Chemický jarmark přilákal do Dejvic tisíce lidí

Inženýrka Zuzana Réblová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) ví, proč tomu tak je: „Především je to tím, že tuk v čokoládě pochází z kakaových bobů, kdežto v těch tzv. čokoládových pochoutkách je to tuk z nějakého jiného zdroje. Problém je v tom, že zákazník si myslí, že když tam je rostlinný tuk – jak je deklarováno tím malým písmem – tak že je to zdravé. Ale ony to jsou rostlinné tuky nízké kvality, například kokosový. Ten je poměrně nebezpečný, protože podporuje vznik aterosklerózy.“

Réblová dále vysvětluje, jak se dokazuje, které potraviny jsou takříkajíc pravé a které falešné. Zde se ale již prolíná věda s legislativou. Přísné předpisy například stanoví, kolik masa musí být obsaženo ve špekáčcích, ale když výrobce nazve svůj produkt „opékáček“, tak už mu nic nebrání, aby maso nahradil levnějšími surovinami, například rostlinnou bílkovinou, škrobem, či různými přísadami. „Posuzovat morální aspekt věci nám nepřísluší, ale hledisko tzv. bezpečnosti potravin musíme brát v úvahu,“ říká Zuzana Réblová.

Pojďte, páni, na ty daktýlky

Stánek VŠCHT byl včera jen jedním z 25 stanovišť umístěných ve stanech na louce v severozápadním nezastavěném cípu Vítězného náměstí v Dejvicích. V rámci Chemického jarmarku pořádaného ministerstvem školství a společností Česká hlava se na něm představovaly nejen vysoké školy, vědecké ústavy či výrobní firmy, ale například i Kriminalistický ústav Praha.

Jeden z jeho pracovníků na místě názorně ukazuje odběr otisků prstů a porovnávání jejich typických markantů. „Když je těch markantů sedm až devět, tak jde o částečně upotřebitelnou daktyloskopickou stopu a slouží k zařazení do některé skupiny. Ty hlavní markanty jsou například spirála, nebo smyčka – pravá a levá. Pokud tam jsou například samé smyčky a člověk přicházející v úvahu jako pachatel, má spirálu, pak ho mohu jako pachatele vyloučit. Když mají ty zanechané otisky 10 a více markantů, tak už je stopa vhodná k určení individuální identifikace,“ vysvětluje Petr Hlavín, specialista kriminalistického ústavu na daktyloskopii.

Když mi dává na velkých zvětšeninách vyzkoušet rozpoznání některých markantů, končím právě jen u spirály či smyčky. „To, co bývá vidět v televizi – tedy rychlé určení pachatele pomocí počítače – je poněkud nadsazené. Dá to první orientaci, ale potom se to musí jednoznačně určit ještě tak říkajíc ručně. Přitom otisky jako jediný důkaz k usvědčení pachatele obvykle nestačí,“ odhaluje Hlavín něco ze zákulisí policejního vyšetřování.

Souvislost s chemií je na tomto stánku jednoznačná: Místa s otisky se posypávají speciálními kovovými pilinami s magnetickým práškem, nebo se získávají pomocí par kyanoakrylátu, nebo… Metod je celá řada, ale já si na památku odnáším otisk nejjednodušší – palec přitisknutý na polštářek s barvou a vzápětí otištěný na bílý polotvrdý papír.

Podle včerejší návštěvy na chemickém jarmarku – jen za dopoledne přišlo na osm tisíc lidí – se zdá, že chemie už ztrácí pověst náročné a nepřívětivé vědy a pomalu získává postavení zajímavého každodenního pomocníka v běžném životě.