VYBERTE SI REGION

OBRAZEM: Český lvíček zahájil novou éru páry na Žofíně

Praha 1 -Ačkoli jeho jméno působí křehce, nejedná se o žádného drobečka. Český lvíček je funkčním, více než půltunovým modelem původního parovozu Český lev, který byl poprvé v Českých zemích představen v roce 1841 na pražském Žofíně. Po 168 letech v neděli znovu vyrazil.

13.9.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií
ČESKÝ LVÍČEK. Pět okruhů za deset korun.

ČESKÝ LVÍČEK. Pět okruhů za deset korun. Foto: DENÍK/Vít Šimánek

Český lvíček je světovým unikátem odkazujícím na významnou dobovou událost úzce svázanou s pražským Žofínem, a sice s představením prvního parovozu v Českých zemích.

Jeho výroba trvala skoro 80 dní a podílelo se na ní celkem osm řemeslníků. Za jeho nelehkým sestrojením stojí Josef Hanuš, jehož rodina se už po tři generace specializuje na výrobu atrakcí do lunaparků.

Tato zakázka pro ně byla ale zcela ojedinělá. „Vycházeli jsme pouze z dobové rytiny, překonávali zásadní nedostatek historických informací a původních nákresů, přesto jsme museli co nejvěrněji vystihnout původní podobu parovozu,“ vysvětluje Hanuš, který vláček se svými spolupracovníky vyrobil z kovu, plechu a dubového dřeva.

Na každém detailu si dal velmi záležet. Svědčí o tom například dubové, ručně vyráběné kazety, kterými je vláček obložen. „Dubové obložení je ručně frézováno, poté mořeno proti červotočům a následně třikrát ošetřeno proti vlivům počasí. Každá obkládací kazeta je tedy originál, proto není stoprocentně stejná a liší se v detailech. Na první pohled ale nejsou rozdíly patrné,“ říká Hanuš.

Český lvíček se bude pohybovat po kolejišti dlouhém 53 metrů, položeném na 128 pražcích rychlostí tři kilometry za hodinu. Podle slov výrobce by ale po změně poměru kol byl schopen vyvinout rychlost až 60 kilometrů v hodině. Poháněn je elektromotorem bulharské výroby, který byl původně určený pro nádražní pákové ještěrky. Celkové náklady na výrobu vláčku i s kolejištěm dosáhly jednoho milionu korun.

Vláček je kapacitně určen pro 12 dětí, o jejichž bezpečnost se bude starat vyškolená obsluha. Souprava bude také opatřena mezinárodním certifikátem německé společnosti TÜV-SÜD, která je renomovanou mezinárodní organizací, specializující se na vydávání certifikátů k bezpečnosti provozu atrakcí.

Provoz vláčku

Od 1. dubna do 31. srpna St – Ne: 10:00 – 12:00 a 12:45 - 19:00
Od 1. září do 31. října St – Ne: 10:00 – 12:00 a 12:45 - 18:00

Cena za obkroužení pěti okruhů je stanovena na symbolických deset korun

Autor: Jan Piroch

13.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Busta Karla Čapka v jeho pracovně.

Rozhlasový reportážní pořad zve do míst spjatých s Karlem Čapkem

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad. Ilustrační foto.

Praha 3 není na provozování farmářských trhů připravená, tvrdí opozice

Pražské letiště loni odbavilo přes 13 milionů cestujících

Praha - Pražské Letiště Václava Havla vloni odbavilo 13 074 517 cestujících, což v meziročním srovnání představuje o 8,7 procenta více. Za vyšším počtem stojí mimo jiné rostoucí provoz velkých dopravních letadel, která létají více obsazena. Ještě více stoupl počet cestujících, kteří v Praze cestu začínají nebo končí. Takzvaných lokálních cestujících přibylo o 9,7 procenta.

Před 230 lety dirigoval Mozart v Praze Figarovu svatbu

Praha - Slavný rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart pobýval v Praze celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna osobně dirigoval v Nosticově divadle (nyní Stavovské) svou operu Figarova svatba. Přestože ve Vídni tuto operu diváci neocenili, Pražané byli nadšení, árie z Figara si zpívala a pískala celá Praha a mistr si pochvaloval: "Moji Pražané mi rozumějí". Navíc o den dříve dirigoval ve stejném divadle i premiéru své nové Symfonie D dur, která je od té doby zvaná Pražská.

Nový objev vědců z ÚOCHB je další nadějí pro výzkum léků

Praha - Novou naději pro výzkum léků by v budoucnosti mohl přinést výzkum českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. Vyvinuli novou metodu, která umožňuje jednodušeji pozorovat léčiva přímo ve chvíli, kdy působí na živé buňky. Je zatím otázkou, kdy a zda se vůbec metoda dostane z laboratoří do praxe. Pokud by se to ale podle vedoucího týmu Milana Vrábela povedlo, mohla by pomoci při vývoji léků s mírnějšími vedlejšími účinky, řekl ve středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies