Otázkou je, kdy by bylo nejvhodnější k němu přikročit, pokud vůbec a kam s tisícovkami aut, která tudy v současné době denně projíždějí? Je to politicky velmi citlivé téma a politici k němu podle toho přistupují.

Hlavní město ústy náměstka primátorky pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD) už před časem avizovalo, že případná doprovodná opatření mají být zavedena až několik měsíců poté, co bude Blanka fungovat. Prý kvůli vyhodnocení dopadů na dopravu. Po zásahu vládní koalice tak zní i usnesení zastupitelstva Prahy 1.

Jenže někteří dopravní experti tvrdí, že právě omezení tranzitu centrem je nutné co nejdříve po zprovoznění Blanky. Jiní by raději viděli zavedení mýtného systému, či jen postupnou regulaci.

„Dopravu v centru můžeme regulovat až poté, co po zprovoznění Blanky zjistíme nová čísla o průjezdech," vysvětlil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09) zmírnění původního požadavku zastupitelů městské části. Závěr ale zůstává. Podle jejich usnesení by se měla tranzitní doprava na malostranském i staroměstském břehu po zprovoznění Blanky regulovat.

Podle podobného scénáře hodlá postupovat i hlavní město. Náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) sdělil, že po dvou měsících od zprovoznění tunelu expertní tým vyhodnotí dopady na pražskou dopravu a pak navrhne konkrétní řešení.

Jedinečná příležitost?

Je ale politické vyčkávání na místě? Podle Vratislava Fillera, působícího v dopravní iniciativě Auto*Mat, není. Svou tezi, podloženou studií dopadů, předložil nedávno členům dopravního výboru zastupitelstva hlavního města. Proč je tedy údajně nezbytné začít ihned zavádět doprovodná opatření ke zprovoznění tunelového komplexu Blanka a nečekat, jak se situace vyvrbí po otevření tunelu?

Promarnit moment otevření Blanky by prý totiž bylo katastrofální chybou. „Příležitost zklidnit centrum bez výrazného omezení automobilové dopravy bude mít Praha jen po několik týdnů po zprovoznění tunelu," snažil se zastupitele přesvědčit Filler.

„Poté, co se doprava, jak rádi říkají experti z TSK, usadí, půjde zklidnění centra výrazně obtížněji. Bude spojené s daleko výraznějšími zásahy do komfortu řidičů a vynutí si pravděpodobně mnohem náročnější kompenzační opatření ve veřejné dopravě. A co je nejhorší, stejně se to bude muset udělat," prohlásil.

Strahovský tunel, Blanka, magistrála

Kam ale dopravu ze Smetanova nábřeží a Malé Strany odklonit? Názory odborníků jsou různé. František Lehovec z ČVUT se domnívá, že pokud by mělo dojít jen k regulaci staroměstského břehu, pak by bylo vhodné jít na věc postupně. Tedy umožnit jen jednosměrný průjezd.

Co se Malé Strany týče, ta je podle Lehovce už natolik zahlcena auty, že by další nepojala a řidiči by byli nuceni hledat objízdné trasy, nebo se centru zcela vyhnout. Doplnil, že k úplnému uzavření Malé Strany i Smetanova nábřeží by se mělo přikročit ve chvíli dokončení Městského okruhu. „Případně znemožnit jen průjezd," dodal s tím, že auta se zřejmě přesunou dílem do Strahovského tunelu a Blanky, dílem na magistrálu.

Další dopravní expert Robert Šťastný míní, že mnoho lidí, kteří autem směřují do centra, či centrem jen projíždějí opatření přeci jen donutí přesednout do MHD. Další zahušťování centra individuální automobilovou dopravou je jeho slovy těžko představitelné. „Za uplynulých deset let v Praze stoupl podíl tohoto druhu dopravy o pětatřicet procent a průměrně připadají na každého obyvatele metropole téměř dvě auta," podotkl další odborník na dopravu Petr Černý.

Závěry Českého dopravního fóra

Poukázal na závěry Českého dopravního fóra, které se konalo před dvěma lety. „Odborníci se tam vesměs shodli, že cestou by bylo zavedení mýtného systému pro vjezd do centra tak, jak je tomu například v Londýně," řekl.

„Je to reálná možnost. Předpokladem je ale moderní systém komplexního dopravního plánování," sdělil za Sdružení pro dopravní telematiku Roman Srb. Pro celoplošné zavedení inteligentních informačních tabulí na území celé Prahy se v této souvislosti vyslovil i Tomáš Tichý z ČVUT.

Poradce náměstka primátorky pro územní plánování Matěje Stropnického Vít Masare se podobně jako František Lehovec domnívá, že pokud by se zamezil průjezd tranzitu Malou Stranou i Smetanovým nábřežím, pak by auta z centra už v úrovni Jiráskova náměstí odváděl Strahovský tunel a magistrála. Totéž by prý mělo platit o úrovni Vltavské.

Připomeňme, že náměstek Stropnický se na nedávné veřejné diskusi na téma Budoucnost dopravy v Praze 1 vyslovil pro regulaci vjezdu na Malou Stranu i Smetanovo nábřeží.

Zvýšení počtu automobilů

Studie iniciativy Auto*Mat připomněla, že velké dopravní stavby v minulosti vždy přivedly do konkrétních oblastí více aut. Totéž prý bude platit o Blance.

„Počet aut na Strakonické severně od Barrandovského mostu dosahoval před zprovozněním Dobříšské a tunelu Mrázovka v roce 2002 přibližně 55 tisíc vozidel za den. Po zprovoznění Dobříšské a tunelu vzrostl počet vozidel v tomto místě na dvojnásobek. Přitom se výrazně nesnížilo zatížení ulic Smíchova automobily, kde byla učiněna jen dílčí opatření, která intenzitu dopravy nijak zásadně nesnížila," zmínila mimo jiné studie.

„Po dostavbě jižní části Pražského okruhu se předpokládalo snížení dopravy na Barrandovském mostě asi ze 100 tisíc o čtvrtinu. K tomuto poklesu skutečně došlo. Na 79 tisíc vozidel. Již po dvou měsících se ale počet vozidel na Barrandovském mostě zvýšil na 122 tisíc, tedy zhruba o 40 tisíc," píše se v materiálu. Ten dále tvrdí, že na krátkodobé řešení Městského okruhu si počkáme nejméně do roku 2025.

Potenciál obchvatu centra

Od dlouhodobého řešení Městského okruhu prý nemůžeme, pokud jde o dopravu v centru, očekávat téměř nic.

„Žádná komunikace v trase Městského okruhu přes Malešice nebude mít pro odvedení dopravy z centra ani z desetiny takový potenciál, jako obchvat centra vzniklý kombinací Strahovského tunelu a Blanky. Další záměry, jako je zkapacitnění Průmyslové, a případně od Radlické radiály a tak dále, mají potenciál ještě menší," říká studie.

„Jestliže nechceme, aby ulice v centru - Karmelitská, Smetanovo nábřeží, magistrála a další, vypadaly stejně jako dnes další desítky let, budeme s nimi něco udělat tak jako tak, a to bez ohledu na to, co se s dopravou stane po zprovoznění tunelu Blanka," dodal za iniciativu Auto*Mat Filler.

Opatření má své zásadní odpůrceS jakýmkoliv omezováním průjezdu centrem města zásadně nesouhlasí například sdružení Občané pro Svobodnou a Bezpečnou Individuální Dopravu (OSBID), či přibližně 1500 signatářů petice Praha 1 trpí. „Uzavřením centra pro individuální automobilovou dopravu bude přetížení místních komunikací pouze převedeno do jiné oblasti, které budou trpět," upozorňují například.