„Krystalografie je zásadní obor pro řadu dalších vědních oborů, jako je chemie nebo vývoj nových materiálů. My jsme vyvinuli metodu, která krystalografii posouvá dál a která umožňuje dělat to, co do té doby nešlo," uvedl Palatinus.

Převážná část výzkumu, tedy vývoj metody a softwaru, se uskutečnila v Praze, na druhé části se podíleli i francouzští vědci z francouzského národního výzkumného centra CNRS v Caen.

Jak vědci hledají atomy? 

Metoda podle autorů může přispět k širokému použití krystalografie v přírodních vědách a rozvoji celé řady vědních oborů, jako je například materiálové inženýrství, organická i anorganická chemie, farmacie či molekulární biologie. Analýza nanokrystalů je důležitá ale i v leteckém průmyslu při zkoumání nových materiálů.

Atomy vědci hledají tak, že v elektronovém mikroskopu nechají v krystalech rozptylovat elektrony. Rozptyl měří a výsledná data počítačově zpracují. „Není to tak, že bychom atomy přímo viděli. Ani ty nejlepší mikroskopy dnes nedokážou takovéto detaily vidět přímo," vysvětlil.

Strukturní krystalografie se rozvíjela v minulém století 

„Náš zásadní přínos nebyl tak moc v té experimentální části, tedy sběru dat, ale právě ve výpočetních postupech, které jsme vylepšili natolik, abychom z toho dokázali dostat informaci," dodal.

Přestože se obor strukturní krystalografie v minulém století bouřlivě rozvíjel, stále v něm podle vědců zůstaly nedořešené problémy. Jedním z nich je právě spolehlivá strukturní analýza krystalů o rozměrech kolem jednoho mikrometru a menších. S nedostatkem poznatků se doposud potýkají odvětví, které například vytvářejí nové materiály, vyvíjejí léky nebo i geovědy, kde zajímavé materiály netvoří dostatečně velké krystaly.

Čtěte také: Akademický sněm zvolil předsedkyní Akademie věd Zažímalovou