novorozenců v porodnici (ti svůj dluh ale poctivě splácí) nebo občané z Východu trpící TBC," uvedla Martina Štanclová, mluvčí Thomayerovy nemocnice v Krči.

To ale podle Štanclové není všechno. „Dále máme velké množství dlužníků z Litvy, Lotyšska a Rumunska - jsou bez pojištění, v ČR často bezdomovci a k nám jsou dováženi kvůli alkoholu, epilepsii. Co se týče neproplacení z komerčního pojištění - tak to jsou spíše ambulance, a to nejčastěji onemocnění srdce, epilepsie, astma a také tuberkulóza a revmatologická onemocnění,“ upřesnila Martina Štanclová s tím, že i přes velké úsilí dluhy vymáhat, nemocnice přichází o stovky tisíc.

Nejvíc zákroků má chirurgie

Lékaři se domnívají, že neexistuje stoprocentně účinný mechanismus, který by problém odstranil. Své o tom vědí například ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN), kdy dlužná částka již představuje k letošní polovině roku neuvěřitelných 44 milionů korun.

„Tyto pohledávky se nejčastěji týkají nezaplacených výkonů z oblasti chirurgie (do které spadá i úrazová pohotovost), stomatochirurgie a gynekologie (zde především porodů). Naše zkušenost je, že se většinou jedná o nepojištěné pacienty,“ sdělil Filip Brož, mluvčí VFN.

Extrém však není jen v dluhu, ten se objevuje i v délce jeho splácení. Tedy za předpokladu, že se nemocnici podaří se zahraničním pacientem vůbec navázat kontakt a ten projeví vstřícnost.

Jak se takový kontakt dá vůbec zjistit? Podle lékařů se začíná pátrat například v hotelích, kde cizinec při pobytu u nás bydlel. Způsobů je prý ještě několik, nicméně o nich oslovení lékaři odmítají hovořit. Podle dostupných informací si už některé nemocnice dokonce najímají agentury, které se na vymáhání pohledávek specializují.

Úspěšnost je asi šedesát procent

„Dvacet let nám jeden nejmenovaný cizinec poctivě splácí po tisícikoruně dluh za lékařské ošetření.

Někteří cizinci však pojištění jsou, ale na něco jiného, než na lékařský zákrok, který jeho záchranu života vyžadoval,“ řekl Martin Šalek, mluvčí Nemocnice Bulovka s tím, že další peripetie pramení ze zdlouhavého vyjednávání s pojišťovnami. Ty navíc kryjí různé druhy lékařských zákroků, některé společnosti například nehradí svým klientům porod v zahraničí. Stává se ale, že si cizinky špatně spočítají návrat domů a musí porodit na dovolené

„Vymahatelnost je prostě špatná, celková úspěšnost je asi tak šedesát procent,“ popisoval mluvčí Šalek. Ve zmíněné nemocnici jsou ošetřovaní cizinci nejčastěji 
z východní Evropy a s infekčními chorobami nebo vředy. „Dlužná částka 
k polovině tohoto roku činí 1. 400 tisíc korun,“ doplnil Martin Šalek.

Pohled do pokladny další nemocnice, co se dluhů cizinců týče, rovněž nevybízí k optimismu. „Fakultní nemocnice Královské Vinohrady eviduje z titulu poskytování zdravotních služeb u cizinců pohledávky k 30. červnu. 2014 ve výši cca 12 miliónů korun,“ konstatoval její mluvčí Lukáš Matýsek. Za chybějící peníze by přitom tak která nemocnice mohla opravit například celé lůžkové oddělení, nebo koupit potřebný přístroj.

Lékař, který si přál zůstat 
v anonymitě, uvedl příklad, který obrovské dluhy v podstatě stále způsobuje. „Cizinka je zaměstnaná, ale například bez trvalého pobytu v ČR, nemá možnost pojistit narozené dítě jinak než u komerční pojišťovny. Ta ho nepojistí, dokud nemá prohlídku a není zdravé, navíc pokud je po narození na Jednotce intenzívní péče (JIP) a účet je velký, jsou i s úhradou problémy. Cizinka má sice možnost pojistit sebe na porod u VZP, ale pojistka je za 52 tisíc Kč, a to málokterá udělá. Jednoduše spoléhá na to, že její péče jde ze zákonného pojištění (je zaměstnaná) a dítě nebude potřebovat drahou péči a 10 až 15 tisíc Kč za ně uhradí,“ popisoval lékař.

Naděje v novém zákoně? Možná.

Co se národnostní skladby týče, nejčastěji se v pražských nemocnicích léčí Slováci, druhé místo zaujímají Ukrajinci. Ve stejném pořadí patří zároveň i mezi chronicky největší dlužníky.

Nejpočetnější zastoupení cizinců mají v Praze Vietnamci. Jak v léčení, tak dluzích stojí na třetí příčce v pomyslné hitparádě notorických neplatičů. Zdravotní pojištění pro cizince má údajně upravit nový zákon upravující komerční pojištění pro cizince.

„Dosavadní úprava, zejména co se týče pobytů nad 
90 dnů, není dostatečná. Pojišťovny často nedisponují dostatečnou sítí poskytovatelů zdravotních služeb. Vlastní komplexní pojištění cizinců obsahuje u všech pojišťoven na trhu řadu výluk. Jde o jakýsi brzdný mechanismus, protože se jedná o cizince, 
u kterých většinou není známa zdravotní anamnéza, avšak ve většině případů jdou pak tyto výluky k tíži poskytovatelů zdravotních služeb,“ uvádějí poslanci v důvodové zprávě.