Kliknutím zvětšíteJeden přívalový déšť a v metropoli je povodeň. To si pomyslela řada Pražanů po vyhlášení prvního stupně povodňové aktivity na Botiči před dvěma měsíci. Důvod je podle odborníků jasný, okolní zástavba brání vsakování vody.
Příčinou je velká urbanizace území
„Na těchto územích je odvodňování ovlivněno zástavbou, ve chvíli, kdy je v okolí hodně asfaltových a betonových ploch, tak se voda nemá kde vstřebat,“ vysvětlil hydrolog Jan Daňhelka. Stejné stanovisko zastává i správce toku Lesy hlavního města.
„Příčinou je velká urbanizace území, zastavování zátopových oblastí i nepovolené úpravy území. To se pak projeví právě při zvýšených průtocích, kdy voda nemá možnost bezpečného rozlivu,“ okomentovala situaci mluvčí lesů Petra Fišerová. Na Botiči tak byl v inkriminovanou dobu průtok téměř 10 metrů krychlových vody za sekundu. Největší potíže zapříčily potoky ale v době povodní před čtyřmi lety. Škoda, kterou například Botič, Rokytka, ale i Litovicko-Šárecký či Kunratický potok způsobily, se vyšplhala na 2,3 miliardy korun. Tehdy totiž zasáhly vydatné srážky, jak Prahu, tak i území Středočeského kraje, kde některé potoky pramení. „Například hostivařská přehrada tehdy nedokázala příliš velké množství vody zadržet,“ popsal tehdejší události Daňhelka.
Řešení? Informační systém, meandry a suché poldry
O vyřešení situace se metropole už řadu let snaží. „Za minulého režimu se potoky často zarovnaly a zatrubnily, to se snažíme napravovat,“ uvedla před nedávnem radní pro životní prostředí Jana Plamínková.
V rámci projektu Potoky pro život tak byly například vytvořeny meandry na Rokytce v oblasti pod Smetankou. „Dokončené jsou například úpravy v korytě Vrutice, zkapacitnění dolního toku Litovicko-Šáreckého potoka a meandry na Rokytce na území Prahy 14,“ vyjmenoval mluvčí magistrátu Vít Hofman. Aktuálně také probíhá například úprava bezpečnostního přelivu hostivařské přehrady.
Připravuje se revitalizace soutoku Botiče a Berounky
Do budoucna by se mohly vybudovat tzv. suché poldry na Rokytce, které by řešily zejména její horní tok na území Kolodějí. Jedná se o rozlevové plochy, kde se může voda v době povodní zadržet. „Připravuje se také revitalizace soutoku Botiče a Berounky,“ dodal Hofman.
Kromě opatřeních uplatňovaných přímo v metropoli je nezbytné, aby na stav reagovaly i okolní dotčené obce. Když totiž přílivová vlna doputuje do města, je už pozdě. Svou roli tak v protipovodňové ochraně metropole mají například Říčany. „Snažíme se mít v dobrém stavu všechny nádrže, opravený je Mlýnský rybník a chystáme se odbahnit rybník Jureček,“ přiblížil plány starosta města Vladimír Kořen.
V plánu metropole jsou velké suché poldry
Pro Prahu pak je nejstěžejnější Říčanský potok, který je přítokem Rokytky. „V jeho případě máme několik projektů, nejdále je příprava k odkrytí potoku v centru města, kde je částečně překrytý panely,“ uvedl Kořen. V plánu metropole a Povodí Vltavy pak jsou i velké suché poldry, jeden například v blízkosti Nupak, které by mohly ovlivnit i padesátiletou vodu.
Už před rokem také množství dotčených městských částí a Říčany podepsaly společné memorandum ohledně spolupráce na protipovodňových opatřeních na Rokytce. Jedním z jeho výstupů má být společný varovný informační systém, který by zajistil včasný přenos informací mezi všemi složkami systému. „My bychom například na podzim či na jaře příštího roku mohli instalovat měřiče průtoku,“ připomněl starosta. V metropoli se už stanice budují, jedna z novějších je umístěna například ve Vysočanech.
15
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
