„Chybějí křižovatky, kde by měli chodci šanci překonat víceproudé komunikace jinak než mimoúrovňově,“ sdělil Deníku Martin Skalský z ekologického sdružení Arnika.

Chůze jako součást dopravy

Dopravní výbor minulý týden na zasedání projednal zásady rozvoje pěší dopravy, v nichž je například zakotveno, že pěší provoz je nutné považovat za rovnocennou a v některých částech města prvořadou součást městské dopravy. Jenže městští zastupitelé příliš pochopení pro potřeby chodců neprojevili.

Podle studie ale přitom Pražané vykonávají 25 procent všech cest pěšky. Nejvíce chodí žáci a studenti a učni, naopak nejméně zaměstnavatelé. Na Václavském náměstí a ve Vodičkově ulici statistiky zaznamenaly průchod 7650 chodců ve špičce.

Test Pražského deníku letos na jaře navíc ukázal, že cesta z Podbaby na Můstek může v ranní špičce trvat chodci téměř stejně dlouho, jako Pražanovi za volantem – zatímco chodec ušel trasu za 47 minut, řidič byl jen o 11 minut rychlejší.

„Z Národní třídy na Karlovo náměstí je to jen několik set metrů. Tento úsek jsem urazil chůzí stejně rychle jako tramvají,“ říká Radek Ptáček, který se zabývá dopravou v Praze. I když obliba chůze je u Pražanů vysoká, město si zatím její podporou hlavu příliš neláme.

Miliardy pro auta

„Proč odstraňovat podchody a nadchody? Jsou pro chodce bezpečné. V současnosti jsou součástí stavby městského okruhu, který je prioritou metropole,“ sdělil zastupitel Petr Zajíček (KSČM).

Podle Michaely Valentové z Ústavu pro ekopolitiku město nepodporuje ekologické druhy dopravy, jako je doprava veřejná, cyklistická a v prvé řadě vůči městu nejšetrnější pěší doprava. „Ta už nebývá v civilizovaném světě zpochybňována. U nás se investují miliardy korun do výstavby silniční infrastruktury na úkor kvality života ve městě,“ komentovala situaci Valentová.

Ohrožují plynulost dopravy?

Podle Ladislava Pivce, náměstka ředitele Technické správy komunikací, nelze semafory umístit na každou ulici. „Světlená signalizace musí podporovat pěší chůzi. Ta ale nesmí být absolutní, aby nezablokovala plynulost dopravy. Na křižovatce se musí zohlednit všechny druhy přepravy,“ zdůraznil Pivec.

Zásady pro pěší dopravu vypracovala speciálně sestavená pracovní skupina. Jejich účelem bylo zohlednit městské trasy v připravovaném novém územním plánu. Podle Michaely Valentové ale Technická správa komunikací materiál výrazně zkrátila a upravila.

„Chybí pasáž, kde jsou vyjmenované okruhy problémů, které je třeba řešit, aby se pěším ve městě opravdové podpory dostalo,“ dodala zklamaná Valentová.