Substituční léčba, kterou narkoman podstupuje, ale i další programy spojené s protidrogovou prevencí a následnou péčí pro drogově závislé, jsou nákladné a mnohdy jsou tyto služby ve společnosti špatně přijímané, jelikož se snaží snížit poškození drogami u osob, které je užívají a nepožadují abstinenci. „Drogové téma je plné paradoxů,“ uvádí vedoucí psycholog a supervizor Drop Inu Ivan Douda. „Ale podpora těchto programů a protidrogové prevence v Praze téměř vzorově funguje,“ dodává.

Pro pražské organizace věnující se drogové problematice představuje nedostatek finančních prostředků vážný problém, a proto požádaly město o pomoc.

Na základě doporučení protidrogové komise rady hlavního města Prahy se město rozhodlo uvolnit dotace na podporu některých dlouhodobých projektů zabývající se drogovou tematikou a prevencí.

„Hlavním důvodem aktuálního finančního problému je snížení dotací ze státního rozpočtu a nárůst výkonů v jednotlivých programech. Jedná se zejména o terénní programy, nízkoprahová centra a ambulantní terapeutická pracoviště,“ vysvětluje náměstek primátora pro zdravotnictví Ivan Kabický (ODS).

Praha je jedno z mála velmi zodpovědných měst v ČR

Dotaci ve výši 1,65 milionu korun na víceleté granty si mezi sebou rozdělí čtrnáct pražských organizací, které se zapojily do programu Zdravé město 2011 a mezi nimiž je kromě Drop Inu také například sdružení Sananim.

„Praha je jedno z mála velmi zodpovědných měst v České republice,“ říká výkonný ředitel Sananimu Jiří Richter. „Ještě že poskytujeme tyto služby v Praze, kdybychom to dělali ve Středočeském kraji, tak už by naše sdružení asi nebylo,“ dodává.

Praha každý rok vyčlení na boj s drogami zhruba 38 milionu korun. Ačkoli počet narkomanů v metropoli, kteří užívají drogy nitrožilně, stagnuje, stále se objevují hlášení policistů o nálezech použitých jehel na veřejně dostupných místech. Díky činnosti neziskových organizací, kteří se touto problematikou zabývají, takovýchto případů ubývá.

„Drogová situace je tu relativně stabilizovaná, větší problém je s HIV pozitivitou a onemocněním AIDS,“ uvádí protidrogový expert Ivan Douda. „Ale to se může poměrně rychle změnit, takže nelze tuto problematiku podceňovat a je třeba ji finančně podporovat i nadále,“ upozorňuje. Pražské organizace věnující se drogové problematice jsou s dotacemi, které uvolnilo hlavní město, spokojeny. Starosti jim však dělá počínání vedení městských částí.

Kromě finanční pomoci připravuje magistrát novou vyhlášku

„Hodně starostů je nových. Mají tendenci opakovat stejné chyby a drogovou problematiku řeší represivně a jednorázově, ale přitom je to dlouhodobá záležitost,“ vysvětlil ředitel Sananimu Jiří Richter. „Radnice jsou často pod tlakem svých občanů nebo majitelů nemovitostí. Jednají na jednu stranu racionálně, v zájmu svých voličů, ale na druhou stranu vůči protidrogové prevenci dost iracionálně,“ dodává Douda.

Příkladem je problém organizací se získáváním nových prostor pro metadonová centra. V polovině letošního roku vypověděla Praha 1 smlouvu centru Drop Inu v ulici Ve Smečkách. „Starostové jsou přesvědčeni, že metadonová centra k sobě stahují jenom problémy, ale ve skutečnosti kriminalitu snižují,“ objasňuje Douda.

Kromě finanční pomoci připravuje magistrát novou vyhlášku, která bude situaci drogové prevence v městských částech řešit. „Městské části budou povinny se zapojit do drogové problematiky,“ uvádí Kabický a dodává: „Magistrát poskytuje finanční prostředky obyvatelům z různých městských částí, ale městské části tvrdí, že to není jejich problém, přitom se jich to bytostně týká.“

Podle nové legislativy by městské části pomáhaly například tím, že budou poskytovat prostory metadonovým centrům. V budoucnu by tak měla metadonová centra být rovnoměrně rozmístěna po celém hlavním městě.